V debatě prezidentských kandidátů zvítězil venkov

Vítězem debaty se sedmi prezidentskými kandidáty na téma venkova a zemědělství, kterou ve čtvrtek 4. ledna zorganizovala v Radonicích u Prahy Asociace soukromého zemědělství ČR, se bez ohledu na zisk titulu „Prezident pro venkov“, jenž od přítomných sedláků obdržel Mirek Topolánek, stal venkov jako takový. Mnozí z kandidátů, kteří pozvání na tuto akci přijali, se společně se svými týmy při přípravě na ni vůbec poprvé setkali s pojmy jako Program rozvoje venkova, přímé platby, zastropování či předkupní právo k zemědělské půdě pro pachtýře a stát. A že se chystali opravdu svědomitě a o českém venkovu přemýšleli i v širších souvislostech a ve vztahu k EU, bylo v průběhu diskuse s nimi znát.

Atmosféra a význam celé debaty navíc byly kromě on-line přenosu zprostředkovány prostřednictvím 26 přítomných zástupců celostátních médií a rozhlasových i televizních štábů skutečně široké veřejnosti.

Jak hodnotíte vývoj na českém venkově a v zemědělství po roce 1989? Jak vnímáte význam venkova a zemědělců v dnešní moderní společnosti? Jaký je váš názor na postavení českého zemědělství a jeho strukturu v kontextu EU? Podpořili byste zdanění církevních restitucí? Co si myslíte a dotacích? Co myslíte, že je největším problémem českého venkova? To je průřez otázkami, které byly jednotlivým kandidátům pokládány moderátorem a hostitelem akce, čestným předsedou ASZ ČR Stanislavem Němcem, aniž by jejich obsah předem znali. I přesto se téměř jednomyslně shodli na nebezpečí „agrofertizace“ českého venkova, významu rodinných farem a potřebě následovat politiku EU, která je podporuje, či na nedotknutelnosti majetku.

„Vidím monopolizaci zemědělství a děsí mě obrovská koncentrace moci, kterou ztělesňuje Andrej Babiš,“ řekl například Marek Hilšer a dodal: „V Německu a Francii nebyla nikdy přerušena tradice rodinných farem. A unijní politika je podporuje. Je škoda, že my politiku EU nenásledujeme a že páteří českého zemědělství jsou velké agropodniky.“  

Jiří Hynek připomněl, že cílem unijní SZP je udržet život na venkově. „Ale naše ministerstvo zemědělství se o nic takového nesnaží,“ upozornil. Spolu s ostatními kandidáty se vyslovil zásadně proti zákonné povinnosti předkupního práva pro pachtýře a stát: „Takový zákon je proti lidem, proti vlastnictví majetku. Předkupní právo likviduje právo nakládat se svým vlastnictvím svobodně a nahrává pachtýřům.“

Jiří Drahoš dodal, že 80 % půdy je u nás v pachtu. „V tom jsme v EU hodně výjimeční. Problém je, že pachtýř zpravidla o půdu moc nepečuje,“ řekl. Jasně se vymezil k zastropování dotací, které by dle něj mělo být radikální. Podotkl, že Evropská komise doporučuje dotace do výše 100 tisíc euro, aby peníze šly hlavně k malým podnikům.

Pro Mirka Topolánka jsou dotace sprosté slovo, raději by je formuloval jako platbu za službu, kterou si stát kupuje od zemědělců. „Problém dotací také je, že ten systém je složitý a nepřehledný a je těžké se v něm orientovat,“ myslí si.  „Dnešní nastavení dotací nahrává velkým podnikům. Proto Andrej Babiš potřebuje být ve vládě, aby si ohlídal výši zastropování dotací.“

„V průmyslu jsou dotace zvěrstvo. V zemědělství jsou potřeba,“ domnívá se Vratislav Kulhánek, který se přítomným představil jako průmyslník a městské dítě. Mimo jiné označil za chybu polistopadového vývoje, „že polnosti se dostaly do rukou lidí, kteří se zemědělstvím nechtěli zabývat.“

Pavel Fischer zmínil svou zkušenost z francouzské Bretaně, kde založili institut, který spojuje sedláky s akademickou sférou a intelektuální elitou a kde se promýšlí postavení tamních zemědělců ve světě. „Tuhle kulturu společného přemýšlení bych rád měl i u nás,“ zamyslel se. Jako velký problém venkova a sedláků cítí to, že v parlamentu nemají žádnou svou stranu, která by reprezentovala jejich zájmy.

„Největší problém venkova jsou kontroly,“ říká Petr Hannig. „Na zemědělce může přijít kontrola kdykoliv, i když zrovna sedí v kombajnu, protože žně vrcholí. Jsem pro to, aby se zavedly kontrolní dny. Návrh zákona o předkupním právu je dle něj dílem lobbistů velkých agropodniků. „Omezil bych přístup lobbistů do parlamentu, protože velké podniky se k poslancům dostanou, sedláci ne,“ uzavřel.

„Říká se, že venkov volí Miloše Zemana. Snad tento mýtus překonáme a venkov bude volit jinak,“ zaznělo v průběhu debaty. Sedláci tak ve čtvrtek učinili, současný prezident od nich získal jediný hlas. Mimo jiné nezapomněli na jeho výrok z konce roku 2014, kdy pronesl: „Velká výhoda našeho minulého zemědělství, a to nejsem žádný obdivovatel komunismu, spočívala v tzv. zemědělské velkovýrobě. Po pádu komunismu u nás vznikla iluze, že všechno zachrání rodinné farmy. Myslím si, že jsme udělali chybu, když jsme nepřevedli, i když se to v některých případech stalo, zemědělskou velkovýrobu na moderní firmy tržního hospodářství, například na akciové společnosti a když jsme začali daleko více spoléhat na rodinné farmy, které mají z uvedených důvodů nižší konkurenceschopnost.“

Jaký prezident by venkovu prospěl podle vašeho názoru?

Šárka Gorgoňová

vedoucí mediálního oddělení ASZ ČR