Med může být účinným pomocníkem v chovech zvířat

Letošní, v pořadí již čtvrtý ročník soutěže „Med roku“ zorganizovaný Pracovní společností nástavkových včelařů (PSNV), která je také členskou organizací Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), nebyl zdaleka jen o medu k lidské konzumaci. Vlastně tomu bylo spíše naopak - hlavní část dvoudenní akce zaplnily odborné přednášky.

Nejen na včelaře, ale zejména na laickou veřejnost a také pro širší okruh podnikatelů v zemědělství, byla přitom zaměřena prezentace veterinárního lékaře Zdeňka Klímy s názvem „Apiterapie - léčba včelími produkty“, která proběhla druhý den dvoudenní „medařské akce“.  Z ní vyplynula především možnost, a často i potřeba, vrátit se při využití medu k historickým kořenům, kdy byl tento včelí produkt využíván k léčení bodných a sečných ran (nejen) při válečných konfliktech. Med aplikovaný společně s dřevěným popelem do ran dokázal především zabránit riziku infekce a dokonce podpořit obnovu poškozených tkání. Tyto své účinky a vlastnosti samozřejmě neztratil ani dnes, což je velmi dobrá zpráva za situace, kdy nejen v humánní medicíně, ale už i v chovech hospodářských zvířat vzrůstá odolnost vůči antibiotikům díky jejich nadměrnému, nebo prostě jen opakovanému používání. Podle Klímy tak nastává doba rehabilitace medu v medicíně, byť takzvaná moderní medicína přímou aplikaci medu neuznává. To se ale může změnit, a zřejmě se to i změní.

V souvislosti s léčbou ran a zánětů v chovech hospodářských, spíše ale zájmových zvířat (zejména v případě psů) se přitom považuje za optimální takzvaný manukový med původem z Nového Zélandu, jeho ceny se však, jak se kdysi pravilo, „příliš podobají drahotě“. Stejné, ba ještě lepší účinky však má podle doktora Klímy „potencovaný med“, což je med obohacený propolisovou tinkturou, tuzemského původu, světlý i tmavý. Nemělo by jít přitom o med sterilizovaný, neboť v takovém případě se poměrně významně snižují jeho léčivé účinky.

Sám ve své veterinární praxi med k hojení ran aplikuje, na místě měli účastníci přednášky vidět jeho účinky v praxi při hojení ran a zánětů psů a koní. Důležitou informací pak je, že taková léčba je nejen časově kratší (prvotní účinky lze vidět doslova za několik dní), ale také ekonomicky méně nákladná. Možná i bez nadsázky tak lze konstatovat, že všichni chovatelé hospodářských zvířat by měli být zároveň také včelaři, což pomůže nejen přírodě při opylení hospodářských a planě rostoucích bylin, ale také chovaným zvířatům. A případně i samotným chovatelům při jejich zdravotních potížích.

A nejen med, ale i další včelí produkty, jako je již zmíněný propolis. Ten lze podle Klímy využít doslova ve všech zdravotních oborech, aplikovat jej lze například při zánětu uší nebo dásní. Tinktura z propolisu je také prevencí rakoviny prostaty, propolis navíc tlumí účinky radioaktivního záření a v tomto směru proběhla řada výzkumů, včetně ČR, v souvislosti s havárií jaderné elektrárny v Černobylu. Podle doktora Klímy má navíc propolis aplikovaný na živou tkáň lepší účinky než novokain.

Tento článek přitom nemůže ani náhodou postihnout všechny možnosti, které med a obecně včelí produkty v humánní i veterinární medicíně přináší. Pro případné zájemce o ně by tak bylo zřejmě nejlepším řešením zeptat se na podrobnější informace tohoto poněkud nestandardního veterináře (a také včelaře) na adrese zdendaklima@email.cz. Kdyby ale záleželo na mně, doporučil bych ASZ ČR uspořádat na téma „léčení medem“ nějaký odborný seminář.

Med a včelí produkty si totiž zaslouží, jak sám Klíma také konstatoval, daleko lepší a účelnější propagaci, než jaké se mu dostává. Právě v tom lze spatřovat důležitou roli PSNV, která se cíleně věnuje osvětě, a to nejen na „Medu roku“.

Petr Havel

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info