Vinaři se více než počasí obávají nepředvídatelného podnikatelského prostředí. Očekávají bouřlivé diskuze na půdě EU

Vinaři se více než počasí obávají nepředvídatelného podnikatelského prostředí. Očekávají bouřlivé diskuze na půdě EU

Čeští vinaři hodnotí uplynulý rok pesimisticky a s obavami hledí také do roku 2025. Novoroční průzkum Svazu vinařů mezi domácími producenty potvrdil, že tuzemské vinaře v loňském roce nejvíce trápily změny spotřebitelského chování a také neustálé diskuze ohledně spotřebních daní.

Dvě třetiny zúčastněných vinařů zhodnotili rok 2024 z pohledu podnikání negativně. Příjmy meziročně poklesly 70 % vinařů a stejný podíl jich pracoval i s menší produkcí – u 45 % zúčastněných byl tento pokles dokonce větší než 20 %. Velmi kladně naopak více než 80 % z nich hodnotí kvalitu sklizně.

„Vinařství je obor, kde musíte plánovat na 5 a více let dopředu, takže stabilita podnikatelského prostředí je pro něj klíčová. V České republice se však potýkáme s nadstandardní mírou nejistoty a předvídatelnost vývoje je takřka nulová. V letošním roce například došlo ke zrušení daňové uznatelnosti vína jako dárku. Dopady ještě nejsou přesně vyčísleny, ale pro mnohé vinaře to znamená drastický zásah, přitom bez valného přínosu pro stát,“ říká Martin Chlad, prezident Svazu vinařů České republiky. 

Za největší výzvy označili vinaři především změny ve spotřebitelském chování (70 %) a tlak na regulaci a vyšší daňové zatížení (60 %). V reakci na měnící se preference českých zákazníků

plánuje téměř třetina (30 %) soustředit se více na nové odrůdy a kategorie, jako jsou biovína nebo vína s nižším obsahem alkoholu.

Vliv klimatických podmínek a změny ve spotřebitelském chování ovlivňují vinaře napříč Evropou. Více než polovina tuzemských vinařů proto v letošním roce očeká bouřlivou diskuzi ohledně budoucnosti vinařství na úrovni Evropské unie. Ta v druhé polovině loňského roku ustanovila High-Level Group, která se otázce vinařské problematiky věnuje více do hloubky. „Je pro nás silnou motivací, že na problematice a potřebě ochrany našeho oboru panuje napříč vinařskými zeměmi shoda. Nový eurokomisař Christophe Hansen navíc prokázal svůj postoj zdůrazněním nutnosti zachování ekonomického významu vinařského oboru v rámci regionu i jako důležitou součást kulturního dědictví a tradic,“ doplnil Martin Chlad.

Podpora vinařství ze strany české vlády však není dostatečná, jak se shodují tři čtvrtiny respondentů. Za nejdůležitější kroky k nápravě považují ukončení diskuzí o spotřební dani a nepravdivých informací, které poškozují vinařský obor. Zároveň volají po zjednodušení legislativy a administrativních procesů, jakožto i po aktivnějším zapojení českých zástupců v evropských jednáních.

Dotazník vyplnilo 40 vinařů a vinohradníků napříč Českou republikou. Více než 80 % z nich se věnuje pěstitelství i produkci, a to převážně té domácí. Dvě třetiny z nich (67,5 %) tvoří menší podnikatelé s ročním objemem produkce do 100 tisíc litrů.