Zemědělcům usnadní život internet. Ohlídá i oplodnění krav na pastvině

V boji se suchem může zemědělcům účinně pomáhat internet. A nejen to: dokáže se velmi aktivně zapojit i do řízení provozu. Nehovoří o tom přitom jen vědci a výzkumníci představující budoucí vize. Velmi dobré zkušenosti již ze současnosti potvrdil Deníku správce farmy Velkostatek Tetín na Berounsku Jiří Maceček. Samozřejmě: jeho poznatky se týkají velkého zemědělského provozu; farmář, který se ráno probudí a celé své hospodářství přehlédne od dveří, bude mluvit jinak.

Senzory a malé meteostanice zaznamenávající teplotu, vlhkost, srážky či vítr přímo v porostech, jež jsou připojeny k síti IoT (pro internet věcí) a díky tomu dodávají okamžité výsledky měření přímo do jeho mobilu, dokážou na velkostatku uspořit čas hned několika lidem.

„Nemusím se předtím, než začnu rozdělovat práci, jet podívat, jestli pršelo, na pole vzdálené třeba třicet či čtyřicet kilometrů; mohu to zjistit během vteřiny,“ vysvětlil Maceček, v čem novinka pomáhá. S dodatkem, že náklady, které jsou s pořízením této technologie spojeny, se díky úspoře času a lidí vyplatí. Nabízí v té souvislosti přirovnání, nad nímž se dneska nikdo nepozastaví: je přece samozřejmé, že zemědělec nebude spoléhat na kosu, ale koupí si nebo kombajn. I když jsou drahé.

To, že dnes modernizace zemědělství pokračuje směrem k internetu, zná Maceček už ze svého předchozího působiště; do loňska dělal agronoma starajícího se o oblast mezi Ostravou a Frýdkem-Místkem. Už tam začal spolupracovat s brněnskou společností CleverFarm, zabývající se užíváním IoT technologií v každodenní zemědělské praxi. A pokračoval v tom i po svém příchodu na Berounsko.

U využívání pětice meteostanic rozhodně nemíní zůstat. Plánuje například i zavedení senzorů do sena, jež usnadní zákonnou povinnost kvůli riziku samovznícení měřit a evidovat teplotu v balících. Odpadne tak nutnost přicházet s teploměrem a zapisovat zjištěné hodnoty: vše přehledně ukáže aplikace, z níž lze v případě potřeby kdykoli vytisknout tabulku.

Do budoucna Tetínští plánují využívat i tyčové senzory do uskladněného obilí, které hlídáním teploty upozorní na riziko výskytu škůdce, a také senzory pro přesné setí a aplikaci osiv (či třeba účinnější a zároveň ekologicky šetrnější hnojení podle vyhodnocení satelitních snímků). Přímo na míru farmě na Berounsku, která chová 150 kusů skotu masného plemene Aberdeen angus a provozuje i vlastní jatka, v Brně připravují také senzory vlhkosti pro bourárnu masa. Za CleverFarm to Deníku sdělila Vanda Adlerová.

„Díky upravení stávajícího porostového senzoru několika technologickými přídavky bude tento senzor schopný chytat signál a posílat data do aplikace i skrze masivní vrstvu kovu a zdiva,“ upřesnila.

Určení okamžiku oplodnění

Správce farmy Jiří Maceček nicméně plánuje, že v živočišné výrobě by chytrá elektronika mohla pomáhat už ve chvíli, kdy tele přichází na svět. Je totiž užitečné vědět, kdy se kráva otelí – v případě úhynu kvůli problému s porodem totiž dochází ke zhruba padesátitisícové škodě. Je tak dobré, aby na porod někdo dohlížel – jeho termín lze však vypočítat jen v případě umělé inseminace. Termín oplodnění však lze určit i v případě, kdy jsou krávy s býkem přirozeně na pastvině.

„Otestujeme sledování pomocí GPS,“ naznačil Maceček, že okamžik připuštění lze určit i v rámci přirozené plemenitby, a to na dálku: za pomoci satelitů na oběžné dráze sledujících přesnou polohu zvířat.

Toho, že by se senzory pracující v polích bez dozoru mohly stát terčem nežádoucí pozornosti nenechavců (případně zvědavců, kteří by byli zvídaví natolik, že by se zařízení zhurta podívali na zoubek), se Maceček příliš neobává. „Ničit to většina lidí nemá zájem,“ řekl Deníku. Připouští nicméně, že tuto techniku není dobré vystavovat tak, aby byla příliš na očích; třeba někde u frekventované stezky. Umístění na poli „v krytu“ nebo v objektu v blízkosti pole by však mělo stačit. Zemědělci jsou navíc podle Macečkových slov zvyklí lidem věřit.

Připomněl v té souvislosti jinou firmu, kde prodej jogurtů mají založený právě na důvěře. Na tom, že peníze za zboží nechají zákazníci na místě sami od sebe – bez toho, že by je bylo nutné hlídat…

Autor: Milan Holakovský

 

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info