Komu se uleví a komu se přitíží po roce 2024?

Evropský parlament a Rada chystají na základě legislativního návrhu Komise nové nařízení, které komplexně upravuje problematiku regulace veterinárních léčiv – a o tom, na pozvání Komory veterinárních lékařů, jednali 1. srpna v Brně zástupci Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL), slovenské Komory veterinárnych lekárov a slovenského ÚŠKVBL. Nařízení bude nahrazovat stávající směrnici pro veterinární léčivé přípravky, tj. půjde o přímo použitelný právní nástroj ve všech členských zemích. Po předpokládaném vstupu v platnost v roce 2024 bude jistě uplatněno několikaleté přechodné období.

Na zdraví člověka mají velký vliv mimo jiné potraviny, jejichž zdravotní nezávadnost prakticky garantují veterinární lékaři. A jednou ze základních podmínek této garance je zachovat kontrolu veterináře nad tokem veterinárních léčiv v chovech hospodářských zvířat, řekl ředitel ÚSKVBL Jiří Bureš.

Karel Daniel, prezident Komory veterinárních lékařů (KVL), konstatoval, že i v budoucnu bude třeba bojovat proti snahám omezit vliv veterinárních lékařů na hospodaření s veterinárními léky.

Proto také Komora iniciovala schůzku těch, koho se chystané Nařízení dotkne, a kdo mají k tomu co říci. Zatím z ČR a SR. Je potřeba se již nyní připravit, a mj. získávat data o používání veterinárních léčiv, a tak mít argumenty pro další jednání. Jen tak lze podle Jiřího Bureše pomoci agrárnímu sektoru, aby obstál v soutěži se starými členskými zeměmi.

Cílem nového Nařízení je: „Vysoká míra ochrany zdraví zvířat, lidí a životního prostředí s ohledem na ochranu trhu a obchodu.“ Jde o hezkou proklamaci spojující věci trochu těžko spojitelné. Navrhuje se například snížení administrativní zátěže pro farmaceutický průmysl. Jenže na čí úkor? Vstřícný krok vůči výrobcům léků může podle Jiřího Bureše představovat riziko, mohlo by totiž být ohroženo dodržování standardů a zdravotní nezávadnosti potravinářských výrobků.

Jakmile se totiž kritéria pro zdravotní nezávadnost smrsknou na vykazování používaných veterinárních léčiv, a zpracovatel tak bude jaksi z obliga, zvítězí globální obchod, a hlavní bude dodržet mezinárodní smlouvy, a bude jedno, zda s Japonskem, USA či Ruskem. A skutečný přehled o používání veterinárních léčiv se ztratí v hromadě papíru. Situace pak může dospět k absolutně volnému nakládání s nimi, jako je tomu v USA, což je ostatně dosud překážkou pro vývozy do EU.

V návrhu Nařízení se hezky hovoří o zodpovědnosti, která se však má přesunout zejména na chovatele a veterináře. Z navrhovaného Nařízení vyplývá povinnost sbírat data o používání veterinárních léčiv, ale zatím není jasné, jak bude struktura požadovaných dat vypadat.  Avšak již nyní se obdobné údaje shromažďují, jak potvrdili Karel Daniel (KVL) i Lucie Pokludová (ÚSKVBL).

Ukazuje se, že pro křížovou kontrolu budou nutné údaje i od Komory veterinárních lékařů, tj. od praktických veterinářů. Jen tak bude možná kontrola toků veterinárních léčiv.

A co tedy přinese veterinářům systém sběru dat, kromě práce navíc?

Jednotný systém sledování a sběru, který by byl v gesci KVL, by byl on line / off line, a byl by k dispozici všem veterinářům, a mohl by jim být prospěšný tak, jak by se nadefinoval. Třeba právě uvedením ochranných lhůt veterinárních léčiv.

Ředitelka slovenského ÚŠKVBL, Judita Hederová potvrdila zájem o takovýto systém s tím, že by bylo dobré, aby fungoval v Čechách i na Slovensku stejný: „Ano, chceme postupovat stejně jako kolegové v Čechách.“

Podle Radky Vaňousové uvažovaný systém nahradí ambulantní knihu, vše zjednoduší, třeba i tím, že bude snazší hlášení o nežádoucích účincích použitých léčiv (odešle se snáze) a nakonec i bude jednodušší předložit takovouto „ambulantní knihu“ dozorovým orgánům.

Resumé: Je potřeba mít přehled o používaných veterinárních léčivech, jejich odbornou aplikaci může zajistit pouze veterinární lékař, a jenom za těchto podmínek pak lze hovořit o zdravotní nezávadnosti potravin.

Josef Duben

PR KVL