Zemědělcům vadí například Green Deal, nízké ceny, daně, dovozy či byrokracie

Výběr informací o současných protestech zemědělců (dnes se koná jednání ministrů zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) a financí Zbyňka Stanjury (ODS) se zástupci Zemědělského svazu a Agrární komory o požadavcích zemědělců):

 - Zemědělci v Česku protestují již od ledna 2022, kdy se v Praze konala demonstrace proti změnám pravidel pro zemědělské hospodaření. Letos demonstrovali již několikrát. Zatím naposledy se protesty uskutečnily 20. března, kdy na silnice v regionech i k hranicím vyjelo více než 1600 kusů zemědělské techniky. V Praze demonstrovali zemědělci 7. března, podle mluvčí Agrární komory se této akce zúčastnilo 3000 až 4000 zemědělců a 1000 zemědělských strojů. Na protest proti politice EU vyjely traktory na silnice například 22. února, zpomalovaly dopravu ve městech, na hlavních silnicích a u hraničních přechodů.

- Nyní se chystají další protesty. Zástupci Agrární komory, Zemědělského svazu a dalších organizací 10. května rozhodli, že další protesty budou 22. května v Praze. Po událostech na Slovensku, kdy byl postřelen premiér Robert Fico, protesty odložili na 4. června. Na protestech se kromě Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR shodli i zástupci Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků, Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů, Společnosti mladých agrárníků a Asociace soukromého zemědělství Olomouckého kraje. Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), která sdružuje hlavně malé farmáře, se od protestů většinou distancuje.

- Hlavní zemědělské organizace se distancovaly od protestu 19. února, kdy část zemědělců demonstrovala před ministerstvem zemědělství v Praze, přičemž protestující mimo jiné požadovali, aby česká vláda odstoupila od Green Dealu. Podle ministra zemědělství Výborného organizátoři tohoto protestu, ke kterým patřil předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy a Asociace svobodných odborů Bohumír Dufek nebo bývalý prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek, sledovali vlastní politické cíle a zemědělce nezastupují.

- Mezi požadavky zemědělců patří spuštění programu na podporu zaměstnanosti na venkově formou slevy na sociálním pojištění, vrácení národních dotací na úroveň roku 2022, snížení daně ze zemědělské půdy nebo nezdaňování evropských dotací. Chtějí také řešení přebytku zemědělských komodit na evropském trhu omezením dovozu ze třetích zemí a podporou exportu či plné kofinancování záchranného balíčku na rok 2024, který podle komory připravuje Evropská komise. Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala vláda tíživou situaci v sektoru neřeší a spíš ji některými kroky i zhoršuje. Největším problémem zemědělců jsou podle Doležala finanční toky. "My máme obrovský propad příjmů, k tomu, jak tady bylo řečeno, nám narůstají náklady," řekl. Zmínil vyšší daň z nemovitostí i složitou byrokracii. V březnu Doležal uvedl, že největším problémem zemědělců je v současné době to, že nemohou prodat loňskou úrodu, která jim zůstala ve skladech.

- Naopak Jaroslav Šebek, předseda ASZ ČR, tvrdí, že současná debata o agrárním sektoru v Česku zapomíná na koncepční řešení a chybí v ní návrhy dlouhodobé strategie. Tyto perspektivy se ASZ ČR podle svých představitelů snaží poskytovat a nabízet je veřejnosti i vládě. S tím souvisí jedna z hlavních kritik, které ASZ směřuje na stávající nastavení zemědělských dotací. Podle místopředsedy ASZ Jana Štefla by dotace měly sloužit ve dvou rovinách: jako finanční podpora v péči o krajinu a jako nástroj k udržení životaschopnosti malých a středně velkých podniků. Dotace podle něj nemají podporovat samotnou produkci, natož pak produkci či přímo nadprodukci velkých firem, jak se děje v Česku. Dlouhodobá politika zaměřená na největší zemědělské producenty je podle Šebka důvodem několik let trvající krize, která vyžaduje systémová řešení. Velké zemědělské podniky nezřídka používají dotační peníze na skupování těch středních, řekl Šebek.

- Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v reakci na ohlášené další protesty uvedl, že aktuální situaci nijak neprospějí. Podle něj zemědělcům míří výrazná podpora. "V rámci jednotné žádosti již byla letos vydána rozhodnutí k vyplacení téměř 25 miliard korun z celkových 29,78 miliard korun. Vyplaceno bylo již zhruba 22 miliard," uvedl 10. května. Dál platí také příslib okamžité pomoci v tomto roce ve výši dvou miliard, tedy 550 milionů pro podpory živočišné výroby a 1,5 miliardy pro investiční podporu. "Také pro příští rok je dohodnuté navýšení podpory pro zemědělce o dvě miliardy," dodal.

- Stejně jako Česko zažívají letos protesty zemědělců opakovaně i další evropské státy. Protesty směřují napřéklad proti klimatické politice EU, proti dovozu levných zemědělských komodit z Ruskem napadené Ukrajiny či proti přebujelé byrokracii. V různých zemích EU zemědělci protestují také kvůli dani na naftu, tlaku na stále nižší ceny, povinnosti nechat část půdy ladem či např. požadují podporu v době sucha, které výrazně trápí některé regiony. Zemědělci si stěžují také na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i špatné podmínky při hospodaření na půdě.

- Evropská komise v reakci na protesty v březnu navrhla zrušit některé ekologické požadavky na zemědělce. Cílem návrhů je poskytnout farmářům větší prostor při plnění určitých podmínek souvisejících s životním prostředím. Komise rovněž navrhla osvobodit od kontrol zemědělce s méně než deseti hektary půdy, tedy dvě třetiny všech příjemců podpory v rámci společné zemědělské politiky. Agrární komora ČR to uvítala s tím, že rozhodnutí přišlo pozdě a návrhy řeší jen část problémů zemědělců. V dubnu europoslanci schválili revizi společné zemědělské politiky EU (CAP). Nová pravidla, která mají podpořit farmáře, v květnu definitivně schválily členské státy.

- Společná zemědělská politika EU je terčem kritiky již delší dobu. Podle kritiků CAP vedla k nadprodukci, což snižuje ceny zemědělských výrobků. Farmářům také vadí nerovnost v dotacích. Velká část prostředků je určena malému procentu velkých zemědělských podniků, zatímco menší podniky jsou podporovány méně. To vede k tomu, že velké firmy skupují malé farmy, aby dosáhly na vyšší dotace. Podle odhadu listu Guardian se počet malých farem v EU snížil v letech 2005 až 2020 o pět milionů. Na to si stěžovala v Česku i ASZ ČR a vláda nastavila takzvané redistributivní platby, kterou získávají podniky na prvních 150 hektarů půdy. Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR, které sdružují větší zemědělské podniky, kvůli tomu organizovaly několik demonstrací, protože podle nich nynější nastavení redistributivní platby negativně dopadá na střední a větší podniky.

sat rmi

Copyright (2003) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info