Pozemkový úřad navýší po deseti letech pachtovné za pronájem zemědělské půdy

Zemědělci budou po deseti letech platit vyšší pachtovné za pronájem zemědělské půdy ve vlastnictví státu. K navýšení sazby přistoupil Státní pozemkový úřad (SPÚ), protože podle něj už neodpovídala ekonomickým podmínkám v zemědělském sektoru. Na tiskové konferenci to dnes řekli ústřední ředitelka SPÚ Svatava Maradová a ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Sazbu stanoví úřad podle jednotlivých výrobních oblastí a plodin. Navýšení pachtovného navýší příjmy státního rozpočtu zhruba o 150 milionů korun ročně.

Nejvyšší sazbu pachtovného budou mít zemědělci v horských výrobních oblastech, a to 12,5 procenta. Zhruba o polovinu nižší sazbu mají bramborářsko-ovesné oblasti. V kukuřičné oblasti to jsou čtyři procenta. Nejnižší sazbu, tedy 3,6 procenta, nastavil úřad pro řepařskou výrobní oblast. Doposud platili zemědělci za nájem půdy 2,2 procenta od roku 2014.

V původním loňském plánu chtěl úřad změnit sazbu na jednotných 5,8 procenta. Výborný ale jednotnou sazbu pro všechny oblasti nepodpořil a připravili s pozemkovým úřadem systém, který bude zohledňovat výrobní oblasti a bude podle něj spravedlivý. Ministr také zdůraznil, že výše pachtovného nikde nebude nad cenami tržního nájemného. "Stát nebude do budoucna tím, kdo by táhl nájemné a pachtovné nahoru, budeme vždy pod tržním nájmem," řekl Výborný.

Pozemkový úřad spravuje zhruba 54.000 nájemních a pachtovných smluv. Zvýšenou procentuální sazbu úřad podle Maradové účtuje od 1. března pro nové smlouvy. U dříve uzavřených smluv zahájí SPÚ rozsáhlou aktualizaci, nové pachtovné plánují podle ředitelky účtovat v období od 1. října letošního roku do konce září v příštím roce.

Aktualizace se nebude týkat speciálních smluv uzavřených na dobu určitou nebo pro výsadbu vinic, chmelnic či sadů a také smluv, kde dosavadní pachtované přesahuje cenu vypočítanou podle nových pravidel.

Maradová uvedla, že navýšení sazby vychází z analýzy Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, která podle ní potvrdila, že dosavadní výše neodpovídá ekonomickým podmínkám v sektoru. "S přihlédnutím k predikci vývoje cen zemědělských pozemků je navýšení zodpovědným rozhodnutím," dodala.

S aktualizací pachtovného podle výrobních oblastí souhlasí Zemědělský svaz ČR. Kritizuje ale, že nelze podle nových pravidel upravovat všechny starší smlouvy. "To může vést k situaci, kde dlouhodobější nájemci zemědělské půdy mohou být znevýhodněni v porovnání s novými pachtýři, kteří vstoupí do systému pod aktualizovanými podmínkami," řekl ČTK předseda ZS Martin Pýcha.

Navýšení sazeb naopak nepodporuje Agrární komora ČR, vlastníci půdy podle komory už v předchozích letech navyšovali pachtovné a navýšení ze strany SPÚ tak vyvolá další zvyšování cen, což prohloubí aktuální problémy zemědělců. Mluvčí AK Barbora Pánková ČTK řekla, že zástupci komory jednali s úřadem o odložení, aby se farmáři mohli na navýšení připravit, ale úřad jim nevyhověl. V současnosti tak podle Pánkové hrozí, že si zemědělci nebudou chtít půdu od státu pronajímat.

Státní pozemkový úřad propachtovává zemědělcům zhruba 103.000 hektarů zemědělské půdy, z celkové výměry půdy v ČR tak propachtovaná půda tvoří přibližně tři procenta, řekla ČTK mluvčí úřadu Petra Kazdová.

Pozemkový úřad při výpočtu pachtovného vychází z platné vyhlášky ministerstva zemědělství, která stanovuje průměrné ceny zemědělských pozemků pro jednotlivá katastrální území. Stanovuje se podle ní také daň z nemovitosti.