Sucho ničí pastvu, včelstev tak ubývá

Tuzemští zemědělci v posledních letech pěstují stále častěji rostliny, které dávají méně nektaru. Včelí pastva ubývá také díky výraznému suchu, a to zejména v důsledku narůstajících teplot. Do budoucna to může ještě více oslabit včelstva, říká Antonín Přidal z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Vědci v okolí včelnice měří dlouhodobě teploty. „V posledních nejméně 10 letech se překročení horních rekordů vyskytuje čím dál tím častěji. Epizody veder se rok od roku prodlužují," říká Přidal, který včelařům doporučuje zajistit pastvu výsadbou medonosných dřevin, jako jsou vrby, ovocné druhy a lípy.

Naopak nevýhodou jsou podle něj ve městech často sekané trávníky a vysazování okrasných stromů, jako je například sakura, které nemají nektar vůbec. Také čeští zemědělci v posledních letech častěji volí plodiny, které dávají méně nektaru, než ty původní. Výjimkou není ani řepka, u které v současné době pěstované odrůdy jsou na mnoha místech z hlediska poskytování nektaru a pylu zcela bezvýznamné. Navíc s řepkou souvisí její nadměrná chemizace, včelstva díky tomu slábnou a mají problémy s vytvořením následné zimní kondice a odolnosti proti virům.

Včelaři se po letošní zimě museli vyrovnat s výraznými úhyny. Populace roztočů v roce 2019 gradovala a podílela se na distribuci nebezpečných včelích virů. Odborníci odhadují, že asi pětina včelstev uhynula. V České republice bylo zazimováno téměř 800.000 včelstev u více jak 60.000 včelařů. Obě čísla jsou rekordní v rámci planety.

Roztoči způsobují varroózu, při níž se šíří i včelí viry. „Problémem je přenos virů roztočem kleštíkem včelím. Viry mají v poslední době vzrůstající virulenci a škody jsou stále větší a častější. Ani včasné tlumení přírodními látkami jako jsou organické kyseliny nemusí přinést řešení, jak tomu doposud bylo," říká Přidal, který se spolu s odborníky z CEITEC MU podílí mimo jiné také na objasnění struktury včelích virů. Tyto poznatky jsou zcela nové a stojí na počátku objasnění vlastností virů. „Věnujeme se též ověřování postupů pro zlepšování kondice včelstev," uvedl Přidal.

S úhyny včelstev se museli vyrovnat i na včelařském oddělení MENDELU. Letos přišli v průběhu zimy, předjaří a jara o více jak polovinu z nich. „V době karanténního opatření měli pracovníci a studenti čas provádět rozbory uhynulých včel a zachraňovat zbylá včelstva. I přesto došlo k částečné ztrátě některých výzkumných dat," dodal Přidal.

Rádius včely medonosné je průměrně 5 km. V případě univerzitní včelnice je to na západě až po Jundrov, na východě Líšeň, na jih Horní Heršpice a na severu Soběšice. Lze tedy říci, že téměř celá část Brna. Když ale uvážíme, že včely létají v případě potřeby do vzdálenosti i až 12 km, mohou doletět až na Masarykův okruh, do vápencového lomu Mokrá, Rajhradu či Kuřimi.

Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Antonín Přidal, Ph.D., Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství AF, antonin.pridal@mendelu.cz