Sklizeň ovoce loni klesla o pět procent na 133.867 tun, velký propad u švestek

Sklizeň ovoce v České republice loni meziročně klesla o pět procent na 133.867 tun. Výrazný pokles úrody ovocnáři zaznamenali u švestek, opět velmi slabá byla úroda třešní. Meruňky loni nezasáhly mrazy a jejich sklizeň vzrostla čtyřnásobě. Z dlouhodobého pohledu byla loňská úroda podprůměrná, když proti průměru sklizní předchozích pěti let byla nižší o sedm procent. ČTK to dnes řekla mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková.

Nižší sklizeň podle ovocnářů způsobilo především chladné jaro. "Například u švestek byl na jaře optimismus podstatně vyšší, než byla skutečnost ve sklizni. Nadprůměrné škody byly loni z krupobití. Mrazy sady loni nepoškodily," řekl ČTK předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Nástup vegetace přišel loni později, nepříznivé počasí bylo i v období květu, kdy málo létali včely a další opylovači. Výrazný propad plůdku přišel se zpožděním.

Ludvík upozornil, že bilanci sklizní ovlivňuje i to, že v České republice trvale ubývá ovocných sadů. Loni plochy sadů v ČR meziročně klesly o dvě procenta na 13.047 hektarů. Proti roku 2017 to představovalo snížení o 932 hektarů, tedy o sedm procent.

Úroda jablek, která jsou hlavním ovocným druhem, loni klesla o sedm procent na 110.000 tun. "Na jabloních se obdobně jako na většině dalších ovocných druhů negativně podepsalo dlouhé chladné jaro," řekla Kršková. Nejvíce se v Česku pěstuje odrůda Golden Delicious, které se loni sklidilo téměř 25.000 tun. Odrůd skupiny Jonagold se urodilo 17.800 tun, odrůda Gala loni dala sklizeň 16.400 tun.

Největší meziroční pokles sklizně jablek loni utrpěli ovocnáři na jižní Moravě, a to o 24 procent na 17.100 tun. Poklesy o desetinu vykázali ovocnáři ve východních, středních a severních Čechách. Naopak sadaři na severní Moravě a v západních a jižních Čechách vykázali nárůst sklizně asi o čtvrtinu. Největší sklizeň jablek měli přes desetinový pokles středočeští sadaři, a to 30.500 tun.

Na rozdíl od jablek se loni dařilo hruškám. Jejich úroda díky dostatku vláhy a příznivému podzimu vzrostla meziročně o 28 procent na 7404 tun, a byla tak nejvyšší za posledních šest let. "Nejpěstovanějšími odrůdami jsou stále Konference a Lucasova, které v sortimentu výrazně dominují," uvedla Kršková.

Sklizeň meruněk loni vzrostla na 1856 tun z pouhých 471 tun v roce 2020, kdy úrodu zdecimovaly jarní mrazy. "Významná část produkce meruněk byla ovšem bohužel poškozena krupobitím," uvedla Kršková. Opět velmi slabá úroda 366 tun byla loni u broskví, které se v Česku přestávají pěstovat.

Úrodu třešní loni druhý rok po sobě srazily deště v době sklizně, kdy velké množství plodů popraskalo. Sklizeň třešní loni dosáhla 1302 tun po 894 tunách předloni. V porovnání s pětiletým průměrem šlo o propad o 37 procent. V minulých letech nebyly u třešní výjimečné úrody na úrovni 2500 tun.

Na ceny ovoce v obchodech nemá výše úrody u českých sadařů žádný zásadní vliv. Česká republika je v produkci čerstvého ovoce soběstačná jen z 30 až 40 procent, takže ceny ovoce na pultech obchodů se řídí vývojem trhu a cen v Evropě.

Zdroj: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

Autor: ČTK