Ministerstvo zemědělství vyhlašuje výzvu pro obce nebo svazky obcí na rekonstrukce, odbahnění, obnovu obecních rybníků, případně jejich výstavbu. Na stavbu rybníka může obec získat příspěvek a

Principy protierozní ochrany půdy se v budoucnu budou muset řídit všichni, kteří na půdě hospodaří, a to bez ohledu na to, zda jsou či nejsou příjemci dotací. Navrhuje to protierozní vyhláška, na jejíž finalizaci v současnosti Ministerstvo zemědělství (MZe) úzce spolupracuje s Ministerstvem životního prostředí (MŽP). MZe také od ledna 2019 zpřísní pravidla pro hospodaření na erozně ohrožených pozemcích.

Vyplácení plné výše zemědělských dotací je podmíněno dodržováním povinných požadavků na hospodaření a standardů Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) půdy. Zemědělské hospodaření v souladu s těmito podmínkami zajišťuje mj. ochranu všech složek životního prostředí, zvláště pak půdy a vody.

Na protierozní ochranu půdy je zaměřen především standard DZES 5, který stanovuje podmínky pro pěstování vybraných plodin na půdách ohrožených erozí. Pěstování některých erozně nebezpečných plodin, například kukuřice, na nejohroženějších půdách dokonce zcela zakazuje.

„Právě podmínky standardu DZES 5 od ledna zpřísníme. Zemědělci, kteří pěstují rizikové plodiny na mírně erozně ohrožených půdách, budou muset například zakládat ochranné pásy, které ve stanovené délce přeruší svažitý pozemek. Tím se zpomalí odtok vody a umožní sedimentace unášených půdních částic,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman. Podle něj však již nyní mnoho zemědělců hospodaří správně, neboť si je vědoma zodpovědnosti vůči krajině a půdě jako svému základnímu výrobnímu prostředku.

Nově budou muset být na těchto pásech pěstovány vhodné plodiny (např. trávy nebo pícniny) a pásy budou muset mít minimální šířku 22 metrů (doposud standard předepisoval min. 12 metrů). Od ledna se také více než zdvojnásobí plochy standardem chráněné půdy (z dnešních cca 10,5 % na cca 25 %).

Dalším krokem k ochraně půdy je prováděcí vyhláška k zákonu o ochraně zemědělského půdního fondu, tzv. protierozní vyhláška. Ta by měla zakotvit obecně platné principy protierozní ochrany půdy, kterými by se v budoucnu měli řídit všichni, kteří na půdě hospodaří, a to bez ohledu na to, zda jsou či nejsou příjemci dotací. Cílem vyhlášky je chránit před erozí zejména rizikové oblasti.

Projednávaná protierozní vyhláška nyní zahrnuje i systém monitorování projevů eroze, se kterým její původní návrh nepočítal. „Tento systém považujeme za cílený a účinný nástroj pro řešení případů, kdy nevhodným hospodařením zemědělce mohlo dojít ke vzniku eroze. Monitoringu chceme využít také pro průběžné ověřování nastavených podmínek v rámci DZES 5 a jejich případné úpravy. To může v praxi vést ke zpřísnění podmínek a rozšíření procenta pozemků, kde budou uplatňovány zpřísněné postupy užívání zemědělské půdy,“ uvedl ministr Toman.

Nová protierozní vyhláška umožní rovněž sankcionovat ty, kteří ignorují půdoochranné postupy. V krajním případě bude v souladu se zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu zemědělcům hrozit pokuta ve výši až 1 mil. Kč (pro právnické osoby). O jejím udělení by měla dle stejného zákona rozhodovat obec s rozšířenou působností ve spolupráci s dalšími orgány státní správy. Pro MZe je problematika ochrany půdy a zadržení vody v krajině zásadním tématem. V nejbližší době se proto bude zabývat rovněž možnými změnami velikosti obhospodařovaného pozemku, dodržováním vhodných osevních postupů, dodáváním organické hmoty do půdy a posílením významu krajinných prvků a celkové struktury krajiny.

Václav Tampír

vedoucí Tiskového oddělení Ministerstva zemědělství