Hrabošů s podzimem přibývá, nejhorší situace je na Moravě

Hraboší kalamita nabírá během podzimu znovu na intenzitě. Zatímco v srpnu Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) evidoval průměrně 603 používaných východů z nor na hektar, v září počet stoupl na 732. To je 3,7krát více, než je práh škodlivosti. Dlouhodobě nejhorší je situace na Moravě v Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském kraji. V Čechách jsou silně zasažené okresy Louny, Kutná Hora, Kolín či Ústí nad Orlicí, uvedla v tiskové zprávě mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková.

Nadále přemnožení hraboši jsou velkým rizikem pro nově zaseté ozimé porosty, které navíc kvůli suchu nejsou zdaleka v optimální kondici. Pozorování však dělali inspektoři nejen v ozimech, ale i na strništích a ve výdrolech sklizených plodin. Na těchto polích dosáhl počet nor 596 na hektar, výrazně horší je situace ve víceletých kulturách, což jsou krmné plodiny, sady a vinohrady. V nich bylo v průměru 1016 nor na hektar. Prahy škodlivosti jsou pro různé porosty odlišné, ve všech případech jsou však překročené několikanásobně.

Ze zmíněných tří moravských okresů je nejhorší situace ve Zlínském kraji, kde činí průměr 1661 nor na hektar. V některých ozimých porostech našli inspektoři dokonce přes 2000 nor na hektar, což je více než desetinásobek hodnoty stanovené jako práh škodlivosti.

V ohrožených okresech platí výjimka, že lze ponechat pole bez osetí meziplodinou, případně po vysetí meziplodiny či ozimu aplikovat přípravky pro ochranu rostlin. Od 22. září do 20. ledna příštího roku je také možné používat rodenticidy, tedy jedy hubící hraboše, ve zvýšené dávce do deseti kilogramů na hektar přímo do nor. Jeho použití je třeba předem hlásit.

Hraboši se obvykle vyskytují lokálně. Zatímco některá pole jsou schopni ve velkém zlikvidovat, tak jiná blízká pole nejsou zdaleka tak zasažená. Hraboši jsou však problémem nejen na polích, ale i pro mladé ovocné stromy či pro révu vinnou či trvalé travní porosty, které slouží jako zásobárna krmiva pro zvířata.

Autor: ČTK