Šetření vlastnictví půdy

Často se stáváme svědky toho, že se neopodstatněně zdůrazňují přednosti menších podniků fyzických osob podnikajících v zemědělství a zveličují se nedostatky větších podniků právnických osob. „Proti větším zemědělským podnikům je používán mimo jiné i ten argument, že povětšinou hospodaří na cizí půdě, ke které nemají vztah a chovají se k ní tudíž hůře, než malí zemědělci k půdě vlastní,“ uvedl jako příklad předseda Zemědělského svazu ČR ing. Martin Pýcha.

Zemědělský svaz ČR proto provedl šetření v členských podnicích svazu. Vyplynulo z něho, že významná část zemědělské půdy (35 % z pronajaté půdy) není stoprocentně cizí, protože je pronajata od vlastníků zemědělských podniků (členů zemědělských družstev, akcionářů, společníků atd.). Připočteme-li k tomu výměru ve vlastnictví zemědělských podniků (téměř 20 %), dostáváme se na cca 47,5 %. „Z toho lze udělat závěr, že větší zemědělské podniky z téměř poloviny obhospodařují vlastní půdu, ke které přirozeně mají vztah,“ prohlásil předseda ZSČR. „Buď ji vlastní podnik jako takový nebo člen družstva, akcionář, který v tom podniku pracuje a tudíž je zainteresován a motivován na co nejlepší péči o majetek, v tomto případě o zemědělskou půdu,“ doplnil.

Ze šetření také vyplývá, že za uplynulá léta došlo ve vlastnické struktuře k významným změnám. Zatímco dříve (cca před deseti lety) byl podíl půdy ve vlastnictví zemědělských podniků 10 % a pronajímalo se 90 %; nyní se podíl půdy ve vlastnictví podniků zvýšil na téměř 20 %. To také potvrzují výsledky ČSÚ poukazující na zvyšující se náklady (v souhrnném zemědělském účtu se jedná o mezispotřebu), protože podniky půdu skutečně nakupují.

Strukturou vlastnictví půdy se v r. 2016 zabývalo Strukturální šetření ČSÚ – podíl vlastní zemědělské půdy v podnicích fyzických osob tehdy vyšel 47,9 %. Dle tohoto šetření ČSÚ podíl vlastní zemědělské půdy v podnicích právnických osob byl 17,8 %. Z našeho šetření  provedeného na konci roku 2019 vyšlo, že podíl vlastní zemědělské půdy podniků právnických osob se přibližuje 20 % (a lze odhadnout, že se toto číslo letos nebo příští rok stane realitou). Připočteme-li k tomu půdu ve vlastnictví členů ZD, akcionářů, společníků aj.  do podniku pronajatou a společně obhospodařovanou, pak se tento podíl pohybuje okolo 48 %.

Celkem jsme obdrželi výsledky z  331 podniků – členů svazu (tudíž je zahrnuto více než 30 % podnikatelských subjektů z členské základny svazu) a z 543 tisíc hektarů obhospodařované zemědělské půdy (výrazně více než 40 % půdy). Šetření je tudíž ze statistického hlediska reprezentativní. Celá řada šetřených souborů mívá zpravidla zahrnuto 10 – 20 % vzorků z celku.

Zemědělský svaz ČR byl v mnoha případech iniciátorem některých opatření směřujících k ochraně kvality půdy a jeho členové respektují podmínky správné zemědělské praxe. V současné době je v platnosti řada opatření, např. povinnost dodávat organickou hmotu do půdy, zatravňování drah soustředěného odtoku vody, nulová sazba na daň z nemovitostí na krajinné prvky, zavádění půdoochranných opatření. Řada opatření se dále připravuje a ZS ČR aktivně spolupracuje na jejich přípravě. Například protierozní vyhlášku navrhujeme začlenit do systému GAEC, aby nedocházelo k dvojímu výkladu a kontrole totožných parametrů. Naším zájmem je podpořit využívání tzv. brownfield namísto zastavování nejkvalitnější zemědělské půdy, Naším zájmem je podpořit také dlouhodobé hospodaření na půdě podporou předkupního práva na půdu a podporou dlouhodobých pachtovních smluv. V budoucí SZP je pro nás důležitá podpora moderních technologií v podobě precizního zemědělství, zohlednění pokryvnosti půdy a podpory obsahu organické hmoty v půdě. Co chybí v národním kontextu je definice Strategie ochrany půdy s definicí půdní rezervy.