EU zapsala Český modrý mák mezi chráněná zeměpisná označení

Evropská unie zapsala Český modrý mák mezi evropsky zeměpisná označení (CHZO). Uznání žádosti trvalo 5,5 roku, řekl ČTK za spolek Český modrý mák Vlastimil Mikšík z České zemědělské univerzity v Praze. Podle něj evropské orgány většinou rozhodnou o přiznání ochrany zhruba za rok, v případě Českého modrého máku bylo nutné opakovaně prokazovat, že se skutečně nejedná o farmaceutickou surovinu, ale o v Česku běžně konzumovanou potravinu. Podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého jde o velký úspěch pro republiku, protože stát se snaží zabránit falšování máku různými způsoby už déle než deset let.

"Hlavním smyslem CHZO je rozlišit od sebe dva typy komodit, i když mají stejné jméno. Mák, který se pěstuje zejména v západní Evropě, je mák technický. Cíleně se využívá pro farmaceutické účely a semeno se nesmí použít jako potravina. Naproti tomu Český modrý mák je zcela jiných kvalit. Je to ze své podstaty potravina, která má své místo nejen v ČR a na Slovensku, ale také v Bavorsku, Rakousku, Maďarsku a dalších státech, které spojuje slovanská historie" vysvětlil Mikšík. Název Český modrý mák tak nyní nebude možné v rámci EU použít, pokud skutečně nebude původem z ČR. Zhruba 85 procent z české makové produkce jde na export, hlavně do Ruska a Rakouska.

Podle Mikšíka pak na rozdíl od jiných produktů s označením CHZO je pro mák výjimečné, že se vztahuje na veškerý modrosemenný mák vyprodukovaný v ČR, který splňuje normy na potravinářské využití. Firmy v ČR tak nebudou muset pocházet z určitého regionu, jako je tomu například u Olomouckých tvarůžků nebo Třeboňského kapra.

"Český modrý mák má mnoho unikátních charakteristik, kterými se odlišuje od máků farmaceutických. Senzorické vlastnosti jako jeho vzhled, chuť a vůně jsou navíc tak specifické, že je již nyní mák ceněným exportním artiklem. Proto je dobře, že nově získal CHZO, a byl tak z pohledu zahraničních obchodních partnerů postaven na stejnou roveň jako třeba italské sýry nebo francouzská vína, což s sebou přináší nejen zvýšenou ochranu před případným pančováním a falšováním, ale také zvyšuje jeho atraktivitu pro koncového spotřebitele," řekl v reakci ČTK prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Podle mluvčího ministerstva jsou ještě další možnosti, jak chránit český mák. "Další cestou je limit na obsah opiových alkaloidů v máku, který vyjednáváme s Evropskou komisí. Také zde se blížíme k úspěšnému konci a očekáváme, že dohodnutý limit letos schválí. Rovněž to významně pomůže zabránit míchání kvalitního českého máku s máky, které pocházejí ze zahraničí, kde je pěstují především pro farmaceutický průmysl," řekl ČTK Bílý.

Ve farmaceutickém průmyslu je z rostliny máku využitelná jen makovina, semena jsou odpadem a po vyčištění se staly levnou náhražkou kvalitního modrého máku. Mák z farmaceutických odrůd ale senzoricky neodpovídá odrůdám pěstovaným pro potravinářské využití.

Potravinářská komora ČR dnes ČTK sdělila, že od začátku registrace pomáhala se zpracováním žádosti. "V rámci schvalovací procedury na úrovni EU byl proces zkomplikován především připomínkou Španělska, jakožto hlavního evropského producenta průmyslového máku, které proces blokovalo," sdělila ČTK mluvčí komory Eliška Křížová. Navíc se vytvořily také cechovní normy na mák, loni pak i na mletý mák a jemné pečivo, ve kterém se mletý mák používá. Tím jsou chráněné kvalitní výrobky na českém trhu, dodala.

EU zná tři typy ochranných potravinářských známek. CHZO v současnosti má včetně máku 24 produktů, například Jihočeská niva nebo Štramberské uši. Dále pak Chráněné označení původu, kam spadá třeba Všestarská cibule, Český kmín nebo Žatecký chmel. Poslední je pak Zaručená tradiční specialita, kde jsou třeba Tradiční Špekáčky nebo Pražská šunka. Podle Bílého ČR žádná další CHZO, kde by se čekalo na výsledek řízení EU, nemá.

V ČR je přes 970 pěstitelů máku, z nich je zhruba 200 ve spolku Český modrý mák. Osevní plocha máku se loni podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně rozrostla o 12,5 procenta na 40.255 hektarů. Činila tak 1,6 procenta celkových osevních ploch. ČSÚ loni v září odhadl sklizeň máku na 29.150 tun, tedy 0,72 tuny z hektaru. Poradce spolku Václav Lohr tyto údaje zpochybnil, podle něj například Generální ředitelství cel, kam musí zemědělci údaje také hlásit, uvedlo rozlohu o asi 4500 hektarů nižší.

Autor: ČTK