Afghánská pole se nepřestávají zelenat makovicemi

Právě začíná každoroční sklizeň opia, a afghánští farmáři začínají mít na svých makových polích napilno. Nic na tom nemění fakt, že se tamní vláda snaží dlouhodobě vytlačit plodinu, která produkuje výchozí surovinu pro velkou část celosvětových dodávek heroinu.

S pomocí zkorumpovaných byrokratů, pašeráků a bojovníků Talibánu, se farmářům podaří ročně vyprodukovat přibližně 9000 tun opia. Pro farmáře přitom představuje pěstování větší a jistější zisk, než kdyby přešli k pěstování například pšenice.

„Pokud pěstujeme pšenici nebo jiné plodiny, nemáme dost peněz," řekl agentuře Reuters pětatřicetiletý zemědělec Mohammad Nadir, který pěstuje mák na ploše dvou akrů v jihoafghánské provincii Kandahár. Ta je po sousední provincii Hilmand druhým největším afghánským centrem pěstování máku.

Nadirovi vydělá jeho úroda přibližně 3000 dolarů, což je třikrát více, než kdyby na stejné půdě pěstoval pšenici, jak si přeje afgánská vláda. Na druhou stranu se však bude muset Nadir o svůj zisk podělit s Talibánem, výměnou za ochranu svých makových polí, a najít domácí nebo zahraniční pašeráky, kterým svou nelegální produkci prodá.

Právě obchod s narkotiky, který OSN v Afghánistánu odhaduje na zhruba tři miliardy dolarů ročně, je pro povstalce jedním z hlavních zdrojů příjmů. V loňském roce zaznamenala produkce opia v Afghánistánu nový rekord, když meziročně stoupla o 87 procent.

Snaha vytlačit maková pole se tak zdá být skutečným bojem s větrnými mlýny. V loňském roce vláda distribuovala mezi farmáře více než 10 000 tun osiva a 20 000 tun močoviny, která se široce používá jako hnojivo.

Mnoho farmářů si podle Akbara Rustamiho, mluvčího ministerstva zemědělství, sice vzalo osivo k pěstování pšenice, ale nakonec ho nezaselo. „Snažili jsme se zemědělce odradit od vysetí máku, ale nadále ignorují naše příkazy, protože chtějí vydělat více peněz," řekl. Celkem byly loni osety mákem více než tři tisíce čtverečních kilometrů.

Autor: Pavel Škopek