České hory jsou bez sněhu, kvůli intenzivní teplé vlně chybí i na hřebenech

České hory jsou bez sněhu. Kvůli dlouhé a intenzivní teplé vlně, která začala o Vánocích a v podstatě dosud neskončila, chybí sníh i v hřebenových partiích v nadmořských výškách nad 1000 metrů. Podle klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR je sice vánoční obleva celkem standardní záležitost, ale v takové míře jako letos se jedná o výjimečný jev, řekl ČTK. Teploty se v některých dnech pohybovaly i 15 stupňů nad dlouhodobým průměrem.v

Bez sněhu jsou dokonce i sjezdovky. Provozovatelům lyžařských středisek teplé počasí rozpustilo i velkou část zásob umělého sněhu. Nelyžuje se například na Pradědu, na Klínovci, na šumavském Špičáku se daří provozovat jedinou sjezdovkou dlouhou 600 metrů a plochu pro výuku dětí. V Krkonoších je otevřená jen menší část sjezdovek v Peci pod Sněžkou a ve Špindlerově Mlýně, po většinu dne je však i v horních partiích sjezdovek nad nulou.

"V lednu většinou sníh na horách opravdu bývá. Výjimkou byl například rok 1990, málo sněhu bylo také v lednu 2007, 2014 a 2016. Zima se však v Česku za posledních 60 let oteplila o 2,2 stupně Celsia, samotné měsíce prosinec a leden dokonce o 2,6 stupně," upozornil Zahradníček. Jen únor se statisticky významně neotepluje. Důsledek tohoto trendu je jednoznačný. "Chladná část roku se zkracuje a samozřejmě ubývá i množství sněhové pokrývky. Hlavně v posledním desetiletí jsme zažili velmi mírné zimy se slabou sněhovou pokrývkou. Počet dnů, kdy leží na zemí sníh, klesl za 60 let o polovinu a počet dnů, kdy byla sněhová pokrývka vyšší než deset centimetrů, dokonce klesl o dvě třetiny," uvedl Zahradníček.

Oteplování zim souvisí podle klimatologů se změnou klimatu, příčinou globálního růstu průměrných teplot je množství oxidu uhličitého vypouštěného do atmosféry. Podle klimatických modelů poroste do konce století pravděpodobnost výskytu teplých zim s nedostatečnou sněhovou pokrývkou. "Na druhou stranu to neznamená, že se nevyskytnou zimy, které bychom mohli nazvat chladnými či krutými, jen jich bude výrazně ubývat," poznamenal Zahradníček.

Pro přírodu je současný průběh zim problém, hlavně kvůli potenciálnímu nedostatku vody. "To, že nasněžilo v první polovině prosince a nyní vše roztálo, není příliš pozitivní. Průtoky v řekách se zvedají a všechny zásoby vody, co byly ve sněhu, odtékají pryč, což by se mělo dít až v březnu a dubnu, kdy se příroda probouzí. Pokud dále nenasněží, tak by mohl být problém pro doplňování vody v podzemních zdrojích a také hrozí hydrologické sucho v jarních a poté v letních měsících," uvedl Zahradníček.

Brzké oteplení, pokud trvá více dnů, může mít negativní vliv i na rostliny a stromy, protože se probudí dříve a mohou je poškodit jarní mrazy. Pravděpodobnost vpádu mrazivého vzduchu do Česka na jaře se totiž podle klimatologa nijak výrazně nemění.

Autor: ČTK