Jak vítr, sucho a sníh poškozovaly lesy v roce 2019

Strnady – 11. srpna – Vedle kůrovce, který je v současné době dominantním škůdcem v našich lesích, poškozují lesy také vítr, sucho a sníh, tedy klimatické, abiotické vlivy. V roce 2019 dosáhl celkový objem nahodilých těžeb 19,3 mil. m3 dříví. Z toho tvořily abiotické faktory 23 % (4,4 mil. m3), biotické pak 77 % (14,8 mil. m3). V roce 2018 to bylo celkem 14,8 mil. m3. Jedná se tedy o další zhoršení stavu.

Rok 2019 byl vyhodnocen jako druhý nejteplejší ve sledovaném období od roku 1880. Nejteplejší byl rok 2016. Srážkově patřil s 634 mm mezi roky normální, i když z hlediska poměru teplot a srážek a zejména podle odtokových poměrů je hodnocen jako spíše suchý. Vyskytly se dvě významné vichřice, z nichž větší škody na lesních porostech působil březnový „Eberhard“.

Podíl abiotických činitelů (vítr, sucho, sníh) na celkových nahodilých těžbách zůstává nižší než podíl biotických činitelů (hlavně hmyz) a tato situace trvá od roku 2016, kdy došlo k prudkému nárůstu výskytu podkorního hmyzu, a tím i k násobnému navýšení objemu tzv. kůrovcových těžeb. V období let 2010–2015 se podíl abiotických a biotických činitelů pohyboval v poměru cca 60:40, přičemž dominantním činitelem poškozujícím lesy byl vítr.

V roce 2019 mezi abiotickými příčinami poškození lesa jednoznačně dominoval vítr, který poškodil 2,57 mil. m3 dřevní hmoty (2018: 4,62 mil. m3). Jde tedy o citelný pokles – hodnota roku 2019 představuje přibližně 56 % objemu z předchozího roku. Přestože se jedná o vysoké číslo, situace se v porovnání s předchozími dvěma roky v tomto ohledu zlepšila.

Podíl větru na abiotických nahodilých těžbách tvořil v roce 2019 přibližně tři pětiny, konkrétně 58 %. Dominantní negativní vliv větru byl v uplynulém decenniu překonán pouze v roce 2016, kdy převážilo mezi abiotickými faktory sucho, a to s podílem 55,4 % ze škod způsobených abiotickými činiteli.

Suché a během letních měsíců často také nezvykle horké počasí trvá prakticky nepřetržitě již od roku 2014, přičemž v některých regionech se nepříznivé působení srážkového deficitu opakuje několik let po sobě, což má na stav lesa velmi negativní dopad. Podíl sucha na celkových abiotických škodách v roce 2019 přesáhl 29 %; vyjádřeno objemem poškozené dřevní hmoty jde o 1,29 mil. m3.

Poměr hlavních abiotických faktorů, které v posledních letech nejvíce přispívají k poškození lesních porostů (vítr a sucho), se každoročně mění, a to zejména v závislosti na objemu dříví poškozeného větrem. Objem dříví poškozeného větrem se totiž mění výrazněji, než je tomu v posledních letech u vlivu sucha.

Celkový objem těžeb dříví v důsledku poškození abiotickými vlivy (vítr, sníh, námraza, sucho a všechny ostatní příčiny včetně antropogenních faktorů) dosáhl v roce 2019 4,42 mil. m3 (2018: 6,4 mil. m3, 2017: 3,39 mil. m3, 2016: 2,49 mil. m3; 2015: 2,67 mil. m3).

Nejvyššího podílu mezi abiotickými činiteli dosáhlo poškození větrem – 2,57 mil. m3 (2018: 4,62 mil. m3, 2017: 2,06 mil. m3, 2016: 0,95 mil. m3; 2015: 1,79 mil. m3). Jde asi o 45% pokles ve srovnání s rokem 2018, nicméně se stále jedná o vysoké číslo. Podíl větrných škod na celkovém poškození abiotickými faktory tvořil v roce 2019 58 % (v roce 2018 to bylo ca 72 %).

Suchem bylo v roce 2019 poškozeno 1,29 mil. m3 dříví (2018: 1,62 mil. m3, 2017: 1,25 mil. m3, 2016: 1,38 mil. m3; 2015: 465 tis. m3). Objem těžeb dříví poškozeného vlivem sucha narůstá již od roku 2011, přičemž ke skokovému nárůstu došlo mezi roky 2015–2016. Podíl těžby dříví poškozeného po negativním vlivu sucha přesáhl v roce 2019 29 % z celkových abiotických škod (v roce 2018 činil podíl sucha ca 25 % z abiotických příčin). Suchem trpí zejména smrk, borovice nebo dub, ale ani dalším druhům lesních dřevin se nedostatek srážek nevyhýbá a nedojde-li ke zlepšení srážkové bilance, lze očekávat zvýšené škody také například u buku, jasanu nebo dalších dřevin.

Sněhem bylo v roce 2019 poškozeno 507 tis. m3 dříví (2018: 49 tis. m3, 2017: 46 tis. m3, 2016: 64,8 tis. m3; 2015: 53,1 tis. m3). V porovnání s rokem 2018 tedy došlo k více než desetinásobnému nárůstu objemu dříví poškozeného sněhem! Nejvíce postiženými okresy byl Žďár nad Sázavou (necelých 90 tis. m3) a Pelhřimov (ca 68 tis. m3).

Námrazou bylo v roce 2019 poškozeno 14,6 tis. m3 dříví (2018: 14 tis. m3, 2017: 17,5 tis. m3, 2016: 40,4 tis. m3; 2015: 355 tis. m3). Hlášené hodnoty jsou srovnatelné s rokem 2018 a zejména v porovnání s předchozím obdobím se jedná o nízký objem takto poškozeného dříví.

Při hodnocení rozložení objemu nahodilých abiotických těžeb podle krajů dominoval v roce 2019 evidenci Moravskoslezský kraj (necelých 654 tis. m3). Podle celkového objemu nahodilých abiotických těžeb následují kraje Jihomoravský (568 tis. m3), Jihočeský (497 tis. m3), Olomoucký (491 tis. m3) a Vysočina (447 tis. m3). V těchto pěti krajích přesáhl objem nahodilých abiotických těžeb 400 tis. m3, v ostatních krajích nedosáhl nahlášený objem hranici 300 tis. m3. Nepočítáme-li území hlavního města Prahy, nejnižší objem byl za rok 2019 nahlášen z kraje Zlínského (160 tis. m3).

Ze všech čtyř moravských krajů (Moravskoslezský, Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský) bylo za rok 2019 nahlášeno téměř 1,9 mil. m3 abiotických těžeb, což představuje podíl ca 42 % z celkových republikových abiotických těžeb (v roce 2018: 2,64 mil. m3 / podíl 41 %). V letech 2016 a 2017 byl podíl moravských krajů nadpoloviční a především nárůst objemu poškozeného dříví v ostatních částech Česka přispěl k poklesu tohoto podílu u moravských krajů.

Rozdělíme-li objemy abiotických těžeb podle příčin, pak v případě větru jsou za rok 2019 nejvyšší hodnoty z Moravskoslezského kraje (503 tis. m3), z Olomouckého kraje (390 tis. m3) a z Jihočeského kraje (371 tis. m3). Jihočeský kraj byl přitom větrnými škodami silně postižen i v předchozích dvou letech. Vysoké objemy dříví poškozeného větrem byly v roce 2019 evidovány také v kraji Karlovarském (198 tis. m3), Plzeňském (181 tis. m3) a Vysočina (172 tis. m3).

Objem dříví vytěženého po působení sucha byl za rok 2019 nejvyšší v kraji Jihomoravském (460 tis. m3), odkud bylo nahlášeno necelých 36 % republikového objemu dříví vytěženého v důsledku poškození dřevin suchem, přičemž 302 tis. m3 bylo nahlášeno z okresu Vyškov a 103 tis. m3 z okresu Znojmo. Jihomoravský kraj byl na prvním místě také v roce 2018 (603 mil. m3), následován krajem Vysočina (347 tis. m3) a Olomouckým krajem (217 tis. m3). Za rok 2019 bylo z kraje Vysočina nahlášeno 92 tis. m3 dříví poškozeného suchem a z Olomouckého kraje 87 tis. m3.

Zdroj dalších informací: Zpravodaj ochrany lesa, Supplementum 2020, ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2020/06/ZOL_Suppl_2020.pdf

Kontakt: Doc. Ing. Vít Šrámek, Ph.D., e-mail: sramek@vulhm.cz, Ing. Miloš Knížek, Ph.D., knizek@vulhm.cz

Ilustrační foto: Poškození borového porostu mokrým sněhem (Příbramsko, březen 2019, archiv VÚLHM)

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info