Zelená zpráva 1999: A.10 Životní prostředí

Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 1999

A. Situace zemědělství v roce 1999

10 Vztah agrárního sektoru a životního prostředí

V zemědělství ČR stále převažuje používání konvenčních způsobů hospodaření na půdě nad alternativními způsoby, jako jsou např. ekologické nebo integrované zemědělství a půdoochranné technologie. Odhaduje se, že v roce 1999 došlo k mírnému rozšíření technologií, které umožňují obdělávat půdu s nižšími riziky škod na životním prostředí a to nejen v nížinách, ale i ve středních polohách (např. technologie pro přímé setí nebo redukované obdělávání půdy). Běžnějšímu používání do určité míry brání nedostatek finančních prostředků na nákup odpovídající techniky, ačkoliv výzkum potvrzuje ekonomickou výhodnost tohoto způsobu hospodaření. V řadě případů byly zjištěny i vyšší výnosy plodin. Zdokonalila se technika aplikace hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, což také snížilo rizika škod na životním prostředí.

Průměrná velikost honů, struktura a intenzita produkce zůstaly ve srovnání s předchozím rokem v podstatě nezměněny. Rovněž zornění z. p. ve výši 72,3 % se pohybuje na stejné úrovni a je vyšší ve srovnání s členskými státy EU, které sousedí s ČR (Rakousko 41 %, SRN 68 %). Na stávajících TTP se hospodaří převážně extenzívně (vstupy dusíku činí přibližně 35 kg/ha), což je způsobeno spíše ekonomickou situací zemědělských podniků, než cílenou ochranou životního prostředí. Dlouhodobě snížená spotřeba hnojiv na TTP umožňuje obnovu druhové různorodosti travních porostů.

Průměrná úroveň aplikace hnojiv a přípravků ochrany rostlin (POR) na zemědělské pozemky zůstává nízká a vytváří se tak předpoklad ke zlepšení stavu znečištění složek životního prostředí. Spotřeba průmyslových hnojiv (Tabulka A10/01) vykazuje neustále mírně klesající trend. Ve spotřebě účinných látek přípravků ochrany rostlin nedošlo ve srovnání s rokem 1998 ke změně. Celkem bylo POR zakoupeno průměrně za 1 tis. Kč/ha. Spotřeba statkových hnojiv na 1 ha z. p. se v marketingovém roce 1998/99 (4,3 t/ha) vůči roku 1997/98 (4,6 t/ha) téměř nezměnila.

Ve znevýhodněných oblastech ČR dochází důsledkem špatné ekonomické situace zemědělských podniků ke zvýšenému opouštění půdy. Rozsah neobdělávané půdy se odhaduje přibližně na 300 tis. ha. Dochází tak k zaplevelení ladem nechané půdy včetně okolních pozemků, k náletu nežádoucích dřevin a ke změně stanovištních podmínek, což s sebou do budoucna přináší řadu environmentální rizik, jako např. vytvoření druhově chudých, přesto však střednědobě stabilních porostů na úkor společenstev vázaných na agroekosystémy, vznik zdroje alergizujícího pylu, nepříznivé vlivy ve skladbě půdní mikroflóry, okyselování půdy a zvýšené náklady v případě požadavku návratu do původního stavu. Důležitý je také sociální faktor (vylidňování oblastí).

Vhodnou alternativu pro konvenční zemědělství představuje ekologické zemědělství. Základní charakteristikou ekologického zemědělství je hospodaření v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje prostřednictvím udržování ekologické stability agroekosystémů. Ekologické zemědělství je přijatelné rovněž z hlediska ekonomického a sociálního. Na konci roku 1999 hospodařilo v rámci ekologického zemědělství 454 subjektů na ploše 110,8 tis. ha (z toho se 50,6 tis. ha nachází v konverzi), což představuje 2,6 % z. p. Proti loňskému roku jde o nárůst o 54,7 %. Je to především důsledek pokračování státní podpory tohoto způsobu hospodaření. V současnosti je v ČR poměr zastoupení ploch ekologicky obhospodařovaných srovnatelný se zeměmi EU (průměr EU činí 2,3 %). Situace se může ještě zlepšit v důsledku státních podpor do této oblasti a rozvíjejícím se trhem pro ekologické produkty.

Podle monitoringu jakosti podzemních vod došlo v roce 1998 k dalšímu poklesu znečištění vod ve srovnání s rokem 1997 (Tabulka A10/02). Obsahy dusičnanů se snížily o 14,2 %, amonné ionty o 40,1 %, CHSKMn se snížila o 24,2 % a obsah ropných látek dokonce o 74,1 %. Nelze však jednoznačně určit, jak velkou měrou ke znečištění vod přispělo zemědělství. Při posuzování uvedených hodnot je nutno brát v úvahu nejen intenzitu hospodaření, ale také kolísání naměřených hodnot v průběhu delšího časového období, způsobené přírodními faktory.

Havarijní znečištění vod pocházející ze zemědělství zůstává ve srovnání s předchozím rokem na přibližně stejné úrovni, tj. 8,1 % evidovaného počtu havárií.

Monitoring cizorodých látek zahrnuje monitoring cizorodých látek v potravinách a surovinách určených k výrobě potravin a monitoring cizorodých látek zemědělských, vodních a lesních ekosystémů resortu zemědělství (kap. A5.4).