Investice do boje se suchem musí být komplexní, opatření v krajině doplní posílené vodohospodářské investice

K posílení odolnosti České republiky vůči dopadům sucha je třeba investovat současně do zlepšení retenční schopnosti krajiny a investovat do vodohospodářských opatření, která pomohou zajistit dostatek pitné vody pro obyvatele vodu pro zemědělství i průmysl a nadlepšovat průtoky v době sucha. Ministerstvo zemědělství (MZe) se plánuje více zaměřit na propojování vodárenských soustav, budování malých vodních nádrží a rybníků, stavby klíčových velkých nádrží nebo podporu budování závlah. Ročně na to mají jít minimálně 4 miliardy korun.

„Už v roce 2018 se tehdy ustavená Národní koalice pro boj se suchem shodla, že v rámci investic do vodního hospodářství by měla být každoroční alokace na dané programy ve výši 4 miliard korun. Bohužel v posledních letech nedosáhla ani 2 miliard. Mým cílem je proto prostředky navýšit minimálně na úroveň 4 miliard korun, ideálně ještě víc, protože je potřeba započíst kumulovanou inflaci od roku 2018, která byla přes 40 procent. Tyto prostředky by měly směřovat do čtyř hlavních oblastí, tedy propojování vodárenských soustav, budování malých vodních nádrží a rybníků, přípravu pro stavby strategických vodních děl a na podporu závlahových zařízení,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Celkové podpory na opatření dle Koncepce ochrany před následky sucha se v resortu MZe v posledních letech pohybují mezi 13 a 20 miliardami korun ročně. Většina prostředků míří do podpor v zemědělské krajině a na pozemkové úpravy, které rovněž výrazně zlepšují schopnost krajiny zadržet vodu. Jen opatření v krajině ale s ohledem na opakující se dlouhé periody sucha nestačí.

„Je zřejmé, že musíme dělat všechna opatření současně, tedy jak ta na zlepšení stavu naší krajiny, tak vodohospodářská. Hospodaření s vodou se mění, musíme myslet strategicky a posílit retenční a akumulační prostory, které nám umožní zadržet větší množství vody, kterou poté můžeme řízeně využít v době sucha,“ uvedl ministr Šebestyán.

MZe má v současnosti vypsané tři výzvy v oblasti vodního hospodářství. První s celkovou alokací 1,5 miliardy korun je zaměřena na podporu vodárenské infrastruktury, tedy zejména na výstavbu a zabezpečení skupinových vodovodů, vodárenských soustav, posílení vodních zdrojů nebo propojování vodárenských systémů. Druhá výzva, určená obcím, poskytne 300 milionů korun na výstavbu, rekonstrukci nebo odbahnění malých vodních nádrží a rybníků. Dnes MZe zveřejnilo také pravidla programu určeného pro rybníkáře na výstavbu, rekonstrukci nebo odbahnění rybníků větších než 2 hektary. V tomto programu MZe uvolní celkem 250 milionů korun.

Cílem MZe je také zrychlit výstavbu strategických vodních děl. K tomu MZe již několik týdnů připravuje speciální zákon, který by definoval zhruba dvě desítky vodních děl, které by byly budovány ve veřejném zájmu. To by mělo urychlit jejich přípravu. Vyjma šesti již připravovaných vodních děl (Nové Heřminovy, Vlachovice, Skalička, Kryry, Senomaty, Šanov,)

bude obsahovat dalších 8 až 14 lokalit podle potřeb a aktuálních podmínek ve vazbě na vývoj klimatické změny.

„Jde o strategické stavby budované ve veřejném zájmu, jejichž cílem bude zajištění pitné vody nebo ochrany obyvatel před povodněmi. Chci ale zdůraznit, že jde jen o další nástroj, který doplní dlouhodobě běžící opatření v oblasti zemědělství nebo vodohospodářství,“ řekl ministr Šebestyán.

S ohledem na rostoucí výdaje na oblast vodního hospodářství chce ministr otevřít také otázku možných finančních zdrojů. V ČR jsou dlouhodobě výrazně nižší poplatky za odběr podzemních vod než za odběr povrchových. Snahou by přitom mělo být vzácné podzemní zdroje chránit a primárně využívat vodu, kterou dokážeme zachytit na povrchu. Nelogičnost v rozdílu poplatků tak paradoxně motivuje odběratele k využívání podzemních zdrojů. Ministr by proto rád otevřel debatu o přiblížení poplatků za odběry podzemních vod s platbami za odběr povrchových vod. Debatovat je pak také třeba o účelovosti využití takto vybraných finančních prostředků, ty by v ideálním případě měly směřovat na financování činnosti správců vodních toků. Tyto změny by neměly dopad na odběry běžných domácností, poplatky by se i nadále týkaly pouze větších odběrů nad 6000 m3 ročně.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství