Vlastník lesa by se neměl při zvládání kůrovcové kalamity zadlužit

Současná kůrovcová kalamita zasáhla lesy na velké rozloze naší republiky. Velké problémy s kůrovcem řeší nestátní vlastníci, kteří v souhrnu hospodaří na 1,1 mil. hektarů lesů.

Ministerstvo zemědělství zřídilo stálou pracovní skupinu složenou ze zástupců širokého spektra institucí, jejímž úkolem je hledat řešení nejpalčivějších problémů vyvolaných kůrovcovou kalamitou. Na jejím třetím jednání dne 23. 7. 2018 vystoupil místopředseda SVOL Ing. Richard Podstatzký Thonsern s několika návrhy:

1. Při zvládání kůrovcové kalamity je nutno skladovat velké množství vytěženého dříví. K tomu by bylo možné v řadě případů využít také přilehlých zemědělských pozemků. To však v současné době není možné, protože by použitím těchto pozemků pro uskladnění dříví přišli o zemědělské dotace. Je proto nutné, aby ministerstvo zemědělství na rok 2019 připravilo takové opatření, aby zemědělci nepřišli o dotaci na plochu při skladování dřeva. Ministr zemědělství uvedl, že resort činí patřičné kroky a záležitost bude zařízena.

2. Dále SVOL navrhuje urychlené udělení výjimky pro užití chemie na asanaci kůrovcové dřevní hmoty osobám tzv. neproškoleným. Tisíce drobných vlastníků nemohou samostatně zakoupit a použít potřebné chemické přípravky, neboť nemají potřebná školení. Nemohou si tak ve vlastním lese sami kůrovcovou dřevní hmotu asanovat a musí si tyto práce objednávat jako službu u specializovaných firem. V současné kalamitní situaci jim tak hrozí velké nebezpečí z prodlení. Dle sdělení ministra zemědělství budou výjimky uděleny, úřad na tom pracuje.

3. Jedním z velkých problémů je nedostatek pracovníků. Řada členů SVOL si sama iniciativně sjednala dělníky z Ukrajiny, kteří pracují na území ČR například s polským pracovním povolením. Firmy, které Ukrajince zaměstnávají, jsou však pod neustálým tlakem celní správy ČR, každý týden probíhají zátahy na ubytovnách od Celní správy, a tito pracovníci jsou častokrát vyhošťováni. Požadujeme, aby tlak státní správy na zahraniční pracovníky a jejich zaměstnavatele přestal a aby byl brán ohled na celkový nedostatek pracovníků pro zvládnutí kalamitní situace. Ministr zemědělství přislíbil hledat okamžitá řešení na úrovni vlády.

4. Důležitým ekonomickým aspektem je odbyt dřeva a jeho včasné zpracování na pilách. Ministerstvo průmyslu a obchodu přislíbilo poskytnout dotace pro malé a střední pily do regionů tak, aby se v budoucnu zlepšila možnost odbytu dřevní hmoty přímo v místě. Apelujeme na urychlené vyjasnění administrativního postupu pro získání těchto dotací tak, aby bylo možné podávat žádosti ještě letos.

5. Zvládnutí kůrovcové kalamity a následná obnova lesa je pro vlastníka velkou ekonomickou zátěží. Řeší ve svém rozpočtu téměř finanční kvadraturu kruhu – pokles cen dříví na trhu a v krátké době vysoké náklady na obnovu kalamitních ploch. Musí udržovat kladnou bilanci svého rozpočtu, nemůže se zadlužit. Zde by měl pomoci svojí podporou stát. I přes určité přislíbené zvýšení finančních prostředků ze státního rozpočtu pro lesní hospodářství na příští rok, je nutné hledat další možnosti.

Proto SVOL navrhuje poskytnout vlastníkům lesů dvě daňové úlevy:

• Za prvé by to mohly být „daňové prázdniny" pro vlastníky nestátních lesů u daně z příjmu. Navrhujeme příjem z prodeje kůrovcové dřevní hmoty nezahrnovat do příjmů ovlivňujících základ daně. Proč toto opatření? Firmy, které obdrží příjem z prodané kůrovcové dřevní hmoty, budou v následujících letech potřebovat peníze na zalesnění kalamitních holin, na zřízení oplocenek a na pěstební práce. Dotace na zalesnění, které nestátní vlastník obdrží, přijdou na účet vždy až po provedené práci. Nicméně v lese tyto finance potřebujeme již na samotný nákup sazenic a jejich výsadbu. Firmy musí udržovat své cash flow v kladných hodnotách. Navrhujeme proto zmíněný příjem nedanit a peníze využít na zalesnění a jiné práce. Bez složité tvorby účetních rezerv.

• Za druhé by mohla být DPH u palivového dřeva snížena z 15% na 10%. V mnoha regionech ČR je na venkově velká poptávka po palivovém dřevu. Řada vlastníků lesů z důvodu potřeby expedice dřeva zlevnila cenu metrového smrkového palivového dříví. Toto dřevo se tak již prodává za cenu výrobních nákladů. Firmám by si tak nevydělaly peníze tolik potřebné na zalesňování v dalších letech.

Podle vyjádření Richarda Podstatzký Thonserna je kůrovcová kalamita zatím ekonomickou krizí, ale velmi rychle se může stát krizí ekologickou, a to při nezalesnění stovek hektarů vzniklých holin po těžbě kůrovcové dřevní hmoty. Dále uvedl: „Pokud soukromí vlastníci neobdrží dotace finanční podpory nebo daňové úlevy, nebudou schopni udržet kladné cash flow, nebudou mít prostředky na nákup sazenic a jejich výsadbu, vzniklé paseky se budou velmi rychle vysušovat a dojde k erozi půdy. Potom můžou úředníci z České inspekce životního prostředí udělovat pokuty na všechny strany a hrozit sankcemi, ale s prázdnou peněženkou žádný vlastník paseky nezalesní. Tito lidé pak budou nuceni své pozemky prodávat pod cenou různým spekulativním firmám z Kypru, u kterých se pak nikdo konkrétního vlastníka nedohledá. Pomoc státu při řešení kůrovcové kalamity a spolupráce všech resortů je nezbytná.“

Podle TZ SVOL ČR (26. 7. 2018), red.