Česká věda nedosáhne na evropské peníze. Projekty jsou nekvalitní, země zaostává za ostatními

Česká věda zaostává v získávání prestižních grantů Evropské výzkumné rady (European Research Council, ERC). Od roku 2007 se jí podařilo dosáhnout jen na 30 grantů, u západních evropských zemí se přitom množství úspěšných žádostí počítá ve stovkách.

Granty Evropské výzkumné rady přitom budou pro financování vědy po roce 2020 ještě důležitější než nyní, očekává se u nich totiž nárůst objemu financí, zatímco u ostatních evropských programů pro vědu nastane pokles, případně budou zcela ukončeny. V roce 2017 šlo do grantů ERC 1,8 miliardy eur (asi 46,8 miliardy korun).

Podle českého fyzika z Akademie věd Tomáše Jungwirtha, který je jedním z 22 členů rady, existují dva důvody, proč se českých vědcům nedaří granty ERC získávat. Prvním je nízký počet žádostí, zhruba třetinový oproti evropskému průměru. Druhým problémem je nízká kvalita projektů.

Hodnocení žádostí je dvoukolové, z prvního kola do druhého postoupí jen nejlepší projekty. Ty kvalitní ze zbývajících projektů, které by mohly uspět příště, jsou ohodnoceny písmenem B, ty méně kvalitní a v podstatě bez šance pro financování získají C.

Zatímco u vyspělých evropských států skončí jako C třetina projektů, v Česku je to zhruba polovina. „Není to tak, že by se přihlášky z ČR umísťovaly těsně pod čarou hodnocení,“ shrnul Jungwirth.

Výsledkem je, že Česko získává zhruba desetinu grantů, které by mělo získávat, aby bylo konkurenceschopné. „Máme 30 let po revoluci a já se domnívám, že bychom na tom měli být alespoň tak jako Rakousko, nebo lépe jako Nizozemsko,“ řekl Jungwirth. Rakousko získalo téměř 200 grantů ERC, Nizozemsko zhruba 600. Vůbec nejlepší je Velká Británie se zhruba 1800 granty, následuje Německo s více než tisícovkou grantů.

Nízká úspěšnost žádostí o ERC granty se podle něj může stát problémem hlavně po roce 2020, kdy se pozmění evropský systém financování vědy. „Když nebudeme schopni získávat ERC granty, nedostaneme se k evropským penězům na vědu,“ řekl Jungwirth.

Navíc podle něj nízký počet úspěšných projektů vypovídá o skutečném stavu české vědy. „Můžeme před tím strkat hlavu do písku, ale je to fakt. Pokud někdo tvrdí, že to není důležité, nepopisuje realitu správně,“ uvedl Jungwirth. Podobný problém jako ČR mají i další státy, které se k EU připojily později a někdy se souhrnně označují jako EU13. Změnit nepříznivý stav by podle Jungwirtha mohla větší podpora mladým vědcům.

„Důležité je umožnit jim, aby měli samostatnou skupinu. V přihlášce je klíčové prokázat, že jde o jejich vlastní projekt, ne o projekt někoho, kdo je zaměstnává ve své skupině,“ řekl.

V letošním roce nejsou ještě žádosti vyhodnocené. Zatím se konalo pouze první kolo hodnocení u ERC Starting Grants, které jsou určeny pro vědce, kteří získali titul Ph.D. před dvěma až sedmi lety. Z Česka přišlo necelých 30 žádostí. „Poprvé za celou dobu se nám dostalo do druhého kola deset žadatelů. Je to úspěch, který jsme ještě neměli,“ uvedl Jungwirth.

Evropská výzkumná rada vznikla v roce 2007 a od té doby udělila 8600 grantů. Rada má včetně prezidenta 22 členů. Projekty hodnotí vědci v 75 panelech. Většina grantů je pětiletá. Například u zmíněných ERC Starting Grants je podpora až 1,5 milionu eur (asi 39 milionů korun).