Vědci chtějí přelstít sucho. U Lán vytvoří „chytrou krajinu“
18.03.2019 | Denik.cz
Máme šanci, abychom po očekávaných klimatických změnách měli za 50 let dost vody, když už nyní nejen zemědělce trápí sucha? Tato otázka nedá spát studentům, kteří se v pátek připojili k akcím připomínajícím nutnost řešení problémů s klimatickými změnami. Ale ani českým vědcům. Ti nesedí se založenýma rukama, ale zkoumají, jak vodu v krajině udržet. Dokonce v „chytré“ krajině protože využívají nejmodernější technologie.
„Pokud si začneme odměřovat, kolik vody odtočíme z kohoutku, tak už bude pozdě,“ říká rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička. Škola proto založila Centrum pro vodu, půdu a krajinu s cílem udržitelného využití vodních zdrojů. Nyní spouští první projekty.
Na Rakovnicku v nejsušší oblasti Česka vědci zkoumají, jak s vodou nakládat co nejhospodárněji. K dispozici mají 7,7 kilometrů čtverečních zemědělsky využívané půdy ležící u prezidentské obory v Lánech. U slavné vily Amálie, v níž Václav Havel pořádal debaty s přáteli.
Vědci zde na desítkách míst instalují zařízení, jež budou dlouhodobě snímat vodní procesy. „Síť senzorů je navržena jako modulární celek umožňující další rozšiřování a komunikaci,“ uvedla mluvčí ČZU Jana Kašparová.
„Na tomto modelovém pilotním projektu odvodíme nejen to, co je potřeba dělat, ale také kolik to bude stát,“ konstatoval Sklenička. V ideálním případě by lidé měli být schopni snadno akumulovat vodu i při dlouhodobě nižších srážkách, aby se při její spotřebě oproti dnešku nemuseli uskrovňovat.
Vědci z univerzity budou spolupracovat s kolegy z Izraele, kteří v tomto oboru patří ke světové špičce. „Závlahové systémy ještě neumíme. Zaspali jsme 30 let, ale už si to umíme přiznat,“ prohlásil Sklenička.
Spolupráce na vývoji úsporných technologií při nakládání s vodou byla jedním z témat, o nichž v únoru na návštěvě Izraele jednal premiér Andrej Babiš (ANO) se svým protějškem Benjaminem Netanjahuem.
Miliony na projekt
Škola projekt financuje nejen ze svých zdrojů. Od Technologické agentury ČR má k dispozici 15 milionů korun, z evropských fondů 18 milionů. Vědci počítají, že získají ještě prostředky z evropských i národních programů, hodlají spolupracovat i s různými soukromými subjekty. O úsporné systémy mají zájem i velké firmy.
Vědci doufají, že výsledky jejich výzkumů politici později uvedou v život. „Spolupracujeme například na nové metodice pro pozemkové úpravy,“ řekl Deníku ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Jde o změny jako terénní úpravy, příkopy či větrolamy, které mají mimo jiné právě zadržet vodu v krajině. Mají působit jako protierozní opatření.
Autor: Jiří Janda
Další články v kategorii
- Agrární komora chce kvůli mrazům peníze také pro pěstitele zeleniny či brambor (03.05.2024)
- Vodohospodáři vezmou sinicím výživu. Přehrada má šanci na lepší vodu (03.05.2024)
- Intersucho: Postupující sucho působí zemědělcům čím dál větší potíže (03.05.2024)
- Zpráva o erozi: Bahna z polí ubylo, ale farmářům se musí utáhnout šrouby (03.05.2024)
- Sněmovna schválila vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy (03.05.2024)
- Becherovka patří od začátku května definitivně polské skupině Maspex (03.05.2024)
- V Norsku hrozí vznik velkých kůrovcových ohnisek (03.05.2024)
- FAO: Ceny potravin v dubnu pokračovaly v růstu, zdražuje maso i rostlinné oleje (03.05.2024)
- Ministerstvo ustoupilo, lidé o volný vstup do lesů nepřijdou (03.05.2024)
- Na sršně asijské se začínají líčit pasti podél D5. Jde o nejrizikovější místo (03.05.2024)