Na Moravu přišlo druhé jaro. A to je pro stromy problém, upozorňují vědci z InterSucha

Vědci z týmu InterSucho mluví na Moravě s nadsázkou o druhém jaru. Kvůli vysokým podzimním teplotám a celkově nestandardnímu průběhu letošní vegetační sezony se totiž rostliny chovají tak, jak je to obvyklé na jaře. Uvedl to bioklimatolog Zdeněk Žalud z týmu InterSucho z CzechGlobe AV ČR.

Na některých stromech se objevily nalité pupeny, nové listy i květy, ozimý ječmen i řepka se nechystají k přezimování. Nejsou tak nachystané do mrazuvzdorné fáze, což může být v letošním již suchem poznamenaném roce další problém v případě, že by přišel radikální zlom počasí do minusových teplot.

Signál přicházející zimy daný zkracováním dnů u mnoha druhů nestačí. „Rostliny při svém vegetačním vývoji reagují nejvíce na teplotu. V dubnu a květnu se díky vysokým teplotám bouřlivě vyvíjely, rychle tím vyčerpaly vodu z půdy a přišel útlum znásobený nedostatkem srážek,“ řekl pro ČTK Žalud.

Často už v polovině srpna stromy dokončily fenologický vývoj, který určuje především suma teplot. Nejednou vyhodnotily stav tak, že už přichází podzim a chystaly se k zimnímu odpočinku. „Některé dokonce uschly, většina se však jen uložila k vegetačnímu klidu. Všichni si z léta pamatujeme suchou a hnědou republiku,“ řekl Žalud.

Nyní, když teplé počasí pokračuje a dlouho bylo kolem 20 stupňů, reaguje část vegetace, jako by nastávalo jaro.

A právě z map ukazujících stav vegetace, které InterSucho zveřejnilo, je zřejmé, že kondice rostlin se na Moravě v průběhu října týden od týdne lepšila. K vysokým teplotám se totiž na mnoha místech přidaly srážky.

„Jde o stromy, ovocné dřeviny, travní porosty, ale i o vinnou révu. Navíc tam, kde přišly srážky, došlo k vzejití pšenice a řepky, což posiluje dojem ze zelené barvy v krajině. Je to ale stav, který může vést k jejich oslabení. Místo vegetačního klidu rostliny stále vydávají energii. Letos už dostaly ránu kvůli nedostatku vody v půdě a může přijít další,“ sdělil Žalud.

Přesná předpověď na více než deset dní je značně nejistá, spíš nemožná. „Pokud by teploty postupně klesaly třeba do půlky prosince, rostliny by se přirozeně otužily a pak by přežily i běžné mrazy. Akorát by otužovací fáze přišla později než v dřívějších letech. Obáváme se však náhlého vpádu studeného vzduchu od severu či severovýchodu, který by teploty srazil pod nulu,“ řekl Žalud.

Rána by to byla pro všechny na zimu nepřipravené rostliny, zvláště však pro polní plodiny. Například ozimy by teď nebyly schopné odolat mrazům a nemusí to být ani dvacetistupňové holomrazy. Přitom pro zemědělce jde o ekonomicky klíčové plodiny.

zdroj: ČT24, ČTK, Intersucho