Palírny na Hané jedou na plné obrátky. Kořalky bude moře, vzkazují

Jak loňské pozdní mrazy úrodu ovoce zkazily, ta letošní se vyvedla. Palírny letos nemusí mít strach. Třešně, jablka, nebo švestky, všeho je nadmíru.

Zaměstnanci palírny v Těšeticích obíhají přístroje na pálení destilátů, za krkem mají ručníky, aby se mohli u rozpálených kotlů zchladit. Do nosu jim přitom vane vůně kořalky.

Letošní úrodu si v palírnách nemůžou vynachválit. Velké množství plodů si pochvaluje i majitel pálenice v Těšeticích Jiří Omelka.

„Předchozí dva roky nestály za nic, na jaře přišly pozdní mrazíky a všechno pomrzlo. Letos je úroda dobrá, stromy si odpočinuly. Na druhou stranu se na plodech podepsalo sucho, takže nejsou v úplně výborné kondici. Záleží, kde mají lidé vysazené stromy. Pokud mají dobrou spodní vodu, jsou plody krásné,“ řekl Omelka.

Pálit v Těšeticích začali dříve, než je zvykem.

„Letos jsme vypálili asi dvojnásobek toho, co vloni. Začali jsme hodně brzy, na začátku července. Bylo to skoro o měsíc dopředu než normálně. Nejdřív jsme pálili z tmavých třešní. Ty se musí vypálit rychle, protože se hned zkazí. Teď začínáme pálit letní švestky, jablka či hrušky. Měli jsme tu i raritu, jeden pěstitel chtěl vypálit jahody. Dát dohromady tolik jahod, abyste něco vypálili, to je kumšt,“ popsal druhy pálené kořalky Omelka.

Špatné ovoce v dobrou pálenku neproměníte

Během vysokých červencových teplot se zaměstnanci palírny chodili schovávat do sklepa.

„Kotle žhnou, takže ve vedrech dodržujeme pitný režim a dáváme si ručník kolem krku. Budova palírny je ale stará, má tlusté zdi, takže se můžeme ochladit ve sklepě. A pak zpátky ke kotlům,“ vysvětlil, jak v palírně bojují s vedry.

Největší roli v tom, jakou budete mít kořalku, hraje kvalita kvasu.

„Dobrý kvas poznáte po čichu. Otevřete dekl od sudu a cítíte, jestli to je krásně ovocné, nebo jestli tam už je ocet či aceton, který vytvoří spontánní kvasinky. Sem tam se stane, že nám někdo přiveze kvas a my jim ho nevypálíme, protože bychom si zařízení zaneřádili a hodiny bychom to čistili. A člověk by stejně neměl dobrou kořalku,“ vyzdvihl důležitost kvasu Omelka.

U jakékoliv výroby platí, že špatné v dobré neproměníte. U kořalky to platí dvojnásob.

„Když je ovoce jenom otlučené, ale není v něm hniloba, ničemu to nevadí. Ale když se lidi snaží sbírat i ovoce, na kterém hoduje hmyz a které plesniví, tak se z toho nedá dobrý destilát udělat,“ dodal Omelka.

Unikátní pivovice

Podle Omelky hodně lidí kvas zkazí na kvasinkách.

„Ze své zkušenosti musím říct, že lidi si dávají záležet třeba na vypeckování, ale potom se všechno pokazí na kvasinkách. Já jsem všemi deseti pro ušlechtilé kvasinky, ty jsou speciálně šlechtěné a kořalka je pak celkově lepší, aromatičtější a vypálí se ji víc. Na 100 litrů vyjdou asi na 40 korun, což je prakticky zadarmo,“ doporučil.

V těšetické palírně ale vyrábí i vlastní destiláty. Jedním takovým je třeba pivovice.

„Letos máme nově licenci na pálení z piva. Před třemi týdny jsme udělali první várku z našeho chomoutovského piva Režná Bára. Zajímalo nás, jak to bude chutnat, když vypálíme svrchně kvašená piva ze zahraničních chmelů. Klasická pivovice je sladová záležitost a nic víc. Tohle je něco jiného. Je to paleta chutí a vůní. Asi za měsíc by ji mohli lidé poprvé ochutnat,“ řekl k novince Omelka.

Autor: Tomáš Siřinek

Autor: Redakce

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info