Nebe nad Troskami se pro drony uzavřelo

V roce 2019 se na Trosky vrátil jeden ze symbolů Českého ráje a nejrychlejší dravec na světě, sokol stěhovavý [1]. Tito vzácní ptáci jsou v době hnízdění velmi citliví na rušení a nad Troskami téměř každodenně přelétavají drony, které by mohly úspěšnost vyvedení mláďat ohrozit. Proto Agentura ochrany přírody a krajiny ČR používání dronů v této oblasti omezila [2]. Zákaz platí každoročně od začátku ledna do konce června.

„Sokolům vadí především pohyb nad hnízdem nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Pokud jsou vyrušeni, mnohdy hnízdo opustí. To se stalo i sokolímu páru na Troskách před dvěma lety. Žádáme proto všechny milovníky létání s drony, aby svou zálibu provozovali někde jinde. Dejme sokolům šanci,“ vyzývá Jiří Klápště z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

„Z našeho monitoringu je zjevné, že rodičovský pár sokola stěhovavého bývá při hnízdění skutečně rušen létajícími letadly bez pilota a modely. Ptákům vadí predevším nalétnutí do vyšší nadmořské výšky, než je umístěno hnízdiště. Sokoli jsou tak rušeni při inkubaci snůšky, může dojít k zastydnutí či opuštění vajec. Ohrožena jsou ale i mláďata po vylíhnutí. Dospělí sokoli se totiž kvůli dronům bojí přilétat na hnízdo a hrozí tak retardace vývoje mláďat kvůli nedostatečnému krmení, dehydrataci či podchlazení,“ popisuje Jiří Klápstě.

Oblast, ve které je činnost zakazována, byla vymezena do vzdálenosti cca 350 – 400 m od místa hnízdění sokola stěhovavého (je dána územím, ve kterém sokoli vykazují zvýšenou citlivost při vymezování hnízdního teritoria) na zřícenině hradu Trosky. Rozsah této plochy byl stanoven na základě výsledků dlouhodobého sledování sokolů stěhovavých na dané lokalitě a prokázání hnízdního chování v přírodní památce Trosky.

Poznámky:

[1] Sokol stěhovavý, nejrychlejší dravec na světě velký zhruba jako vrána, je relativně dlouhověký druh. Dožívá se až okolo dvaceti let, během kterých je při úspěšném hnízdění věrný jednomu stálému partnerovi. Vhodné místo pro hnízdění, na které se v optimálním případě vrací celý život, vybírá samice. Zpravidla volí místa ve skalnatých a horských oblastech, kde preferuje římsy či otvory ve vysokých skalních stěnách, nepohrdne však třeba ani starou hradní věží.

Ve druhé polovině minulého století počty sokolů drasticky poklesly, především kvůli ztrátě vhodných hnízdišť, pronásledování člověkem a používání chemických látek, zejména pesticidů, v zemědělství. Ty se přes potravní řetězec dostávaly až do vajec. Přestože počet sokolů v ČR stoupá, stále patří mezi kriticky ohrožené druhy naší fauny. [2] https://ceskyraj.nature.cz/aktualni-omezeni

Kontakt:

Jiří Klápště, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, vedoucí odd. Správa CHKO Český ráj, e-mail: jiri.klapste@nature.cz, tel: 725 519 892 Karolína Šůlová, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, e-mail: karolina.sulova@nature.cz, tel: 724 102 406

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky – www.nature.cz Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky je státní instituce, která zajišťuje odbornou i praktickou péči o naši přírodu, zejména o chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace a národní přírodní památky. Více na www.nature.cz.