Pandořina skříňka povinného označování rizikovosti potravin

Snahy Evropské komise reagující na tlak některých zájmových skupin i členských zemí EU „usnadnit“ orientaci spotřebitelů ve výběru potravin prostřednictvím systémů barevného označování rizikovosti potravin se podle Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) zatím jeví jako další ze zbytečných projektů potravinářského inženýrství, který ve svých důsledcích přinese více škody než užitku.

Není žádného důvodu pochybovat, že český i evropský spotřebitel je svéprávným jedincem, který se dokáže svobodně rozhodnout při výběru zboží, jež si chce zakoupit. Naopak lze pochybovat o tom, zda navrhované systémy barevného značení nebudou vyhovovat pouze úzkým zájmovým skupinám výrobců potravin a populistickým politikům. ASZ ČR uznává, že informace o nutričních hodnotách na obalech potravin mohou pro některé spotřebitele určité vodítko skutečně představovat, kategoricky ale nesouhlasí s plošnou povinností uvádět takové údaje na obalech všech potravin, a stejně tak nesouhlasí s barevně odlišenou kategorizací potravinářských produktů na „zdravé“ a „nezdravé“.

Podle současných kritérií by byla za „nezdravé“ považována celá řada potravin, u nichž k takové dehonestaci není žádný logický ani nutriční důvod. Navrhovaný systém by navíc degradoval mnohé farmářské produkty, které jsou často vyráběny bez použití přídatných látek (Éček), tedy způsobem, který je všeobecně považován za přirozený a pro spotřebitele vhodný, a v obecné rovině by tak diskriminoval většinu menších a malých výrobců potravin, například v podobě nákladů na rozbory prodávaných produktů či jejich obaly, nehledě na přirozené odchylky ve složení jednotlivých partií masa z jednotlivých kusů hospodářských zvířat.

Za nejnebezpečnější v celém návrhu ale ASZ ČR považuje úvahu, že každý spotřebitel v každé zemi EU má identické nutriční potřeby. Naopak je zcela zřejmé, že každý člověk má vlastní jedinečný imunitní systém a genetickou informaci, osobitý životní styl a navíc se v průběhu svého života pohybuje v odlišných podmínkách, na které musí mimo jiné reagovat strukturou svého jídelníčku a stravovacím režimem. Takové jedinečnosti nemůže v praxi žádný plošný systém označování čehokoli, a tím méně potravin, reálně postihnout. Převáží-li ale přesto lobbistické zájmy a představa o spasení lidstva nad zdravým selským rozumem, a systémy barevné kategorizace se na trhu v EU skutečně prosadí, pak jedinou přijatelnou formou je dobrovolnost takového značení.

Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda ASZ ČR