Evropské šelmy si nejvíce pochutnají na ovcích. Ročně jich zabijí 21 tisíc

Velké šelmy na území Evropské unie nejčastěji útočí na ovce. Vyplývá to ze studie, kterou nechal vypracovat zemědělský výbor evropského parlamentu. V Česku v loňském roce padlo za oběť útokům vlků celkem 222 hospodářských zvířat. Podle odborníků může pomoci lepší zabezpečení pastvin i jejich umístění v blízkosti hospodářských staveb.

Nejčastějším terčem útoků vlků, medvědů, rysů či rosomáků na území Evropské unie jsou kromě ovcí v menší míře také kozy. Výjimečně dochází i k napadení koní, skotu či včelích úlů. V blízkosti výskytu alespoň jednoho druhu šelem se v současné době nachází zhruba polovina všech ovcí chovaných na území kontinentální Evropy. 

Podle studie zabijí velké šelmy ve vybraných 19 zemích EU průměrně asi 21 tisíc ovcí ročně. Zhruba 19,5 tisíce z nich mají na svědomí vlci, kteří se v předchozích letech znovu objevili i na území České republiky.

Počet vlků v Česku roste

V loňském roce zabili vlci v Česku celkem 222 hospodářských zvířat, což je o devět kusů méně, než v roce 2016. Podle Hnutí Duha se přitom počet vlčích smeček meziročně zdvojnásobil. „Téma velkých šelem bude vždy kontroverzní, což nemusí nutně souviset se skutečným počtem útoků na hospodářská zvířata. Ty u nás v posledním roce nestouply navzdory růstu vlčí populace,“ říká expert organizace na velké šelmy Miroslav Kutal.

Mezi lety 2012 a 2016 přitom počet vlčích útoků, zabitých zvířat a vyplacené náhrady každoročně stoupal. V roce 2016 vláda vyplatila na odškodném celkem 587 tisíc korun, vloni i přes nižší počet útoků ještě o 74 tisíc více. To je podle Hnutí Duha dáno především vyššími sazbami za zabitá zvířata, které Ministerstvo životního prostředí doporučuje vyplácet.

Právě odškodném za řádění velkých šelem považuje Kutal za klíčové. „Asi největší výzva pro ČR spočívá v navržení nového přístupu k vyplácení škod a financování preventivních metod proti útokům šelem tak, aby byly pro chovatele motivační, administrativně dostupné a spravedlivé,“ říká expert.

Situace v Norsku

Monitoring Hnutí Duha prokázal, že více než na počtu vlků závisí rozsah škod na zabezpečení stád hospodářských zvířat. K ochraně ovcí, koz či skotu je přitom k dispozici hned několik osvědčených přístupů. „K dosažení dramatické změny stačí odstranit domácí zvířata z přírodních stanovišť a držet je na polích či jiných oplocených pastvinách v blízkosti hospodářských objektů. Ochranu lze zesílit elektrickými ohradníky či pořízením pasteveckých psů,“ uvádí hnutí v tiskové zprávě.

Příkladem mohou být ztráty vykazované na území Švédska a Finska, které jsou až tisíckrát nižší, než v sousedním Norsku, kde se ovce pasou volně v lesích a horských stanovištích bez oplocení či přítomnosti pastýřů a pasteveckých psů.

Zahrnutí Norska do evropské analýzy by vzhledem k obrovskému počtu zabitých obcí statistiku téměř zdvojnásobilo. Zatímco ve většině evropských zemí připadá mezi jednou a čtrnácti zabitými ovcemi na jednoho vlka, v Norsku a Francii je to až 30 ovcí. 

Autor: Redakce

 

 

Tisk

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info