Podíl tradičního trhu s potravinami je v Česku pod celosvětovým průměrem. Silnější postavení má i ve všech sousedních státech

Zatímco celosvětově zaujímá takzvaný tradiční trh v maloobchodě téměř třetinový podíl, v Česku to byla v loňském roce pouhá pětina. Silnější postavení tohoto segmentu lze přitom zaznamenat ve všech sousedních zemích včetně Německa. V některých státech pak tradiční obchod zaujímá i téměř stoprocentní podíl. Podle českých obchodníků je tuzemská situace v rámci celé Evropy nebývalým úkazem. Hlavní problém vidí především v dlouhodobě pasivním postoji státu, kvůli kterému podíl tradičního trhu neustále klesá.

Tradičním či nezávislým trhem je Česku označován segment tuzemských obchodníků, kteří nejčastěji působí v menších prodejnách. Nemusí tomu ale tak být vždy, součástí nezávislého trhu jsou totiž i některé supermarkety či hypermarkety s českou značkou. Navzdory tomu podíl tradičního obchodu dlouhodobě klesá, podle loňských dat společnosti GfK zaujímali domácí obchodníci z hlediska tržeb 21 % trhu, v roce 2012 to přitom bylo ještě necelých 24 %. I tato hodnota však byla pod celosvětovým průměrem, ten podle posledních statistik společnosti Nielsen dosahuje 30 %.

Zajímavé srovnání přitom nabízí i situace v sousedních zemích, například na Slovensku dosahoval vloni podíl tradičního obchodu 37 %, téměř stejný výsledek bylo možné pozorovat i v Polsku. Silná pozice tradičního obchodu je doménou také Rakouska a Německa. U našich jižních sousedů je sice podíl nejmenších prodejen s plochou do 250 m2 pouhá 4 %, zároveň zde však mají domácí centrálu některé velké obchodní sítě. „Dochází v tomto ohledu k zajímavým paradoxům. Zatímco u nás tyto obchody patří mezi zahraniční řetězce, v Rakousku či Německu se řadí mezi tradiční domácí obchodníky,“ uvedl Jan Hrdina z Asociace českého tradičního obchodu.

Obecně přitom podle něj platí, že postavení nezávislého trhu je u našich sousedů mnohem pevnější než v ČR. „Naše republika je v tomto směru úkazem, žádná jiná evropská země není pod tak silnou vládou zahraničních řetězců. V sousedních zemích je situace opačná, například v Německu byli i díky silnému postavení domácích obchodníků schopni před dvěma lety vytlačit americký řetězec Walmart,“ doplnil.

Podle představitelů tradičního obchodu je klíčem především postoj daného státu. „Od 90. let v Česku začaly nekontrolovaně bez jakékoliv regulace přibývat nadnárodní řetězce. Dnes to má bohužel zhoubné následky. Podíl tradičního trhu od vstupu řetězců klesá a snižuje se také potravinová obslužnost venkova,“ uvedl předseda maloobchodního Družstva CBA Roman Mazák.

Jako jeden z pozitivních příkladů pomoci domácím obchodníkům uvedl již zmíněné Polsko, kde největší nadnárodní řetězce odvádí do státního rozpočtu sedmiprocentní daň. Tento příjem se pak přerozděluje mezi tradiční prodejny, které tak disponují výhodnějším postavením než právě v Česku. Jinou alternativu nabízí maďarský model, kde nelze obchod o prodejní ploše přes 300 metrů čtverečních postavit bez povolení státu preferujícího navíc domácí prodejce a distributory. Díky tomu tak i zde přesahuje podíl tradičního trhu 30 %.

Expandovat je pro tuzemské obchodníky extrémně těžké

Podle studie GfK je pozice tradičních obchodníků do značné míry ovlivněna hustotou osídlení venkovských sídel a ochotou řetězců investovat a expandovat v příslušné zemi. Zástupci nezávislého trhu to však vidí jinak. „Tuzemští obchodníci mají samozřejmě zájem dále expandovat, v Česku je to však extrémně těžké. Kromě zahraničních řetězců jim to ztěžují i největší dodavatelé potravin, kteří poskytují tradičnímu segmentu horší obchodní podmínky. Naštěstí jsou tu však i takoví, kteří si důležitost nezávislého trhu uvědomují a podporují ho. I díky nim tak můžeme plánovat dál a bojovat proti tomu, aby Česko bylo první zemí se stoprocentním podílem zahraničních řetězců,řekl Roman Mazák.

Malé prodejny tak kvůli nepřízni velkých řetězců musí operovat s nižší marží než zahraniční konkurence a kvůli nedostatečné efektivitě jsou nuceny skončit. „Až nyní se mluví o pomoci od státu či krajů pro obchody na venkově. Kdyby k tomu však došlo hned při vstupu zahraničních řetězců na trh, přežilo by tradičních obchodníků mnohem více. Vyšší odvody do státní kasy by prospěly i tuzemské ekonomice. To se však nestalo, naopak teď musí stát ještě prodejny v kritických oblastech venkova dotovat,“ doplnil Mazák.

Lepší situace panuje kromě našich sousedů i v jiných zemích. Podle loňských dat společnosti GfK šlo podíl mezi třiceti a čtyřiceti procenty zaznamenat kromě Maďarska také v Chorvatsku, přes čtyřicet procent to pak bylo v Rumunsku a více než polovičním podílem se pak mohlo chlubit Bulharsko, Ukrajina či Srbsko, kde byl vůbec nejvyšší.

Že tradiční obchod nedominuje pouze v evropských zemích pak ukazuje i mezinárodní studie společnosti Nielsen z loňského roku, která mapuje podíly v maloobchodě po celém světě. Vůbec nejvyšší podíl tradičního obchodu lze zaznamenat v afrických státech – konkrétně v Kamerunu a Nigérii je to 98 %, v Ghaně pak jen o dva procentní body méně. Výrazně do tohoto pořadí promlouvá i Indie, která je s podílem 94 % celosvětově na čtvrtém místě. Právě v Asii je přitom podíl tradičního trhu oproti celosvětovému průměru více než dvojnásobný, když zaujímá okolo 70 %.

 

 

Kontakt

Martin Svoboda

PR & Media Manager

 

LESENSKY.CZ s.r.o.

mobil.: +420 728 534 650

e-mail: svoboda@lesensky.cz

Štursova 583/49, 616 00 Brno

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info