Lidé a psi mají nečekaně podobnou střevní zoo, ukázala studie. Bude se to hodit v dietologii

Lidé a psi k sobě mají blíž ještě více, než si vědci mysleli. Upozorňuje na to nový výzkum, jehož autoři srovnávali lidský a psí mikrobiom – tedy složení „džungle“ mikroorganismů ve střevech.

Když vědecký tým vedený Pedrem Coelhem zkoumal mikrobiom neboli střevní faunu dvou psích plemen, zjistili biologové, že je až neuvěřitelně podobný tomu lidskému. Obdobně reaguje na stravu a má mnohem více podobných genů, než se vědci až doposud domnívali, uvádí výzkum zveřejněný v odborném časopise Microbiome.

Psí mikrobiom má k tomu lidskému blíž než k prasečímu nebo myšímu – podle vědců to poukazuje na podobnost stravy i způsobu života lidí a psů. Experti zkoumali genetický obsah lidského a psího mikrobiomu ve střevech. „Výsledky tohoto srovnání naznačují, že jsme našemu nejlepšímu příteli ještě podobnější, než jsme si původně mysleli,“ uvedl Coelho.

Lidé a psi jsou si bližší 

Vědci si všimli, že změny v množství proteinů a uhlovodíků ve stravě se u lidí i psů projevují velice obdobně. Shodné byly i rozdíly mezi obézními a hubenými psy a hubenými a obézními lidmi – mikrobiom štíhlých psů i lidí byl velmi podobně odolný vůči změnám, zatímco obézní jedinci se s nimi tak dobře vypořádat nedokázali.

„Naše výsledky naznačují, že psi by mohli být lepším modelem pro lidské nutriční studie než prasata nebo myši – mohli bychom tak data z výzkumů psů používat také v případě lidí,“ uvádějí vědci. Platí to ovšem také naopak: „Mnoho lidí má doma psí mazlíčky a pokládá je za členy rodiny podobně jako lidi. A obdobně jako lidé, i psi nyní mají stále častěji problémy s obezitou,“ uvádí vědci.

Lidský mikrobiom je jako zoo

Názor, že lidé jsou chodící zoologické zahrady, by ještě před necelými deseti lety většina vědců považovala za poněkud přehnaný. Od té doby ale nastala změna, a fakt, že na každou lidskou buňku v těle připadá až 10 buněk jiných organismů, začíná být součástí učebnic.

Většina těchto buněk se nachází v našem tlustém střevě, které je považováno za nesmírně složitý ekosystém s existencí bilionů virů, bakterií, archeí a eukaryot (mezi ně patří prvoci, helminti a mikroskopické houby). Pro jejich označení se používá souhrnný pojem mikrobiom, jenž ale spíše zahrnuje pouze bakteriální složku, která je doposud nejvíce prostudovaná a zdá se velmi důležitá. 

Navíc tyto bakterie tvoří ekosystém, v němž reagují nejen mezi sebou navzájem, ale velmi důležitým aspektem jsou i vzájemná působení s hostitelským organismem, především jeho imunitním systémem.

Současné studium mnoha organismů střevního ekosystému, zejména bakteriálních komunit, ukazuje, že právě ty zastávají významnou roli v mnoha aspektech lidského zdraví, která byla donedávna přehlížena. Tyto střevní organismy se považují za tzv. „staré přátele“, kteří osidlovali trávicí trakt člověka od samého počátku jeho evoluce, a zejména během první epidemiologické transmise (neolitické revoluce), kdy lidé změnili způsob života na usedlejší, začali se věnovat zemědělství a domestikaci zvířat.

Mnozí z těchto „starých přátel“ si vyvinuli s lidským organismem blízký, možná lze říci až symbiotický vztah, a začali ovlivňovat především náš imunitní systém, zvláště jeho vývoj v dětském věku a imunoregulaci v dospělosti.

Výzkum posledních let naznačuje, že střevo a jeho extrémně složitý ekosystém má podstatný vliv na délku i kvalitu našeho života, uvádí česká Akademie věd.

AUTOR kar

zdroj: ČT24, Microbiome, AV ČR, Phys.org