Národní hřebčín Kladruby vloni navštívilo téměř 70.000 lidí

Návštěvnost Národního hřebčína Kladruby nad Labem se zvolna vrací k hodnotám před pandemií onemocnění covid-19. Minulý rok si hřebčín přišlo prohlédnout či zúčastnit se některého programu téměř 70.000 lidí, z toho 26.300 připadá na areál ve Slatiňanech. Vloni se ani nemusela zrušit žádná z plánovaných akcí, řekl ČTK ředitel hřebčína Jiří Machek.

"Rekord to není. V covidových letech to bylo kolem 40.000 návštěvníků, před covidem v roce 2019, což byl rok, kdy jsme byli zapsáni do (seznamu světového dědictví) UNESCO, to bylo necelých 85.000 lidí," uvedl Machek.

Zájem byl v loňském roce i o prohlídky ve vánočním období nazvané Zimní království starokladrubských koní. Během 26.a 27. prosince přišlo do Kladrub a Slatiňan 830 lidí. "Jsme spokojeni. Návštěvnický ruch je po covidu všude trochu vlažnější," řekl Machek.

Hřebčín dokončuje rozsáhlou obnovu výcvikového střediska v Heřmanově Městci za téměř 100 milionů korun včetně daně z přidané hodnoty. Minulý rok také obnovil téměř tři kilometry historických jabloňových alejí v okolí stáje Josefov a na Kmínce. Vysazené byly kolem roku 1925 a část stromů se dodnes zachovala. Aleje jsou součástí krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem, která je zapsaná na seznam UNESCO.

Hřebčinec založil v Kladrubech v roce 1563 český král a římský císař Maxmilián II. V roce 1579 ho Rudolf II. povýšil na císařský dvorní hřebčín. Stát ho převzal v roce 1918. Nyní je hřebčín příspěvkovou organizací ministerstva zemědělství.