Vinařská unie: Kvůli klesajícímu prodeji i změnám klimatu se vysadí méně vinic
26.03.2024 | ČTK
Pokles spotřeby vína, obavy ze zavedení daně z tichého vína i klimatických změn vedou vinaře v Česku k opatrnosti. Vysazují méně vinic a méně jich i obnovují. V průzkumu mezi svými členy to zjistila Vinařská unie, která sdružuje 30 největších producentů vína v Česku. Informovala o tom v tiskové zprávě.
"Potýkáme se s klesající spotřebou tichých vín, rostoucími požadavky na ekologizaci vinic i nejistotou ohledně spotřební daně, kvůli kterým nevíme, co nás čeká. Náš obor je přitom extrémně citlivý na změny a vyžaduje pečlivé plánování na řadu let dopředu. Například u výsadby nových vinic, kdy vinař sklidí první hrozny po čtyřech letech, je v současnosti riziko tak vysoké, že ho většina vinařů nemůže podstoupit,“uvedl prezident unie Ondřej Beránek.
Od vstupu do Evropské unie platil v Česku zákaz rozšiřování vinic. Opatření mělo vést k tomu, aby v některých evropských státech nevznikaly nové velké plochy vinic s levnějšími produkty, které by kvalitním vinařům kazily ceny. Od roku 2016 se v Česku poprvé mohly rozšířit vinohrady o jedno procento, což se od té doby každoročně opakuje. Povolení k výsadbě poskytuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) a platí tři roky. V posledních dvou letech ale zůstala stanovená kvóta nevyčerpaná.
"Letos vinice nevysazujeme ani neprovádíme restrukturalizaci vinic, jen jsme vinice klučili a čekáme, jak dopadne boj o zavedení spotřební daně,“ uvedl ředitel Zámeckého vinařství Bzenec Bořek Svoboda.
Plánování výsadeb ovlivňuje i pokles na trhu tichých vín a klimatické změny. Právě kvůli proměnám klimatických podmínek každoročně stoupá zájem o takzvané PIWI odrůdy. „Jsou méně citlivé na houbové choroby, což znamená, že vyžadují méně ošetření, a tudíž mají i menší dopady na životní prostředí. Dále mají stabilně vyšší hektarový výnos, který pomáhá zvyšovat efektivitu vinohradnictví,“ říká Libor Výleta, ředitel vinohradnictví skupiny Bohemia Sekt.
Obhospodařovávaná plocha vinic v České republice loni stoupla na 17.735 hektarů, ústav registroval 13.263 pěstitelů. Vinařskou obcí s největším počtem vinic zůstávají Velké Bílovice se 777 hektary, Valtice s 576 hektary a Mikulov s 517 hektary. Ve vinařské oblasti Čechy je největší vinařskou obcí Mělník se 110 hektary. Pro rok 2024 je určena kvóta pro výsadbu nových vinic 178,3 hektaru, vinohradníci mohli o povolení žádat do konce února.
Copyright (2003) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Další články v kategorii
- Evropská komise povolila Agrofertu převzít rumunskou firmu obchodující s obilím (09.05.2024)
- Copernicus: Letošní duben byl nejteplejším v historii měření (09.05.2024)
- Nestátní lesníci pozvou do lesů potřetí veřejnost, akce budou na 40 místech (09.05.2024)
- Mazlení krav v ohrožení. Oblíbenou zábavu milovníků zvířat kazí ptačí chřipka (09.05.2024)
- Na jatkách budou instalovány kamery. Ministerstvo zemědělství to zavádí v novele zákona na ochranu zvířat proti týrání (09.05.2024)
- Sasko hlásí úspěch v boji s africkým morem prasat, poprvé zmenší uzavřené zóny (09.05.2024)
- Obce mají druhou šanci získat podporu na výstavbu vodovodů a kanalizací. MŽP rozděluje 10 miliard, malým obcím navíc nabídne půjčku na dofinancování (09.05.2024)
- Pěstitelé ovoce přišli o 80 procent úrody, v polovině republiky nesklidí nic. Vláda projednala možnou pomoc, o peníze žádáme i Evropskou komisi (09.05.2024)
- Lesy ČR po konci kůrovcové kalamity sníží zalesnění o pětinu na 14.000 hektarů (09.05.2024)
- Jiří Mašek: Mladým ukazujeme, že zemědělství má velkou budoucnost (09.05.2024)