Nová studie o stavu celosvětového potravinového zabezpečení a výživy

Ze studie  FAO/IFAD/WFP/WHO vyplývá, že světově roste počet podvyživených lidí, za posledních pět let se nárůst pohybuje v desítkách miliónů. Vyšší ceny potravin a jejich snížená dostupnost také znamenají, že lidé často jedí méně výživně a zdravě (největší absolutní čísla podvyživených jsou v Asii, ale nejrychleji rostou v Africe). Krize spojená s COVID-19 může do chronického hladu dohnat dalších 130 miliónů lidí.

Podle studie jsou snahy o dosažení cílů Agendy 2030 nyní pozadu, od roku 2014 se opět chronický hlad začal rozšiřovat. Dalším zásahem je současná krize, která ovlivňuje produkci, distribuci a konzumaci potravin. Na komplexnější analýzu dopadu pandemie je ale ještě příliš brzy, i v návaznosti na velká globální ohniska a nový nárůst případů v již stabilizovaných regionech.

Problémem není pouze podvýživa, výskyt obezity se stal epidemií sám o sobě. Je proto důležité nejen zajistit potravu, ale hlavně nutričně hodnotné a kvalitní potraviny jako jsou mléčné výrobky, ovoce a zelenina a kvalitní bílkoviny (živočišné či rostlinné) - největší překážkou jejich dostupnosti je jejich vysoká cena.

Studie vyzývá k transformaci potravinových řetězců, která by snížila cenu výživných potravin, a tedy zvýšila dostupnost zdravé stravy širší vrstvě obyvatel. Studie urguje vlády, aby zapojily politiky spojené s nutričně bohatými potravinami do svých priorit a zasadily se o snižování cen takových potravin (produkce, skladování, vyhozené potraviny, omezený vstup na trh) (FAO, 7/2020).