I v současné době je nutné dodržovat pravidla proti zavlečení afrického moru prasat

Téměř všechna pozornost společnosti se v současné době soustředí na snahy o zpomalení šíření infekce COVID-19 a s tím spojenou ochranu zdraví lidí, což je zcela pochopitelné. Neznamená to však, že by ostatní nebezpečné nákazy hrozily menší měrou. To platí v plné míře i pro hospodářská zvířata a rizika, která plynou z možného zavlečení a šíření nebezpečných nákaz do chovů v České republice. V některých případech toto nebezpečí nejen že neklesá, ale naopak se zvyšuje. Jako příklad lze uvést současnou situaci výskytu a šíření afrického moru prasat (AMP) v Evropě. Zejména z důvodu jeho pokračujícího šíření v západním Polsku nedaleko českých hranic SVS znovu apeluje na nutnost dodržování pravidel prevence v chovech prasat.

Ačkoli byl AMP v České republice úspěšně vymýcen a poslední pozitivní případy u prasat divokých pochází z 15. 4. 2018, riziko opětovného zavlečení této infekce na naše území nadále trvá. Od počátku letošního roku je hlášen výskyt této nákazy celkem z 14 evropských zemí, z toho 11 je členských států Evropské unie. Mimo jiné se jedná o blízké státy jako je Polsko, Slovensko, Maďarsko nebo Ukrajina. Ke dni 20. 3. 2020 bylo celkem nahlášeno 3 301 pozitivních případů u prasat divokých a 210 ohnisek AMP v chovech domácích prasat.

Z hlediska České republiky je největším rizikem zejména výskyt a šíření této infekce v západní části Polska. Zde se AMP šíří v oblasti, která je vzdálena přibližně 300 km od nejbližších případů AMP v Polsku, což je jasným důkazem toho, že k přenosu AMP došlo prostřednictvím lidí, nikoli přirozeným šířením v populaci prasat divokých. Zároveň je oblast vzdálena pouhých 60 km od české státní hranice a jen 20 km od hranic Polska s Německem.

Alarmující je pak zejména hlášení polských kolegů ze dne 20. 3. 2020 o zavlečení AMP do chovu domácích prasat v této oblasti. Varující je především ten fakt, že se nejedná o drobnochov, ve kterém by bylo možné předpokládat nižší úroveň biologické bezpečnosti. Postiženým hospodářstvím je velkochov prasat s téměř 24 000 prasaty a je nanejvýš pravděpodobné, že AMP byl do tohoto chovu zavlečen lidmi, nejspíše právě porušením pravidel biologické bezpečnosti v chovu. 

„Z výše uvedených faktů vyplývá, že i za současné složité situace je naprosto nezbytné striktní dodržování pravidel biologické bezpečnosti,“ upozornil ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Mezi tato pravidla patří zejména důsledné zabránění kontaktu prasat divokých s domácími prasaty a se všemi materiály, které jsou v chovu používány – zejména krmivo, stelivo a voda. Nezbytné jsou také důsledná kontrola všech osob vstupujících do hospodářství a zákaz vstupu všem cizím osobám. Je potřeba také minimalizovat vjezd vozidel do hospodářství a používat účinné desinfekčních prostředky zejména na všech vstupech a výstupech z a do hospodářství. Neméně důležité je i sledování zdravotního stavu chovaných prasat a provádění všech předepsaných vyšetření a doporučených opatření ve spolupráci se soukromými veterinárními lékaři. Je také nutné trvale a bez výjimky dodržovat zákaz zkrmování kuchyňských odpadů prasatům, a to ve všech chovech, drobnochovy nevyjímaje.

„Pouze dodržováním těchto pravidel je možné minimalizovat riziko zavlečení AMP do chovů prasat v České republice a zabránit tak výraznému negativnímu dopadu na celý chovatelský sektor a navazující zpracovatelský průmysl,“ dodal Semerád.

Více informací k problematice AMP naleznete na webu SVS.

Petr Vorlíček

tiskový mluvčí SVS