Politický marketing europoslance za SPD Ivana Davida poškozuje české zemědělství

Jedním z rostoucích a všeobecně nežádoucích trendů současné doby je expanze laických a manipulativních postojů ke specifickým a odborným problémům, prezentovaným jen s minimálními znalostmi příslušné problematiky a souvislostí, avšak s maximální snahou o mediální pozornost. Výsledkem pak je, že se objeví řada nových odborníků tu na sucho, tu na migraci, na koronavirus nebo – na zemědělství.

Za odborníka na zemědělství se tak nyní považuje mimo jiné i europoslanec (za SPD) MUDr. Ivan David, patrně proto, že se stal členem zemědělského výboru Evropského parlamentu. Jeho dosavadní aktivity v oblasti zemědělství lze ovšem zatím charakterizovat jako zmatečné, zavádějící a zemědělcům v naší zemi ani náhodou nepomáhající, ačkoli ve svých sebeprezentacích tvrdí opak.

Jasným mediálním „úletem“ Ivana Davida, který docela naplnil trpělivost mnoha členů naší selské organizace, byla listopadová dezinformace tohoto europoslance o úplném zákazu prodeje drůbežího a králičího masa na farmách (odkazy ZDE, ZDE a ZDE). Tento nesmysl museli na pravou míru uvádět jak člen Evropské komise (odkaz ZDE) tak i Státní veterinární správa ČR (odkaz ZDE), to je však jen vrcholek ledovce. Smutnější na tom je, že přestože informace byla jasně vyvrácena a vyjádřilo se k ní i ministerstvo zemědělství, pan poslanec nebyl schopen v sobě najít ochotu a sílu se za to omluvit a zveřejnit správné informace tam, kde se k tomu vyjadřoval. Co ale čekat od člověka, jehož základní aktivitou se stalo všemožné napadání – zejména pak EU ve snaze přesvědčit společnost, že Evropská unie naší zemi škodí a nejlepší by zřejmě bylo z ní vystoupit? EU a její Společná zemědělská politika má své nemalé problémy a rozhodně není bez mnoha chyb – ostatně tak jako v životě není bez chyb cokoli jiného.

Tím, kdo tu tedy škodí, je pan poslanec, který by měl například vědět, že dotace z Bruselu mimo jiné zvýšily příjmy českých zemědělců za dobu od vstupu do EU pětinásobně. Pan poslanec by také měl vědět, že povinné kvóty (kterých se zastává) na podíl českých surovin a potravin z nich vyrobených v českých maloobchodech odporuje základním principům EU o volném pohybu kapitálu, zboží a osob. Stejně tak by měl vědět, že v některých komoditách, které se v ČR produkují, nelze v praxi příslušného podílu na trhu v ČR reálně dosáhnout. A to ani ve vepřovém, kdy například kvůli požadavkům welfare a dlouhodobě nedobré podnikové struktuře nelze v ČR příliš zvyšovat kapacitu produkce, jak si naivně představuje. I kdyby se to ale v případě vepřového někdy podařilo, reálně to není možné například u řady druhů ovoce a zeleniny, neboť to neumožňují naše klimatické podmínky. Takové jahody, na rozdíl od pohádky o 12 měsíčcích, ani při radikální klimatické změně v naší zemi v lednu nejspíš neporostou. Konkrétních příkladů o zemědělské erudici Ivana Davida by se našla celá řada, důležitější ale možná je, že tento europoslanec svými názory a návrhy snižuje již tak nevalnou pověst ČR v rámci EU a její zemědělské politiky, a tím také mimo jiné snižuje vyjednávací potenciál v jednáních na úrovni EU, která by k obhajobě našeho zemědělství mohla vést.

Napříč obory je dnes realitou, že ne všichni politici jsou či vůbec mohou být v daných oborech celoživotními profesionály. Nicméně na rozdíl od jiných europoslanců zaměřených na zemědělství a venkov, kteří se skutečně snaží oboru porozumět, konstruktivně za něj jednají a také se sedláky věcně komunikují, jako je například Veronika Vrecionová, Alexandr Vondra, Tomáš Zdechovský či Michaela Šojdrová, však Ivan David pouze papouškuje postoje vybraných zemědělských organizací, nezastupuje skutečné zájmy většiny zemědělců a se zemědělci o problematice oboru komunikuje jen málo. A to vše je také v praxi vidět. I když je otázkou, zdali by taková komunikace postoje člověka, který se z pozice laika vlamuje do oboru, jemuž nerozumí, ale v němž cítí politický kapitál k vlastnímu zviditelnění, dokázala usměrnit. Pokud však se svým odborným týmem, k jehož vytvoření má k dispozici všechny poslanecké podmínky, není dokonce ani schopen přinést sedlákům ověřenou informaci, je takový obhájce českých zájmů veskrze zbytečný a žádné zlepšení pro české zemědělce ani pro spotřebitele nejspíš nepřinese.

Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR