Podrobný monitoring zdravotního stavu lesa neztrácí svůj význam ani po třiceti letech

Strnady – 9. října 2019 – I když imise oxidu siřičitého od konce minulého století významně poklesly, stále se do ovzduší dostávají škodlivé látky, například těžké kovy. Ty pak mají neblahý vliv na lesní ekosystémy. Již více než 30 let je jejich stav podrobně monitorován v celé Evropě, včetně České republiky. Ta v roce 1986 začala s plošným hodnocením zdravotního stavu lesa v rámci Mezinárodního kooperativního programu sledování a vyhodnocování vlivu znečištění ovzduší na lesy.

Program je označován jako ICP Forests a představuje jeden z nejdůležitějších evropských systémů kontroly stavu lesů. V České republice program koordinuje Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. (VÚLHM).

Snahu o důsledné monitorování stavu lesů na evropské úrovni vyvolalo prudké zhoršení zdravotního stavu lesa v evropských zemích na počátku osmdesátých let jako následek výrazného dlouhodobého škodlivého účinku znečištění ovzduší. Program je důležitý pro získávání informací o prostorovém a časovém vývoji stavu lesa v evropském měřítku a pro prohlubování znalostí o příčinách jeho současného poškození. Každý z těchto cílů vyžaduje velmi odlišné metodologické přístupy k monitorování. Realizovány jsou pomocí monitorovacích soustav různého složení a intenzity měření (úroveň I a II).

Koncentrace oxidu siřičitého a oxidů dusíku v ovzduší sice od poslední dekády minulého století výrazně poklesly, stále se však potýkáme s překračováním kritických zátěží nutričního dusíku a v menší míře i acidity, historickou zátěží lesních půd, lokálně vysokými koncentracemi ozonu a v poslední době přitahuje pozornost i problematika těžkých kovů v ekosystémech,“ poukazuje na současné problémy, s kterými se lesy potýkají, ředitel VÚLHM a zároveň koordinátor programu Vít Šrámek.

V současné době se na celém území České republiky provádí pravidelné šetření stavu lesa v systematické síti tohoto programu (tzv. I. úroveň) na monitorovacích plochách základní sítě 16 × 16 km a vybraných plochách ze sítě 8 × 8 km v celkovém počtu 306 ploch.

V nadmořských výškách od 150 do 1100 m hodnotí odborníci na ekologii lesa VÚLHM každým rokem více než 10 tisíc stromů, reprezentujících 28 druhů lesních dřevin v různých věkových třídách. Každoroční šetření na monitoračních plochách zahrnuje komplexní zhodnocení zdravotního stavu stromů (defoliace a diskolorace koruny, biotické a abiotické poškození celého stromu) a zjišťování sociálního postavení. V pětiletých intervalech se hodnotí přízemní vegetace. V nepravidelných intervalech se provádí doplňující šetření, mezi která patří dendrometrická měření, letokruhové analýzy, listové a půdní analýzy.

Zdravotní stav stromů je charakterizován především stupněm defoliace, která je definována jako relativní ztráta asimilačního aparátu v koruně stromu v porovnání se zdravým stromem, rostoucím ve stejných porostních a stanovištních podmínkách. Defoliace je nespecifický symptom a může být způsobena řadou škodlivých faktorů biotického a abiotického původu.

Imisní zátěž v posledních dvaceti letech výrazně poklesla. Poslední roky je vysoká defoliace spíše důsledkem chronického stresu suchem.

Dlouhodobý monitoring ukazuje, že lesní porosty stále vykazují vysokou míru defoliace, která patří mezi nejvyšší v porovnání s ostatními evropskými zeměmi a v dlouhodobém sledování vykazuje přes určité výkyvy mírně stoupající trend.

Relativně vysoká míra defoliace je způsobena jednak tím, že imisní zátěž stále negativně působí, i když na nižší úrovni, a jednak skutečností, že stabilita lesních ekosystémů je dlouhodobě narušena v důsledku neúnosného působení imisí v uplynulých desetiletích. Nemalou měrou se na vyšší defoliaci podílí i dominantní zastoupení smrku (přes 50 %), který patří mezi nejcitlivější dřeviny na působení imisí. Na zdravotní stav lesních porostů mají vliv i další negativní faktory. V posledních letech nabývají stále na větším významu klimatické excesy a biotičtí škůdci, především podkorní hmyz,“ uvádí Monika Vejpustková, vedoucí Útvaru ekologie lesa.

V rámci intenzivního monitoringu (úroveň II) vědci podrobně sledují stav lesních porostů a faktorů prostředí, které lesní ekosystémy ovlivňují, s cílem identifikovat příčinné souvislosti mezi environmentálními změnami a stavem lesa.

Síť intenzivního monitoringu tvoří 16 ploch. Na sedmi monitoračních plochách, které patří mezi tzv. klíčové plochy, se pak hodnotí kompletní spektrum parametrů vitality a podrobně se sledují cykly živin. Koloběh živin je jedním z klíčových faktorů existence a fungování lesních ekosystémů. V současné době je část evropských lesních ekosystémů ovlivňována vysokými vstupy dusíku, v nejzatíženějších oblastech již lesy nejsou schopny vstupující dusík plně využívat a začínají být nasyceny tímto prvkem. Přebytečný dusík je vyplavován, převážně v nitrátové podobě, do podzemních vod a dostává se do vodotečí. Tato situace se začíná odrážet ve snížení rostlinné biodiverzity.

Monitoring zdravotního stavu lesa je financován z prostředků Ministerstva zemědělství. Data z programu jsou v současné době využívána při řešení 46 mezinárodní výzkumných projektů a v celé řadě národních studií zaměřených na nejrůznější témata týkající se lesního hospodářství a lesních ekosystémů.

VÚLHM v roce 2019 vydal publikaci Monitoring zdravotního stavu lesa v České republice v rámci programu ICP Forests a navazujících projektů, s daty do roku 2018, kterou je možné si stáhnout zde: http://www.vulhm.cz/files/uploads/2019/10/Ročenka-Monitoringu-ICP-Forest-2018.pdf

Další informace jsou na: https://www.vulhm.cz/monitoring-stavu-lesa/icp-forests/

Kontakt: Ing. Monika Vejpustková, Ph.D., vedoucí Útvaru ekologie lesa, VÚLHM, v. v. i., e-mail: vejpustkova@vulhm.cz

Příloha:

Příklad měření: Na klíčových plochách intenzivního monitoringu je pomocí dendrometrů kontinuálně měřen tloušťkový růst kmene. Například meziroční srovnání průběhu tloušťkového růstu v letech 2015-2018 pro smrk na ploše Želivka ukazuje, že relativně příznivé podmínky pro růst i celkovou vitalitu stromů byly v roce 2016. Naproti tomu v letech 2017 a 2018 byly růstové podmínky silně nepříznivé. Velké rozdíly v růstové dynamice jsou patrné také z meziročního srovnání křivek pro borovici na ploše Benešovice. Průběh přírůstů potvrzuje extremitu roků 2015 a 2018. Extrémní sucho v létě 2015 se projevilo trvalým smrštěním kmenů od července do konce září. V roce 2015 je hodnota tloušťkového přírůstu prakticky rovna nule. Suchý byl i rok 2018, kdy smršťování kmene od poloviny července do konce září indikuje stres suchem podobně jako v roce 2015. Ovšem díky deštivé periodě na přelomu května a června a několika vydatným dešťům v průběhu léta dosáhl přírůst na ploše Benešovice v roce 2018 hodnoty 0,9 mm, což odpovídá průměrné velikosti ročního tloušťkového přírůstu na této ploše za období 2010 – 2018.

Přehled sledovaných ploch, II. úroveň monitoringu:

Název plochy

Hlavní dřevina

Přírodní lesní oblast

Nadm. výška

Lesní typ

Rok založení

Mísečky

buk

Krkonoše

940

6F1

1997

Želivka*

smrk

Středočeská pahorkatina

440

3K1

1995

Benešovice*

borovice

Západočeská pahorkatina

535

3M3

2004

Březka

dub

Středočeská pahorkatina

435

2K2

1999

Všeteč*

buk

Středočeská pahorkatina

615

4S4

2000

Třeboň

borovice

Jihočeské pánve

440

0K7

2004

Lásenice

smrk, buk

Českomoravská vrchovina

595

4S4,5K7

2000

Provodín

borovice

Severočeská pískovcová plošina

270

0K3

2004

Jizerka

smrk

Jizerské hory

910

8G3

2004

Luisino údolí*

smrk

Orlické hory

940

7K5

2003

Litovel

dub, jasan

Hornomoravský úval

225

1L2

2004

Medlovice*

buk, dub

Středomoravské Karpaty

350

2S4

1998

Klepačka*

smrk

Moravskoslezské Beskydy

650

5S1

2004

Lazy*

smrk

Karlovarská vrchovina

875

6K1

1994

Švýcárna

smrk

Hrubý Jeseník

1300

8Z4

1995

Nová Brtnice

smrk

Českomoravská vrchovina

640

5K3

1994

* označení tzv. klíčových ploch

Přehled aktuálně hodnocených parametrů ICP Forests na plochách intenzivního monitoringu v ČR:

Parametr

Interval hodnocení

Počet ploch s hodnocením

Stav korun

každoročně

16

Růst – periodická dendrometrická měření

po 5 letech

16

Růst – dendrometry

kontinuálně

7

Fenologie

každoročně

6

Přízemní vegetace

po 5 letech

16

Meteorologie

kontinuálně

11

Depozice

kontinuálně

7

Opad

kontinuálně

7

Tisk

Foto 1
monitorační plocha ICP Forest na Mísečkách, archiv VÚLHM
Foto 2
monitorační plocha ICP Forest ve Středočeské pahorkatině, archiv VÚLHM
Foto 3
zjišťování meteorologických dat, archiv VÚLHM
 

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info