Vědci chtějí předpovídat rozsáhlé úhyny ryb

Vědci chtějí do budoucna najít systém jak předvídat riziko rozsáhlých úhynů ryb v českých rybnících. Díky klimatickým změnám se rybníky potýkají zejména v letních vedrech s kyslíkovým deficitem. Tento problém, který vede v konečném důsledku k úhynu ryb, se týká čím dál většího množství vodních ploch. Vědci pod vedením Radovana Koppa z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství (AF) Mendelovy univerzity v Brně budou nyní hledat cestu, jak kyslíkové deficity v rybnících co nejlépe předpovědět. Potřebnost projektu potvrzují úhyny ryb v letošním roce například v Nesytu nebo Vlkavském a Kurdějovském rybníku.

Pětiletý projekt, který začali letos vědci řešit, má za cíl objasnit příčiny vzniku kyslíkových deficitů v rybnících v závislosti na podmínkách prostředí. Základní principy problému znají vědci již nyní. Klima se mění, rybníky vysychají a problémy s kyslíkovým deficitem budou čím dál častější. Obecně platí, že čím je vyšší teplota, tím méně kyslíku ryby v rybnících mají. Kyslíkový deficit způsobuje většinou příchod fronty a souvisí se změnou tlaku a nedostatkem světla. „Z toho plyne omezení fotosyntézy primárních producentů, což jsou zejména sinice a řasy. Poté nastává úhyn ryb,“uvedl Kopp.

Roli hrají ale i další faktory, které vědci musí teprve podrobně prozkoumat, protože v některých případech ryby uhynou třeba jen v jednom rybníku ze tří obdobných.„Náš úkol je zmonitorovat co nejvíce parametrů, dát je do souvislosti s úhyny a zjistit jestli je ještě další faktor vedle klimatu, který úhyny způsobuje nebo ne,“uvedl Kopp, který vede rozsáhlý tým zhruba dvacítky vědců, jehož součástí jsou například bioklimatologové.

Podle Koppa se problém u některých rybníků opakuje. Souviset to může se znečištěním, protože řada menších vodních toků vysychá a do rybníků tak teče třeba jen voda z čistíren odpadních vod, která je bohatá na živiny. S tím souvisí i větší výskyt sinic, které jsou primárními producenty kyslíku na základě fotosyntézy. „V okamžiku, kdy přijde fronta a zastínění, omezí i na několik dní fotosyntézu a v rybničním ekosystému nastane kolaps,“uvedl Kopp.

Vědci nyní potřebují posbírat co největší množství dat, která budou dál vyhodnocovat. „Budeme monitorovat výskyt sinic, organiky v sedimentu, množství ryb. Výsledkem bude kategorizace rybníků podle vybraných parametrů. Čím víc faktorů budeme mít, tím bude předpověď přesnější,“uvedl Kopp, podle kterého by za pár let mohla vzniknout předpovědní mapa s vazbou na předpověď počasí. Podle ní bude možné dělat predikce možného úhynu ryb na určitých rybnících. Jako data budou sloužit podklady ze zhruba 50 rybníků v různých krajích.

„Úhynům ryb nezabráníme, ale rybnikáři budou mít informace dříve a získají možnost zmírnit svoje ztráty. Něco mohou odlovit, aby rybníku ulehčili a ryby přesadili jinam. Mohou zastavit například krmení,“uvedl Kopp, podle kterého se obor v nejbližších desítkách let hodně změní. Zvyšující se letní teplota vody bude pro některé chované druhy ryb doslova smrtelná. „Například chov lososovitých a síhovitých ryb v rybnících do 50 let skončí právě kvůli vysokým teplotám.Kaprovité ryby vydrží více,“uvedl Kopp.

Kontakt pro bližší informace: 

Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství (AF)

doc. Ing. Radovan Kopp, Ph.D., tel.: 777 098 790, radovan.kopp@mendelu.cz