Jak dopadlo hlasování o Společné zemědělské politice v Evropském parlamentu?

Následující souhrn pojednává o výsledcích hlasování Evropského parlamentu (EP) k pozměňovacím návrhům ke Společné zemědělské politice, které se konalo v týdnu od 19. do 23. října 2020. Tato rozhodnutí zatím nejsou závazná, konečná podoba bude známá až po výsledcích tzv. trialogů, během kterých se EP, Rada EU a Evropská komise (EK), musí dohodnout na kompromisu mezi svými stanovisky.

  • Budoucí zemědělský rozpočet je prozatím v návrhu Evropské komise z roku 2018 stanoven na: 365 miliard EUR v současných cenách (rozpočet ale dosud nebyl schválen a částka se může v budoucnu změnit)
  • pro ČR je vyčleněna částka ve výši 8 miliard EUR a to zhruba:- 6 miliard EUR na I. pilíř (přímé platby)- 2 miliardy EUR na II. pilíř (program rozvoje venkova (PRV)

Přímé platby

  • členské státy (ČS) musí vyčlenit 60 % přímých plateb na tzv. platby na hektar – zejména na základní podporu příjmu pro udržitelnost (BISS, původní SAPS), redistributivní platbu a podporu vázanou na produkci;
  • zastropování bylo stanoveno na částku 100 000 EUR (na příjemce) s povinnou degresivitou (tj. postupným snižováním základních plateb) od 60 000 EUR
  • s povoleným odpočtem 50 % mzdových nákladů souvisejících se zemědělskou činností (včetně odvodů),
  • bez odpočtu ekvivalentu nákladů na pravidelnou a neplacenou práci (tj. nebudou možné odpočty „odměn“ pro rodinné příslušníky),
  • netýká se plateb pro mladé zemědělce a plateb na ekoschémata;
  • při vyčlenění 12 % přímých plateb na redistributivní platbu na první hektary se zastropování stane pro členský stát dobrovolným;
  • 6 % přímých plateb musí být na redistribuci určenou výhradně pro malé a střední podniky (tj. podniky do 250 zaměstnanců) využito povinně, u redistributivní platby se bude sledovat propojenost podniků a bude stanoven strop pro její výplatu;
  • byla schválena maximální výše přímých plateb z I. pilíře pro jednu fyzickou osobu (konečného beneficienta) na úrovni 500 000 EUR/rok, a maximální výše investičních dotací ze II. pilíře na 1 milion EUR/rok;
  • ČS by měly alespoň 4 % svých rozpočtů na přímé platby využívat na podporu mladých zemědělců;
  • v rámci DZES (GAEC), tedy standardů, které jsou součástí Kontroly podmíněnosti (cross-compliance) a zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou 
  • životního prostředí, bude v GAEC 9 vyžadováno vyčlenění 5 % plochy pro přírodní prvky pro biodiverzitu, a to včetně některých produkčních variant;
  • bude povinně zaveden zjednodušený režim pro malé zemědělce, kteří žádají o podporu do výše 1 250 EUR, a to formu paušální částky nebo platby za hektar.

Zelená architektura (ekologické cíle)

  • 35 % rozpočtu II. pilíře (PRV) připadne na opatření zaměřená na ochranu životního prostředí a klimatu;
  • 30 % rozpočtu I. pilíře (přímých plateb) bude určeno na ekoschémata (režimy hospodaření nad rámec cross-compliance)
  • ČS by se ve svých strategických plánech měly zaměřit na vyčlenění 10 % zemědělské plochy pro krajinné prvky příznivé pro biologickou rozmanitost;
  • nejméně 30 % financí vyčleněných na poradenské služby musí být použito na pomoc zemědělcům při naplňování environmentálních a klimatických cílů;
  • převod prostředků z II. do I. pilíře je omezen hranicí 5 % a finance musí být určeny na financování ekoschémat, s výjimkou ČS jejichž národní průměr na hektar je nižší než průměr EU (tyto státy by mohly převést až 12 %). Podle předběžných údajů se tedy ČR navýšení hranice na 12 % netýká.

Z tiskových materiálů Evropského parlamentu zpracovala Martina Snášelová

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info