Zvěř je přemnožená. Domácí zvěřinu však v obchodech prakticky neseženete

Dali byste si jelení guláš nebo kančí medailonky? Pokud nemáte v rodině myslivce, budete zvěřinu z českých luhů a hájů shánět jen těžko. Spotřeba zvěřiny se u nás, na rozdíl od okolních států, pohybuje jen kolem několika kilogramů na osobu ročně. A protipandemická vládní opatření možnost koupit čerstvou zvěřinu ještě zkomplikovala.

Odbyt trápí podle soukromého zemědělce a producenta zvěřiny Miroslava Pacáka aktuálně všechny nájemce honiteb. Čeští zákazníci jsou nuceni kupovat zvěřinu ve velkoobchodních řetězcích za astronomické ceny. "A to ještě nemáte záruku, že se nejedná o zvěřinu dovezenou z farmových chovů ze zahraničí, plnou antibiotik a steroidů," řekl Pacák.

Současná nákupní cena divočáka se pohybuje mezi 15 až 35 korunami za kilogram. "Při výtěžnosti zhruba 40 procent si lehko každý spočítá, že průměrná cena čisté zvěřiny z divokého prasete se pohybuje pod 150 korunami za kilo. Přitom prodejní cena v řetězcích je v důsledku nestydatých marží trojnásobná," podotkl Pacák.

Většina nájemců honiteb přitom řeší, že je spárkatá zvěř přemnožená. Stojí tak před otázkou, zda omezit lov a čekat na lepší výkupní cenu a tím způsobit zvýšené škody na lesních a polních kulturách, nebo prodávat zvěřinu výkupnám za směšné ceny. "Nepatrnou část zvěřiny mohou nájemci honiteb prodat takzvaně v dece okolním zájemcům, nebo ji sami spotřebovat, to ovšem situaci nevyřeší," vysvětlil nájemce honitby.

Současná pandemická krize v gastronomii podle něj vše ještě více zkomplikovala. "Za tohoto stavu se dováží stovky tun zvěřiny a to i ze zemí, kde řádí různé nemoci zvěře jako trichinella a africký mor, například v Polsku nebo na Slovensku. Zvěřina by měla být levnou, dietetickou regionální potravinou. Stát nic nedělá pro popularizaci její konzumace," dodal Pacák.

Legální cesty Možnosti, jak se může dostat zvěřina legální cestou do tržní sítě, jsou podle Státní veterinární správy v podstatě dvě. "První je prostřednictvím přímého prodeje v malém množství, druhá prostřednictvím zvěřinového závodu. U obou variant musí být zvěřina před uvedením na trh prohlédnuta. V případě prodeje v malém množství je legislativa mírnější a stačí prohlídka ze strany proškolené osoby," vysvětlil mluvčí veterinární správy Petr Majer.

Pokud jde o podporu producentů zvěřiny, je podle Vandy Rektorisové z Regionální agrární komory Pardubického kraje stejná jako u zemědělců, kteří produkují maso hospodářských zvířat. "Zemědělcům vznikl v této době propad tržeb ve vazbě na gastro provozy. Agrární komora ČR proto apeluje na úpravu podpor, kterých má ministerstvo zemědělství nemnoho, aby byly co nejvíc efektivní," řekla Rektorisová.

Jako příklad uvádí zemědělský podnik, který má rovněž bohatou následnou výrobou. "Ale protože má vše na jedno IČ, nedosáhl na žádnou z podpor. Přitom si vypěstuje a vychová základní suroviny pro následnou výrobu. Je tedy ideál i z pohledu ekologie, nic se odnikud nikam nedováží. Naproti tomu hospodský, který nakoupí maso kdo ví kde se ke kompenzacím dostal," poukázala Rektorisová.

Jiří Šmeral

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info