Takové úlovky nepamatují. Houbaři odnášejí z lesů koše hub, převažují praváci

Houbaření je v plném proudu, lidé nosí z lesů hlavně praváky. Těch roste nejvíce na Bystřicku a Velkomeziříčsku.

„Já teď chodím na houby pořád. Nejvíc rostou praváky a kuřátka. Po několika letech se objevily i lišky. Ale pravé hřiby převyšují,“ potvrdila Pavla Smolková z Rozsoch na Bystřicku.

Houbaře nadprůměrné množství praváků překvapuje. „Už se to nestalo aspoň deset dvanáct let, aby jich rostlo tolik. Je jich v lese opravdu spousta. Ohnu se, seberu jeden, a okolo jich najdu dalších dvacet,“ řekla Pavla Smolková, která v posledních dnech nosí den co den domů plné košíky hub.

„Dělám z nich čalamádu a taky paštiku. Kuřátka jsou nejlepší na zalitou polívku. Užíváme si také houbových řízků a smaženic,“ vysvětlila Smolková.

Hub je ovšem tolik, že je doma už sami ani spotřebovat nestíhají. „Už je rozdáváme. Nestačíme to všechno zpracovat, takže vždycky potěšíme košíkem hub i někoho dalšího,“ usmála se úspěšná houbařka.

Hřiby jsou podle ní úžasné, ale nejkrásnější jsou přece jen úplně jiné houby. „Nejhezčí jsou muchomůrky červené. Ty jsou dokonalou okrasou našich lesů,“ nechala se slyšet Pavla Smolková.

Také na Velkomeziříčsku mají houbaři žně. „S přítelem a s dětmi jsem vyrazila do lesa za Pikárcem. Rostly tam praváky, suchohřiby, kuřátka a dokonce jsme našli i bedlu vysokou. Z kuřátek byla luxusní smaženice, starší kusy jsme usušili. Budou výborné do polévky i na omáčky,“ pochvalovala si houbaření u Pikárce Zuzana Pávek z Nového Města na Moravě.

„Nejvíc nejlepší ale byly řízky z bedel, mají chuť podobnou kuřecímu řízku,“ dodala.

Velký výskyt hub na Velkomeziříčsku potvrzuje také Petr Broža z Moravce. „Na houbách byl syn s přítelkyní a našli především pravé hřiby smrkové, ale také kozáky a suchohřiby. Ty teprve začínají růst. Protože hub měli dost, tak ty maličké nechali v lese, aby ještě dorostly,“ okomentoval nálezy syna a jeho přítelkyně Petr Broža.

I v jeho rodině se v těchto dnech houbové menu na stole objevuje pravidelně. „Děláme smažené plátky z klobouků. Ostatní části hub, které zbudou, poslouží do guláše a do polévky. Pokud ještě něco zůstane, tak se to usuší nebo zavaří,“ vyjmenoval Petr Broža.

Zatím si houbaři ještě užívají, příští rok to ale může být úplně jinak. Už teď z mnohých lokalit lesy mizí, kůrovec tam vykonal své. „Někde už se smrkové lesy těžko hledají. I nás zvuky harvestorů provázely na každém kroku,“ připomenula smutnou skutečnost Zuzana Pávek.