Lex Agrofert aneb Jak ministr Toman bojuje za eurodotace pro velké koncerny

Ministr zemědělství Miroslav Toman hájí zájmy velkých zemědělských koncernů v čele Agrofertem, kterým chce udržet současnou výši eurodotací. Neshodl se s evropským komisařem Philem Hoganem, který prosazuje jejich zastropování a podporuje hlavně malé farmy.

Ministr zemědělství Miroslav Toman hájí zájmy velkých zemědělských koncernů v čele Agrofertem, kterým chce udržet současnou výši eurodotací. Neshodl se s evropským komisařem Philem Hoganem, který prosazuje jejich zastropování a podporuje hlavně malé farmy.

Jak uvedly Hospodářské noviny (22. 10. 2018), Českou republiku navštívil evropský komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan. Rodilý Ir navrhuje v novém rozpočtovém období EU v letech 2021–2027 zásadní změnu ve financování společné zemědělské politiky. Chce posílat více peněz drobným farmářům, přičemž na druhou stranu omezuje současný příliv dotací pro velké koncerny.

Hogan: Malé farmy na prvním místě

Hogan je velkým příznivcem malých zemědělských farem. „Malí a střední farmáři jsou na prvním místě. Musíme najít dost peněz a podpořit je, aby jejich podnikání přežilo,“prohlašuje.

Chce tak vrátit původní smysl rozdělování zemědělských dotací, které byly určeny především pro rozvoj rodinného farmaření. Dnes je v některých zemích v čele s Českou republikou dominantně čerpají mamutí koncerny, což se nepříznivě odráží v tvářnosti krajiny, stavu zemědělského fondu i v celkové kvalitě života na venkově.

V současné době firmy čerpají přímé dotace podle výměry zemědělské plochy, na které hospodaří. Platí tedy přímá úměra, že čím větší podnik, tím větší objem peněz dostává v přímých platbách z eurofondů. Evropská komise chce s touto neblahou praxí, kdy daňoví poplatníci financují byznys agrobaronů, skoncovat.

Proto hodlá omezit roční dotace podle velikosti pozemků s maximální hranicí 100 tisíc eur na jednu firmu. Podstatně méně přímých plateb by tak dostaly velké podniky hospodařící na tisících hektarech, zatímco uspořené prostředky by se ve větší míře dostaly k malým zemědělcům a na zavádění moderních technologií.

Toman: Podpořme velké koncerny

Eurokomisař Hogan jednal s ministrem zemědělství Tomanem, v této věci však nenašli společnou řeč. Dlouholetý lobbista za zájmy velkých koncernů, bývalý prezident Potravinářské a agrární komory, stále drží zabetonované pozice, odmítá zastropování dotací a prosazuje jeho dobrovolné využití.

Ministr přitom poukazuje na specifické postavení České republiky jako země s největší průměrnou rozlohou zemědělské plochy v Evropě 133 hektarů na jeden podnik. Unijní zemědělství je přitom postaveno na rodinných farmách s průměrnou rozlohou 17 hektarů, zatímco u nás podstatný segment podnikání v tomto oboru tvoří následovníci velkých zemědělských družstev, pohrobků z doby komunistického režimu a masivní kolektivizace.

Miroslav Toman, syn bývalého ministra zemědělství v několika normalizačních vládách, zastupuje v první řadě zájmy těchto koncernů, které považují dotace za vítané přilepšení.

Rekordmanem mezi nimi je s velkou převahou Agrofert, který obhospodařuje zdaleka největší plochu 103 tisíc hektarů, a dostává na přímých platbách ročně 1,5 miliardy korun.

Proevropský versus proeurodotační

Není divu, že agent velkých koncernů v Babišově vládě Hoganovy plány odmítá. Nepřekvapuje ani, že se proti nim staví samotný premiér, který úsporu unijního rozpočtu v této oblasti ve výši deseti procent podrobil drtivé kritice. U Andreje Babiše lze totiž snadno zaměnit „proevropské“ postoje za „proeurodotační“.

„Ono by to bylo nevýhodné nejenom pro české podniky, ale pro všechny obyvateleČeské republiky. V okamžiku zastropování bychom ty velké podniky nemohli podporovat a ztratily by také konkurenceschopnost při výrobě potravin,“ straší ministr Toman. Přitom kvalita velkoprůmyslově vyráběných potravin zaostává za produkcí malých farem.

90 procent dotací pro 200 velkých firem

Současně platí, že z celkových 48 tisíc zemědělských firem u nás více než polovina hospodaří na ploše menší než pět hektarů. Na ně by zbylo více peněz, přičemž se dokážou ke krajině chovat šetrněji, než obří kombináty.

Zastupuje je Asociace soukromého zemědělství, která Hoganovy plány naopak vítá a nelíbí se jí, že velké koncerny často využívají dotace ke skupování malých farem a dalšímu rozmachu. Současné nastavení systému tomu napomáhá, a farmáři si proto od změn slibují, že financování celého sektoru bude spravedlivější. Dnes totiž dochází k absurdní situaci, že 90 procent zemědělských dotací pobírá řádově 200 velkých podniků (0,4 procenta z celkového počtu).

„Statistiky OSN i Evropské unie konstatují, že zemědělská produkce ve světě i v EU stojí na rodinných farmách,“ přivítal návrh na zastropování předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík.

Podle sedláků to ovšem premiéra Andreje Babiše a ministra zemědělství Miroslava Tomana nezajímá, protože se maximalizací podpory velkých zemědělských podniků ocitají v obrovském střetu zájmů. Přizpůsobují jim ekonomické podmínky na úkor drtivé většiny podnikatelů.

Zelená pro agrokolchozy

„Věřím, že zastropování plateb pro velké podniky je způsob, jak to zvládnout. Z ušetřených peněz můžeme malé a střední farmáře více podpořit,“ míní Phil Hogan o úsporách v unijním rozpočtu a ze svého názoru ustoupit nechce. Situace je přitom stále otevřená.

„Míč je na straně Evropského parlamentu a Evropské rady, aby v následujících šesti měsících buď schválili, nebo zamítli můj návrh. V případě, že ho neschválí, ať předloží svůj vlastní,“ říká evropský komisař pro Hospodářské noviny.

Jedno jisté: V Babišově vládě stoupence pro podporu malého podnikání nenajde. To je ostatně její charakteristický rys. Drobný podnikatel, a tedy i farmář, je na okraji jejího zájmu. Zatímco představitelé postkomunistických agrokolchozů mají zelenou.

Jiří Sezemský