Zelená zpráva 1999: A.11 Pozice agrosektoru

Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 1999

A. Situace zemědělství v roce 1999

11 Pozice agrárního sektoru doma a ve světě

11.1 Postavení v národním hospodářství

Základním ukazatelem, používaným k vyjádření váhy odvětví v národním hospodářství, je jejich podíl na HDP. V případě odvětví zemědělství ČSÚ přitom běžně uvádí tento jeho podíl spolu s podílem dalších dvou odvětví - lesnictví a rybolovu. Podle předběžných údajů, odvozených ze čtvrtletních odhadů HDP, činil podíl této skupiny odvětví na HDP ve s. c. 1995 v roce 1999 5,26 % (5,01 % v roce 1998). Z toho na odvětví zemědělství (OKEČ 01, zahrnující pododvětví 011 - 015), tzn. včetně příslušných výrobních služeb (OKEČ 014) a myslivosti (OKEČ 015) připadlo 4,50 % (4,28 % v roce 1998). Na odvětví lesnictví (OKEČ 02) analogicky 0,72 %, resp. 0,68 % a na odvětví rybolovu (OKEČ 05) 0,04 %, resp. 0,05 %. Samotná zemědělská prvovýroba, měřeno Souhrnným zemědělským účtem (podle původní metodiky EU, údaje v b. c.), představovala 2,0 % z HDP (2,4 % v roce 1998). Váha odvětví zemědělství v NH ČR se přibližuje situaci ve vyspělých zemích.

Podíl dalších odvětvových složek v rámci rezortu zemědělství na HDP lze zjistit pouze z údajů čerpaných z ročních sestav národních účtů (nikoli z běžných čtvrtletních odhadů), které jsou k dispozici s tříletým zpožděním. Podle těchto údajů (sledovaných v běžných cenách) činil v roce 1997 příspěvek hlavních produkčních složek v kompetenci MZe k HDP 10,93 % (zemědělství 4,10 %, lesnictví 0,62 %, rybolov 0,03 %, výroba potravin a nápojů 4,33 %, zpracování tabáku 0,37 %, zpracování dřeva - mimo výroby vlákniny, papíru, lepenky a nábytku 0,98 %, úprava a rozvod vody 0,50 %).

Zatímco v národním hospodářství poklesl počet pracovníků v civilním sektoru národního hospodářství o 3,5 % a v průmyslu o 3,4 %, byl obdobný pokles pracovníků v zemědělské prvovýrobě opětovně větší o 6,6 %. Návazně se snížil i podíl na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství ze 4,2 % na 4,1 %. Podíl pracovníků v zemědělství a lesním hospodářství poklesl proti roku 1998 o 0,35 procentního bodu na 5,1 %.

Zemědělství užívalo 3,0 % z celkové hrubé zásoby fixního kapitálu (budov a strojů a zařízení) NH v roce 1997.

Pouze malé zvýšení průměrné nominální mzdy dokumentovalo rostoucí disparitu mezd vůči průmyslu i celému NH. Mzdy v zemědělství a lesnictví v roce 1999 byly na úrovni 75,7 % průmyslových a 75,8 % průměrných mezd v NH. Průměrná nominální mzda zaměstnanců v zemědělství a lesnictví vzrostla od roku 1998 o 2,4 %, tzn. reálně jen o 0,3 %, zatímco v průmyslu reálně o 4,7 % a v celém národním hospodářství v průměru o 6,0 %. Přitom produktivita práce, vyjádřená hrubou zemědělskou produkcí (ve stálých cenách 1989), vzrostla o 7,7 %. Trvalý ekonomický tlak na růst produktivity práce v zemědělství se projevil také v nárůstu odvětvové míry nezaměstnanosti. Specifická míra agrární nezaměstnanosti se zvýšila v průběhu roku 1999 o 3 procentní body z 5,5 % na 8,5 %, zatímco v celém národním hospodářství míra nezaměstnanosti se zvýšila o 1,9 procentních bodů ze 7,5 % na 9,4 %.

Nepříznivé tlaky na zemědělství se projevily také v poklesu objemu hrubých hmotných investic o 6,7 %, z toho v sektoru nefinančních podniků o 7,4 % proti roku 1998 (ve stálých cenách 1994), v zemědělství společně s lesním hospodářstvím o 5,7 %. V průmyslu však došlo k poklesu jen o 0,6 %, zatímco ve zpracovatelském průmyslu byl zaznamenán růst objemu investic o 6,4 % a ve stavebnictví dokonce o 12,8 %. Podíl zemědělství a lesnictví na celkových investicích v sektoru nefinančních podniků činil 3,6 % a v rámci celého NH 2,4 %. Obdobné údaje za potravinářský průmysl (výrobu potravin a nápojů) činily 3,4 % a 2,2 %, při značném poklesu objemu hmotných investic celkem o 23,6 %.

Od stagnace, resp. mírného každoročního snižování relativní váhy zemědělství a potravinářského průmyslu, nevybočuje ani vývoj podílů agrárního obchodu na celkovém zahraničním obchodě. U vývozu se snížil během let 1998 a 1999 ze 4,0 % na 3,7 %, u dovozu ze 6,0 % na 5,8 %. Zároveň se zvýšil podíl schodku agrárního obchodu na celkovém deficitu zahraničního obchodu z 28,1 % na 34,2 %.

11.2 Vývoj podílu výdajů na potraviny na celkových výdajích obyvatelstva

Nominální výdaje domácností se v roce 1998 proti roku 1997 zvýšily zhruba o 8 %. Z toho nejvýrazněji (více než o čtvrtinu) vzrostly výdaje za bydlení následovány výdaji na výstavbu, údržbu a koupi domu či bytu a výdaji za dopravu a spoje. Výdaje za potraviny, nápoje a tabák se zvýšily o 6 %. K poklesu nominálních výdajů došlo v roce 1998 u paliva (přibližně o čtvrtinu - substituce elektřinou a plynem), poklesly i výdaje za osobní dopravní prostředky. Stagnace či pokles výdajů byl v roce 1998 zaznamenán u druhů výdajů, které nejsou pro většinu domácností prvořadé.

Z porovnání výdajů domácností členěných podle sociálních skupin vyplývá, že nejvyšších (absolutních i relativních) výdajů za potraviny, nápoje a tabák dosahovaly v roce 1998 domácnosti důchodců (které mají nejvyšší spotřebu potravin). Domácnosti důchodců dosahovaly současně i nejvyšších absolutních výdajů na osobu a rok za lékařskou péči a za bydlení. Z ekonomicky aktivních domácností dosahovaly nejvyšších výdajů za potraviny, nápoje a tabák (absolutně) domácnosti samostatně činných osob. Tento typ domácností měl i nejvyšší výdaje za rekreaci, vzdělání a kulturní služby, textil a potřeby pro domácnost, drogistické zboží, veřejné stravování, kulturní zařízení a ostatní služby. Přírůstek absolutních výdajů za potraviny, nápoje a tabák byl v roce 1998 v porovnání s rokem 1997 nejvyšší v domácnostech zaměstnanců.

Podíly jednotlivých druhů výdajů domácností na celkových výdajích (tzv. relativní výdaje jsou uvedeny v tabulce A11.2/01) v roce 1998 v porovnání s rokem 1997 u většiny druhů výdajů poklesly nebo stagnovaly. Jedná se především o důsledek výrazného nárůstu cenové hladiny určitých druhů zboží a služeb a poklesu reálných příjmů domácností; vliv má i výše výdajů vydávaných na uspokojování nezbytných potřeb.

V roce 1998 podíl výdajů za potraviny, nápoje a tabák na celkových výdajích domácností (bez daní, pojištění a ostatních plateb) poklesl na 28,6 %. V domácnostech s minimálnímipříjmy s dětmi činil podíl výdajů za potraviny, nápoje a tabák 35 %, v domácnostech s minimálními příjmy důchodců dokonce 42 %.

Podíl výdajů za potraviny, nápoje a tabák v domácnostech zemí EU v roce 1997 (Tabulka A11.2/02) činil průměrně 17,4 % a byl tedy výrazně nižší než v ČR za rok 1998. Výjimku v tomto směru tvořilo Irsko s podílem 30,5 % (kde však významnou položku 11,2 % představovala spotřeba alkoholických nápojů) a Portugalsko s podílem 27 %. Nejnižší podíl výdajů za potraviny, nápoje a tabák byl v roce 1997 zaznamenán v SRN, Nizozemsku, Belgii a Rakousku (okolo 15 %).

Nižší dosahované výdaje za potraviny v EU proti ČR nejsou primární záležitostí zemědělství. Podíl výdajů domácností na potraviny je významným makroekonomickým ukazatelem, odrážejícím stav ekonomické vyspělosti společnosti, tedy nejen stav zemědělství, a závisí na celé řadě faktorů ekonomických i sociálních.

11.3 Mezinárodní srovnání

V ČR je výrazně vyšší podíl zemědělské půdy na celkové výměře státu (54,3%) než v EU (39,8 %). V Rakousku činí tento podíl 40,7 %, v SRN 48,1 % a v Belgii 45,3 %. Vyšší hodnoty tohoto ukazatele v porovnání s ČR dosahují naopak sousední tranzitivní země, např. Polsko 58,8 %, Maďarsko 66,6 %. S výší podílu zemědělské půdy souvisí i její menší relativní vzácnost jako přírodního zdroje připadajícího na jednoho obyvatele. V ČR v roce 1999 činil tento podíl 0,416 ha na obyvatele, zatímco v EU 15 pouze 0,344 ha, v Polsku 0,477 ha a v Maďarsku dokonce 0,614 ha.

V ukazateli “relativní počet pracovníků v zemědělství - spolu s lesnictvím a rybolovem” není ČR příliš vzdálena hodnotám EU. V ČR činil tento ukazatel 5,4 %, zatímco v EU 4,7 % pracovníků civilního sektoru.

Rozdíly v relacích výrobních zdrojů, spolu s rozdíly ve struktuře a velikosti zemědělských podniků, se promítají i do úrovně využití zdrojů. Zatímco v roce 1997 byla v EU průměrná plocha zemědělského podniku 18,4 ha (v Rakousku 16,3 ha, v SRN 32,1 ha), v ČR v roce 1999 činila 95,6 ha.

Úroveň hektarových výnosů v ČR zůstává za EU. Poměry dosahovaných hektarových výnosů v EU a ČR byly u obilovin celkem 1,42 (5,65 t/ha v EU a 3,97 t/ha v ČR), u řepky 1,22 (3,13 t/ha v EU, 2,57 t/ha v ČR), u brambor 1,57 (v EU 33,10 t/ha, v ČR 21,15 t/ha) a u cukrovky 1,41 (8,07 t cukru/ha v EU, 5,74 t cukru/ha v ČR). Ve vztahu k sousedním zemím, Rakousku a SRN, jsou tyto poměry (s výjimkou řepky u Rakouska) většinou ještě nepříznivější. Poměr hektarových výnosů SRN, resp. Rakouska vůči hektarovým výnosům ČR dosahuje hodnoty pro obiloviny celkem 1,57, resp. 1,43, pro řepku 1,26, resp. 0,96, pro brambory 1,78, resp. 1,33 a pro cukrovku 1,39, resp. 1,66.

Dlouhodobou užitkovostí hospodářských zvířat měřenou mléčnou užitkovostí se ČR v roce 1999 (5 163 kg/ks/rok) dále přiblížila EU (5 552 kg/ks/rok za rok 1998).

Výnosy, užitkovost i další ukazatele výkonnosti zemědělství mohou být ekonomicky zobecněny globálním ukazatelem, jímž je “výtěžnost” vstupů mezispotřeby ve vytvořené přidané hodnotě zemědělstvím. Zatímco ve státech EU dosahoval poměr přidané hodnoty a mezispotřeby hodnoty vyšší než 1 (tedy na jednotku vstupů byla vytvořena více než jednotka přidané hodnoty) v ČR nedosahoval tento poměr ani jedné poloviny (tedy méně než 0,5). Jde o hodnotové ukazatele, ve kterém hrají nezanedbatelnou roli i poměry cen zemědělské produkce ku cenám v celém hospodářství. Přestože ani pro celé národní hospodářství ČR není podobný poměr o moc vyšší (cca 0,6), je i prostřednictvím tohoto ukazatele patrné zaostávání výkonnosti zemědělství (ale i celé ekonomiky) ČR za EU.