Olomoučtí vědci vyvíjejí nové postupy proti varroáze, která decimuje včelstva

Nové metody diagnostiky a kontroly varroázy, která dlouhodobě patří k hlavním příčinám úhynů včelstev, začali vyvíjet vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UP). Výsledky jejich čtyřleté práce pomohou včelařům i státní správě s monitoringem, prevencí a řešením této obávané nemoci včel. ČTK to dnes sdělil Jiří Danihlík z katedry biochemie PřF UP.

"Náš projekt je v počáteční fázi. Vznikl v reakci na výzvu ministerstva zemědělství, které si vyžádalo odborný návrh, jak zastaralý systém vyšetřování varroázy v chovech včel modernizovat a nahradit. Náš tým navrhl inovativní řešení, které propojuje biologický výzkum, moderní technologie, komunikaci vědy a přímou spolupráci s včelaři," uvedl Danihlík.

Dosavadní povinný monitoring rozšíření varroázy v chovech včel se dělá v zimě, tedy v období, které není z hlediska intenzity množení roztoče Varroa destructor nejvhodnější. Nový koncept navržený olomouckými vědci počítá s pružnějším monitoringem po celý rok. Chovatelé k tomu budou moci využívat i chytré telefony. Speciálně vyvinutá aplikace včelařům pomůže s diagnostikou přímo v terénu.

Odborníci tak získají přesnější data o skutečné míře napadení i cenné poznatky o vývoji choroby v letech s odlišným průběhem počasí. Pro sledování vývoje budou použity také údaje z družic, jejichž zpracování dostala na starost katedra geoinformatiky PřF UP.

Výzkumná část projektu staví na zapojení Přírodovědecké fakulty UP do mezinárodního monitoringu COLOSS. Od roku 2014 zdejší tým sbírá data o úhynech včelstev, způsobech léčení, snůškových podmínkách i dalších symptomech pozorovaných ve včelstvech. Díky tomu vznikla rozsáhlá databáze, kterou vědci podrobí detailní statistické analýze. "Podílet se na ní budou kolegové z katedry matematické analýzy a aplikací matematiky. Cílem je přesněji identifikovat faktory, které zdravotní stav včel ovlivňují, a současně určit vhodné strategie pro chov včelstev," dodal Danihlík.

Součástí projektu jsou také workshopy, konference a praktické návody zaměřené na ochranu včelstev. "Klíčová bude spolupráce s praxí. Včelaři nám totiž budou poskytovat vzorky i terénní data a zároveň získají přístup k aktuálním vědeckým poznatkům. Máme ambici vytvořit moderní a datově podložený systém monitoringu varroázy, který nahradí desítky let používaný model a bude více odpovídat realitě současné krajiny i měnících se podmínek," dodal Danihlík.

V Česku je evidováno zhruba 700.000 včelstev. Odborníci z PřF UP díky pravidelným monitoringům zimování včelstev zjistili, že rozsáhlé úhyny včel se v Česku opakují v průměru jednou za dva až tři roky. Například zimní sezonu 2024/2025 v Česku nepřežila čtvrtina včelstev, což byl nejhorší výsledek za posledních 12 let. Velký úhyn souvisel zejména s varroázou.

beh kš