Západ a severozápad republiky trpí extrémním suchem, déšť se mu vyhýbá

Západ a severozápad republiky trpí extrémním suchem. Jde o Karlovarský, Plzeňský a Ústecký kraj a částečně i Liberecký, vyplývá z aktuálních údajů zveřejněných na webu Intersucho. Program sleduje množství vody v půdě do jednoho metru a porovnává aktuální údaje s průměrem z let 1961 až 2010. V této části republiky už řadu týdnů výrazně nepršelo, navíc je převážně letní slunečné a mnohdy velmi teplé počasí. Situace nejen v této části republiky by se mohla zlepšit ve zvlněné studené frontě, která má Česko začít přecházet ve čtvrtek.

"Modely zatím slibují aspoň na části území vydatné srážky až ke 100 milimetrům. Samozřejmě situace se může ještě změnit," uvedli tvůrci webu. Minulý týden nebyl tropický, ale pokračovalo bezoblačné počasí, při němž se teploty pohybovaly na obvyklých letních hodnotách, nejčastěji mezi 24 a 27 stupni. Pro zemědělce už nyní situace není tak hrozivá, jako když je sucho na jaře, ale krajina je vyschlá. Nedostatek vláhy je vidět prakticky na všech řekách či potocích, které mají méně vody, než je v tomto období obvyklé. "Aktuálně se nějaká intenzita sucha vyskytuje na 76 procentech území republiky," uvedli vědci. Tři nejhorší stupně sucha zasahují přes čtvrtinu území. Díky předpokládaným srážkám by se dva nejhorší stupně už neměly na konci týdne vyskytovat vůbec.

V republice je značné sucho po dvou relativně příznivých letech, které přišly po velkém suchu v letech 2015 až 2019. Důvodem letošního sucha je minimální množství sněhu v zimě a slabé jarní deště. Letos v létě už jde o třetí vrchol sucha. První byl ve druhé polovině června, další ve druhé polovině července a třetí nyní. Při porovnání s jinými evropskými zeměmi je na tom Česká republika zatím poměrně dobře. Extrémní sucho zasáhlo letos prakticky celé Slovensko, a to na několik týdnů, kritickému suchu čelí sever Itálie a stejně tak se s nebývalým nedostatkem vody potýkalo brzy na jaře Španělsko a postupně i Francie. Ve vyjmenovaných zemích je situace daná horkými vlnami i podprůměrným množstvím srážek. Klimatologové na proměnu středomořského podnebí v důsledku klimatické změny dlouho upozorňovali, tedy na to, že bude ubývat srážek a budou stoupat teploty.

Autor: ČTK