Zemědělský fond (SZIF) je závislý na hlavním dodavateli IT systému, zjistil NKÚ

Informační systém Státního zemědělského intervenčního fondu (IS SZIF) provázejí velmi vysoké náklady, ročně stojí přes půl miliardy korun. Částka násobně převyšuje výdaje na ostatní kontrolované informační systémy provozované ministerstvem zemědělství. Fond je navíc na hlavním dodavateli svého IT systému závislý. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ministerstvo zemědělství (MZe) považuje informace kontrolorů za zavádějící a neobjektivní. NKÚ kontroloval fungování informačních technologií na MZe a SZIF odděleně a následně zcela nepochopitelně srovnal údaje za provoz zcela neporovnatelných systémů, uvedl mluvčí resortu Vojtěch Bílý.

Zemědělský fond zaplatil hlavnímu dodavateli za aplikační podporu provozu a rozvoj IS SZIF v letech 2016 až 2019 celkově téměř 2,1 miliardy korun. V případě IS SZIF byly tyto výdaje podle NKÚ zhruba desetkrát vyšší, než jaké byly u registru zemědělské půdy LPIS, kde se roční náklady pohybovaly kolem 50 milionů korun, a pětkrát vyšší než v případě registru zvířat IZR. Podle ministerstva ale nelze porovnávat informační systém MZe a SZIF. "Každý z těchto systémů má jinou roli, počty uživatelů, rozsah funkcionalit a technologií," uvedl Bílý.

Oponuje také, že na výrazných nákladech informačního systému fondu se podílely vysoké jednotkové ceny práce externích IT specialistů. Podle kontrolorů SZIF platil za jeden den práce "specialisty SAP" 27.733 korun, což je nejméně dvakrát víc, než kolik za stejného specialistu platilo ministerstvo zemědělství. "Takto vysoké jednotkové ceny za práci na IS SZIF jsou konkrétním negativním projevem závislosti na jednom dodavateli," upozornil NKÚ. Podle ministerstva je ale porovnání jednotkových cen práce externích IT specialistů u MZe a SZIF nesprávné. Každá instituce má implementované různé technologie SAP, cena "specialisty SAP" 27.733 Kč ze jeden den práce se nezakládá na pravdě, je to maximálně 21.900 Kč, uvedl mluvčí. Dodal, že fond od roku 2015 podniká kroky ke snížení závislosti na hlavním (ne jediném) dodavateli systému.

Podle zprávy NKÚ spravuje ministerstvo zemědělství 16 informačních systémů veřejné správy a v letech 2016 až 2019 vynaložilo v průměru celkově za ICT ročně 453 milionů korun. SZIF spravuje jeden informační systém, roční průměrné celkové výdaje SZIF na ICT za stejné roky byly v průměru 750 milionů korun. Podle NKÚ se rozdíly mezi ministerstvem zemědělství a SZIF však netýkaly jen konkrétních informačních systémů. "MZe například sledovalo, jak jsou využívány jeho licence k softwaru SAP, a podle toho postupně optimalizovalo jejich využití. SZIF v letech 2016 až 2019 zaplatil za tyto licence téměř 417 milionů korun, ale jejich využití nikterak nesledoval ani nevyhodnocoval," uvedli kontroloři. Resort se brání, že náklady na IS SZIF se dlouhodobě pohybují do výše čtyř procent administrovaného objemu finančních prostředků a v rámci celé EU tak patří k lepšímu průměru.

Kontroloři také prověřili vzorek veřejných zakázek u MZe v hodnotě 1,3 miliardy korun. U dvou zakázek ministerstvo zemědělství podle NKÚ porušilo zákaz diskriminace ostatních dodavatelů, když preferovalo dosavadního dodavatele a v dalším případě neoprávněně rozdělilo předmět zakázky pod finanční limity stanovené zákonem a bez zadávacího řízení uzavřelo tři smlouvy s dodavatelem za více než 6,5 milionu korun. Tím podle NKÚ porušilo rozpočtovou kázeň.

Podle mluvčího resortu se ale ministerstvo diskriminace potenciálních dodavatelů nedopustilo. "V daném případě šlo o smlouvu na provoz a rozvoj všech zemědělských registrů, bez kterých nelze vyplácet dotace. Jde o komplexní smlouvu, jejíž plnění je z velké části procesní nastavování systému v návaznosti na legislativu a potřeby zemědělců. Dodavatel tedy musí mít znalosti o zemědělských dotacích a Společné zemědělské politice. MZe je přesvědčeno, že postupovalo zcela v souladu se zákonem," uvedl Bílý. Pokud jde o porušení rozpočtové kázně, u tří zakázek mluvčí podotkl, že NKÚ nerozporuje cenu, pouze to, že byla objednávána na bázi ročních smluv. "MZe nicméně přijalo obratem systémová opatření, aby se již takováto situace neopakovala," uzavřel mluvčí.

Autor: ČTK