Sklizeň může být ještě průměrná, věří chmelaři. Doufají, že jim zaprší

Oblasti, kde se v Česku pěstuje nejlepší chmel – Žatecko a Rakovnicko – mají dlouhodobě málo vody. Navíc jsou kvůli nedostatku srážek v minulých dvou letech nízké hladiny spodních vod pod chmelnicemi. „Problémem je spojení nedostatku vody s vysokou teplotou, to znamená i vyšším výparem,“ řekl Deníku tajemník Svazu pěstitelů chmele Michal Kovařík. 

„Pokud bude následující období suché a doprovázené vysokými teplotami, květy budou zasychat, hlávky nedorostou a neztěžknou,“ obává se Kovařík. Kvůli nízkému výnosu by tak úsilí pěstitelů podle něj přišlo vniveč. 

„Pokud nějaká voda přijde, tak sklizeň může být průměrná. Ještě pořád je tu naděje,“ řekl Deníku Jan Šolc ze společnosti Žatec Hop Company, jež s žateckým chmelem obchoduje. „Doposud se nám naštěstí vyhnuly významnější škody krupobitím,“ připomněl Kovařík.

Chybět by neměl ani ječmen. „Nezaznamenal jsem, že by měl být sladovnického ječmene nedostatek,“ řekl Deníku předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. Přes nedostatek vláhy v některých regionech by podle něj mělo být ječmene pro potřeby pivovarů dost.

Závlahové systémy má dnes asi pětina chmelnic v Česku. Ani jejich existence nemusí ovšem znamenat spásu – vodu odebírají z menších vodních toků, jako jsou Blšanka, Hasina či Rakovnický potok. „Letos jsme opět svědky vyhlášení zákazů odběru vody z těchto povrchových zdrojů,“ vysvětlil Kovařík. To využití závlah výrazně limituje.

Autor: Jiří Janda