Mišákovi - bronzoví medailisté v Pestré krajině 2018

Bronzovou medailí v soutěži Asociace soukromého zemědělství ČR Pestrá krajina 2018 byla oceněna Farma Jiřího Mišáka (ASZ Přerov), která se rozkládá v okolí obce Troubky a hybatelem krajinotvorby je zde otec majitele - Stanislav, který se na rovinaté krajině, jež se zatím nevzpamatovala z důsledků průmyslového hospodaření, snaží rozšířit větrolamy a živé ploty z japonského topolu, které postupně doplňuje o původní druhy dřevin. Kromě samotné výsadby stromů a keřů Mišákovi také produkují ve vlastních matečnicích sazenice a řízky pro ostatní zájemce o pěstování rychlerostoucích dřevin.

Hospodář Stanislav Mišák má sen - upravit dnes monotónní rovinatou krajinu v okolí obce Troubky na Přerovsku cílenou výsadbou dřevin do podoby, kterou sám nazval „hanácké Toskánsko“. Rodinná usedlost je situována v obci Troubky na soutoku řeky Moravy a Bečvy s blízkým Troubeckým jezerem. Celým územím protéká technická zajímavost - Malá Bečva, 18 kilometrů dlouhý umělý kanál se spádem devět metrů vedoucí z řeky Bečvy do říčky Moštěnky, který slouží jako mlýnský náhon a k zavlažování.

Obec Troubky u Přerova se již vzpamatovala z ničivých povodní v roce 2002, ale bohužel stále ještě ne ze socialistického modelu zemědělství. Obří obilné lány se v této naprosto rovné krajině táhnou, kam až oko dohlédne. Naštěstí jsou občas přerušeny řekami, potoky, kanály a několika jezery a někde za nimi je vidět pár zbytků lesa.

Stanislav Mišák, který dnes spolu se svým synem hospodaří na 50 hektarech, se snaží tuto intenzivní zemědělskou krajinu změnit. Už v minulosti se pokoušel zdejší lány zpestřit výsadbou stromů a keřů. Bohužel z velké části byla tato zeleň opět vykácena a vytrhána novými vlastníky a hospodáři, aby nestínila a nepřekážela strojům. V současnosti už Mišákovi provádějí výsadbu dřevin zejména na vlastních pozemcích.

V posledních letech se nadchnuli pro topol japonský, moderní rychle rostoucí dřevinu. Není to, pravda, úplně původní druh, jde o křížence našeho topolu černého s asijským topolem, ale na druhou stranu poskytuje velice rychlou produkci biomasy. Pokud se vysadí do pásů a menších bloků, dokáže za několik málo let vytvořit zelené remízky oddělující jednotlivé obrovské bloky orné půdy, což je pro zdejší krajinu tolik potřebné. Sám Stanislav Mišák říká, že po pěti letech je z toho „hanácké vinohrad“, neboť ořezané matečnice na jaře připomínají vinici.

Od roku 2013 pečuje pan Mišák také o dva kilometry zavlažovacích kanálů, kde nezůstává jen u výsadby někdy vychvalovaného a někdy zatracovaného topolu, ale zpestřuje ji dalšími dřevinami, oskeruší, rakytníkem, černým jeřábem, dřínem,  hlohem i kalinou. Stejnou metodou realizuje výsadbu podél cest. Navíc se snaží do pásů rychle rostoucích dřevin vysazovat ušlechtilejší původní dřeviny, které by se časem mohly proměnit v aleje. Plánuje také založení školky pro okrasné dřeviny, aby i ostatní měli co sázet. Přejeme proto panu Stanislavu Mišákovi splnění snu o „hanáckém Toskánsku“.

Z podkladů odborné komise programu Pestrá krajina zpracoval Stanislav Rampas