Stopy po vlcích v Krkonoších jsou i z hřebenů hor,podle zoologů je tam láká zvěř

Pobytové stopy vlka obecného správci Krkonošského národního parku (KRNAP) nacházejí nyní nejčastěji ve středních a západních Krkonoších, a to i na hřebenech hor, kam vlky láká potrava v podobě divoké zvěře. Pozorování vlků s menší mírou plachosti proti jaru výrazně ubylo, řekla dnes ČTK zooložka Správy KRNAP Karolína Mikslová.

Vědci odhadují, že v Krkonoších mohou být jedna až dvě smečky. Předpokládají, že vlk obecný se v Krkonoších usadil loni. Vědecké zkoumání krkonošské populace vlků je na začátku.

Jeden z posledních pravděpodobných pobytových znaků správci KRNAP našli 22. června ráno na turistické cestě mezi Výrovkou a Luční boudou. Zřejmě šlo o vlčí trus se zbytky srsti divoké zvěře, řekl ČTK mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Podotkl, že bez rozboru genetického vzorku nelze s jistotou nález určit.

"Z více než 90 procent potravu vlků tvoří divoká zvěř, především jeleni a srnci a divoká prasata. Návrat vlků do Krkonoš je proto pro přírodu v národním parku přínosem. Vlk byl v Krkonoších vyhuben v první polovině 19. století, ale od roku 2018 se sem opět začal vracet, zpočátku šlo o výjimečná pozorování," řekl ČTK Drahný.

Mezi pobytové znaky vlků v Krkonoších patří kromě trusu také zbytky kořisti. Důkazy o výskytu vlků přinášejí i fotopasti. Monitoring vlků na území KRNAP se uskutečňuje ve spolupráci s brněnskou Mendelovou univerzitou.

Podle Mikslové není výskyt vlků ve vyšších nadmořských výškách v Krkonoších výjimečný. "Vlci jdou za potravou, na zimu se stahují do nižších poloh. Mohu turisty ujistit, že od vlků bezprostřední nebezpečí v Krkonoších nehrozí, jsou to ze své podstaty plachá zvířata. Na druhou stranu je potřeba mít na paměti, že jsou tady a podle toho se chovat, například mít psy na vodítku a neodhazovat zbytky jídla, aby si vlci na to nezvykli. To pak může být jedna z příčin, proč se vlci mohou k lidem přibližovat," řekla ČTK Mikslová.

Letos na jaře zoologové Správy KRNAP upozornili na menší plachost vlků. Nejčetnější taková pozorování byla v podhůří Krkonoš, a to v oblasti mezi Mladými Buky, Janskými Lázněmi a Rudníkem. Podle odborníků je ale takovéto chování časté u mladých vlků, kteří opustili smečku a nemají zkušenosti dospělých jedinců. "Správa KRNAP ve spolupráci s odborníky z Mendelovy univerzity v Brně vyhodnocuje všechna pozorování vlků v rámci projektu Life Wild Wolf," uvedla Mikslová.

Důležité je hlášení každého pozorování vlků v Krkonoších a poskytnout informaci o místě setkání, ideálně s GPS souřadnicemi nebo puntíkem v mapové aplikaci, přesné datum, čas a poznatky o chování vlka. Takové hlášení lze zasílat na stopy@selmy.cz nebo hlásit na číslo 728 832 889. Správa KRNAP úzce spolupracuje také s místními hospodáři, kterým poskytuje poradenství například ohledně zabezpečení hospodářských zvířat. Informace jsou dostupné také na webu Správy KRNAP a na www.navratvlku.cz, uvedli zástupci správy.

Vlci v Královéhradeckém kraji kromě Krkonoš žijí i na Broumovsku a v Orlických horách.

Autor: ČTK