Venkov potřebuje redistributivní platbu

Redistributivní platbu neboli platbu na první hektary zavedla evropská legislativa pro období 2014-2020. Česká republika však mezi osmi státy EU, které se rozhodly toto dobrovolné opatření přijmout, nefiguruje. Podpora menších zemědělců totiž naráží na odpor politické reprezentace a obřích zemědělských podniků. České zemědělství by přitom tuto platbu potřebovalo jako sůl. Pokud by u nás byla zavedena, venkov by měl šanci začít se opět rozvíjet.

Smyslem redistributivní platby je zvýšit přímou platbu na první hektary (v případě ČR na první až 89. hektar obhospodařované půdy) a více tak finančně podpořit menší zemědělce. Tuto vyšší platbu by však získali všichni zemědělci bez ohledu na velikost jejich pozemků, vztahuje se totiž na všechny první hektary. Znamenalo by to také určité snížení plateb pro obří podniky, protože redistributivní platba je financována prostřednictvím krácení dotací nad určitou velikost podniku.

Dědictvím socialismu u nás je mimo jiné velká průměrná rozloha farem, která nyní činí 133 hektarů. Redistributivní platba by se však vztahovala jen na prvních 89 ha. Pro velké podniky v zásadě s více než 2000 hektary obdělávané půdy by redistribuce v závislosti na jejím konkrétním nastavení přestala být výhodná. Malí a střední zemědělci by naopak ze zavedení redistributivní platby profitovali, protože by se jim celkový objem přímých plateb zvýšil řádově o 5 - 25 % - opět dle konkrétního nastavení parametrů redistribuce.

Odpůrci redistributivní platby argumentují tím, že současné nastavení plateb je férovější, protože se přímo odvíjí od velikosti farmy a jedná se tedy o rovnoměrné rozložení finanční podpory. Ve skutečnosti argument férovosti významně pokulhává, jelikož stejná sazba za každý hektar půdy silně favorizuje obří podniky. Ekonomická teorie hovoří o tzv. výhodách z rozsahu produkce a tuto výhodu agrokomplexy reálně mají. To je také důvod, proč by měla být dotační podpora odstupňovaná právě podle velikosti farmy. Zkrátka menší farma by měla dostat na hektar více než farma velká.

Současné nastavení přímých plateb má negativní důsledky na český venkov. Vede ke skupování pozemků a vytváření velkých zemědělsko-průmyslových podniků, které hospodaří vůči krajině nešetrným způsobem. Vedení těchto velkofarem často sídlí v Praze nebo v jiných velkých městech a k životu v obcích a na venkově obecně nijak pozitivně nepřispívá.

Vzhledem k tomu, že veřejná podpora pro podnikatele je již řadu let odstupňována pro malé, střední a velké podniky, je logické, že by takové odstupňování podpory mělo být zavedeno i u přímých plateb. A právě redistributivní platba je krokem tímto směrem.

Česká republika se může k modelu redistributivní platby kdykoliv připojit. Evropská legislativa to umožňuje a vláda může tento krok učinit každý rok nejpozději do 1. srpna (s platností od ledna následujícího roku). Minulá vláda tuto možnost žel nevyužila a je otázkou, co udělá ta současná. Zatím zde však platí pouze povinná modulace, tedy krácení plateb o 5 % nad 150 000 €.

Již brzy zveřejní Evropská komise návrh pravidel pro Společnou zemědělskou politiku EU pro roky 2021-2028. Jsme přesvědčeni o tom, že bude obsahovat i pokračování redistributivní platby. Asociace soukromého zemědělství ČR dlouhodobě považuje její zavedení za naprosto klíčové opatření. Jedná se o jednoznačně nejspravedlivější, jednoduchou a pro české zemědělce přínosnou formu platebního nároku přinášejícího další efekt jak v rámci farmy, tak i venkova obecně.

Českému venkovu by zavedení redistributivní platby prospělo, protože by zvýšilo počet menších zemědělských podniků a tím i pestrost nabídky pro spotřebitele. Mimo jiné by se tím i zvýšila atraktivita samostatného zemědělského hospodaření pro začínající generaci. Podpora by se přímo zacílila na rozvoj venkova a došlo by také ke snížení celkových výdajů na zemědělství.

Pro ASZ ČR zpracovala společnost B&P Research

Kontakt:

Šárka Gorgoňová, vedoucí mediálního oddělení ASZ ČR

tel.: 604 849 294

e-mail: sarka.gorgonova@asz.cz

Asociace soukromého zemědělství ČR je dobrovolnou stavovskou a profesní organizací soukromých zemědělců v České republice. Veškerá její činnost vychází z respektování starých selských tradic a přesvědčení o perspektivě rodinných farem jako základu moderního evropského zemědělství a živého venkova. Počet členů Asociace soukromého zemědělství ČR činí 6 500 sdružených v současné době v 41 regionálních a 8 členských organizacích plošně po celém území země. Tyto podniky obhospodařují necelých 40 procent zemědělské půdy v ČR a podílí se zhruba čtvrtinou na celkové tvorbě zemědělského HDP. Více informací na www.asz.cz.