Zelináře trápí nebývalé množství živočišných škůdců i zničující sucho

Květnové ochlazení a deště sice porosty zelenin mírně přibrzdily ve vývoji, ale současně povzbudily tvorbu kořenového systému a celkovou vitalitu. Červnová horka, kroupy, přívalové srážky a znovu nastalé sucho však stačily vysát veškerou jarní nashromážděnou zásobu spodní vláhy. Navíc prodělané stresy oslabily rostliny natolik, že ochranné postřiky, které je mají chránit před letošním ohromným náporem škůdců nemají při aplikaci téměř žádný efekt.

K chorobám a škůdcům z řad hmyzu se však letos přidali i hraboši, myši a křečci. V některých místech, především na Moravě dokázali přemnožení hlodavci zničit nejen celé hektary obilí, ale také brokolice, paprik a ostatních zeleninových druhů. Mnohde zničili až polovinu ploch zeleniny. Hladoví a žízniví hlodavci dokonce dokáží poškodit i množství hadiček kapkové závlahy. „Cítí tam vodu, tak prostě hryžou, aby se k ní dostali…“ tak líčil situaci jeden z našich pěstitelů zeleniny na Znojemsku. Škody jsou bohužel tak velké, že pěstitelé nestačí závlahy opravovat. Co se však s touto armádou hladových krků bude dít až skončí žně? Odpověď je nasnadě. Posunou se ještě více tam kde bude ještě něco k snědku. Tedy na zeleninu. Přemnožení hrabošů má ovšem, mimo náš obor, za důsledek i vyšší výskyt klíšťat a tím i vyšší množství onemocnění limskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou, protože larvy a nymfy klíštěte přežívají velmi úspěšně právě na hraboších…

Dlouhodobé sucho i ostatní negativa letošní sezony, zejména sucho, které se projevuje i v ostatních částech Evropy již nyní ukazují, že prakticky žádného zeleninového druhu nebude letos významný nadbytek. Naši pěstitelé hlásí, že u většiny pěstovaných druhů nejsou takové přírůstky, jak by se v tomto období dalo očekávat, výnos tak bude spíše průměrný. Jako perličku můžeme uvést příklad z Hradecka, kdy se zákazníci u pěstitele nakladaček registrují do pořadníku.

Zdá se, že ceny, které jsme například u cibule zaznamenali během posledních týdnů zůstanou na podobné úrovni i po zbytek sezony. Také ostatní druhy, jako hlávkové zelí nebo kapusta sotva stačí dorůstat. Květáky, které se vysazují postupně k postupné sklizni, aby dodávky byly plynulé, však střídající se horka a deště slily do jednoho sklizňového termínu, navíc jejich kvalita je ve většině případů spíše „polévková“.  Také již zmiňované papriky i rajčata zatím nedosahují očekávaných výnosů.

Je ovšem důležité podotknout, že většinu zeleninových druhů nelze v současných podmínkách s úspěchem pěstovat jinak než pod závlahou.  Pokud by nebylo možné při pěstování zeleninu zalévat, mělo by to pro náš obor katastrofální důsledky, a to nejen pro samotné pěstitele, ale také pro zákazníky, kteří českou zeleninu vyhledávají a také v obchodní síti jí stále více dávají přednost.

V této souvislosti nemůžeme nezmínit ani zkušenost mnoha našich členů, kteří zeleninu do obchodní sítě dodávají. Například listy kedluben okousané od dřepčíků, nebo svrchní obalové listy zelí nebo kapusty (které se při kuchyňské přípravě navíc vždy loupou), které jsou poznamenané působením hmyzu, jsou důvodem, proč je tato jinak zcela konzumovatelná zelenina nákupčími vyřazena a vrácena zpět jako neprodejná. Stejně nepochopitelné je v současné situaci chování některých obchodníků, kteří se přesto, že preference nakupujících jsou výrazně na straně českých producentů, stejně snaží naše pěstitele přimět ke snížení ceny třeba tím, že jsou zdánlivě neochotni zeleninu od našeho farmáře přijmout, dokud ten nesouhlasí se snížením ceny. Smutné na tom ovšem je, že to koncový zákazník ve skutečnosti vůbec nepocítí, protože cenový rozdíl zůstává k dobru obchodníkovi.

Musíme bohužel konstatovat, že pokud se nezmění podmínky, které jsou na naše pěstitele kladeny, může se stát, že jich letos zase více ukončí činnost a zelinařením se dále nebudou zabývat.

Děkujeme touto cestou všem zákazníkům, kteří se zajímají o původ nakupované zeleniny a dávají přednost té naší – české. Pro jejich lepší orientaci již několik let certifikujeme naše členy – pěstitele označením kvality a původu ochrannou známkou IPZ. Takto vypěstovaná zelenina je šetrnější jak k přírodě, tak i ke konzumentovi, a hlavně skutečně česká, protože ochrannou známku nemůže u nás získat ani používat žádný zahraniční dodavatel ani překupník. Takto jednoduše a bezpečně lze poznat pravou, českou, značkovou, „zeleninu s rodokmenem“

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info