RÉVA VINNÁ květen 1998 - zpráva MZe ČR-pokračování (zkráceno)

Situacní a výhledová zpráva

RÉVA VINNÁ,

RÉVOVÉ VÍNO

KVETEN 1998

(pokracování)

Vydává Ministerstvo zemedelství Ceské republiky

Reditel odboru strategie a komodit MZe CR Ing. Jirí Dubec,

__________________________________________________________

Odpovedné odborné redaktorky:

Irena Pischnothová MZe CR

Dagmar Vyklická MZe CR

OBSAH

Obnova a stárí vinic v CR

Školkarství v CR

Spotreba vinných hroznu a révového vína v CR

Cenový vývoj

Zahranicní obchod CR

Prehled o užití révového vína v CR

Prílohy: - c. 1 - Prehled o vinohradnictví v ostatních zemích Evropy

- c. 2 - Zahranicní obchod CR s vínem a ostatními produkty vinohradnictví

- c. 3 - Nejvýznamnejší zeme zahranicního obchodu CR s vínem a ostatními

produkty vinohradnictví

- c. 4 - Plochy vinic v CR podle jednotlivých vinarských obcí v roce 1998

- c. 5 - Meteorologické údaje - prehledy o prubehu pocasí ve vybraných

vinarských oblastech v CR v letech 1997 a 1998

OBNOVA A STÁRÍ VINIC V CR

Soucasné plochy vinic v CR zabezpecují produkci hroznu k výrobe vína v objemu zhruba 50 % tuzemské spotreby. Dosavadní obnova vinic neodpovídá potrebe prosté reprodukce. Behem let 1990 až 1997 vznikl dluh v obnove vinic ve výši 3100 ha (tj. približne 24 % celkové plochy vinic CR). Nejnižší obnovy bylo dosaženo v roce 1993. Poskytováním dotací na obnovu vinic od roku 1994 se situace plynule zlepšovala až do roku 1996, avšak i v roce 1996 bylo obnoveno pouze asi 350 ha vinic, pritom k zajištení prosté reprodukce je treba v CR rocne obnovovat 600 ha vinohradu. V roce 1997 bylo vysázeno pouze 300 ha a pro rok 1998 nepredpokládáme výsadbu ani 200 ha vinohradu.

Pred naším vstupem do EU by bylo potreba zvýšit rozlohu vinic v CR na 15 - 16 tis. ha. V EU existuje nadprodukce vína a její další clenské státy nebudou moci plochy vinic rozširovat, spíše naopak budou mít za povinnost tyto plochy o urcitý podíl snížit, a to by znamenalo vážné ohrožení vinarství v CR.

Malou plochou nove vysázených vinohradu a stejne tak klucených prestárlých vinic rychle stoupá jejich prumerný vek. Náklady na výsadbu 1 ha nového vinohradu v soucasné dobe ciní približne 800 tis. Kc a rocní náklady (rez, kultivace, hnojení, ochrana, sklizen) se pohybují v rozmezí 80 - 90 tis. Kc. Vzhledem k tomu, že náklady na klucení 1 ha vinice ciní asi 100 tis. Kc, snaží se podniky klucení oddalovat, címž se zvyšuje prumerný vek vinic a snižuje se rentabilita vinohradnictví.

Prumerné stárí vinic v CR v roce 1998 ciní 16,4 let, což je zvýšení proti uplynulému roku o 0,4 roku. Pritom ješte v roce 1989 se prumerné stárí vinic pohybovalo kolem 13 let. Ve financním vyjádrení (ocenení porostu podle vyhlášky MF CR c. 279/1997 Sb.,) predstavuje zestárnutí techto porostu snížení celkové hodnoty vinic v CR behem posledních devíti let z 12,7 miliardy Kc na 9,9 miliardy Kc, tedy o 220 tis. Kc/ha. V prubehu techto devíti let se rocne snižovala hodnota vinic CR prumerne o více než 310 milionu Kc (údaje na základe výberového šetrení CMVVU provedeného v 60 clenských vinohradnických podnicích v CR s celkovou plochou vinic 3511 ha, což je cca 27 % plochy vinic CR).

Vývoj obnovy a klucení vinic v CR

Rok Nutná obnova Výsadba celkem Z toho výsadba Klucení vinic

v ha v ha s dotací v ha v ha

1990 700 400 - 500

1991 680 200 - 280

1992 660 100 - 220

1993 640 50 - 180

1994 620 150 106 120

1995 600 250 215 150

1996 600 350 300 100

1997 600 300 270 300

Celkem 5 100 1 800 891 1 850

Poznámka: Výše dotací na 1 ha: rok 1994 - 100 tis. Kc, rok 1995 - 125 tis. Kc,

rok 1996 - 103 tis. Kc, rok 1997 - 125 tis .Kc

Pramen: ÚKZÚZ Brno

Prumerné stárí vinohradu je však v jednotlivých vinarských oblastech znacne rozdílné, stejne tak jsou znacné rozdíly v prumerném stárí vinic v jednotlivých vinohradnických podnicích z uvedeného souboru 60 podniku. V soucasné dobe je v CR až 18 % podniku, které obdelávají vinice s prumerným vekem pres 20 let. To znamená, že tyto podniky hospodarí ve vinicích, které se svým vekem blíží k vyklucení.

Prumerné stárí vinohradu ve vybraných vinarských oblastech CR

Vinarská oblast Prumerné stárí vinic v letech

Roudnická 22

Mostecká 19

Cáslavská 28

Mikulovská 17

Mutenická 14

Velkopavlovická 16

Znojemská 17

Pramen: CMVVU, ing. Sedlo, CSc.

Nejvetší plocha vinic v CR je tvorena výsadbami ve veku 11 až 20 let a dále ve veku nad 20 let. Výsadby v posledních deseti letech, zvlášte v posledních osmi letech, byly nedostatecné. Ke zlepšení situace v obnove vinic by bylo velmi vhodné podporit výsadbu nových vinohradu výhradne na parcelách k tomu urcených podle kategorizace vinohradnických ploch. Tato kategorizace vinohradnických ploch je povinná pro všechny clenské státy EU (podle narízení EHS c. 822/87).

Obnova vinic na vhodných pozemcích v príhranicních oblastech je omezována casto z toho duvodu, že jde o státní pudu. Novým výsadbám vinic brání také neexistence povinnosti odprodat pudu ve vinarských tratích, pokud majitel nechce sám sázet vinohrad a ani pudu k tomu úcelu pronajmout. Rovnež znacne pomalý prubeh provádení pozemkových úprav zabranuje novým výsadbám vinic.

V príštích letech bude treba se také zabývat vinohradnictvím na svazích. Jde o nejvhodnejší polohy pro révu vinnou, kde casto není možná žádná jiná zemedelská produkce. Z toho duvodu je vinohradnictví na svazích ve všech zemích EU podporováno. Jako první krok by mela být od roku 1999 podporena protierozní opatrení a opatrení na udržení pudní úrodnosti ve forme pokryvu pudy. V okolních zemích se puda ve vinicích díky státní podpore rychle ozelenila (napr. v Rakousku tato podpora ciní 3000 ATS/ha). U nás je stále udržován cerný úhor, nebot ozelenení pudy s sebou nese potrebu jiné vinohradnické techniky a osevu pudy, tedy v prvních letech vyšší náklady na produkci hroznu. V Evropské unii je také podporováno ekologické vinohradnictví a integrovaná produkce hroznu. Souvisí to i s údržbou krajiny a turistickou atraktivností oblasti.

Z uvedené z tabulky dále vyplývá i následující vývoj oblíbenosti odrud révy vinné v CR v posledních triceti letech:

· Aurelius - ackoliv pouze každý tisící ker révy vinné pestovaný v CR patrí k této odrude, její podíl na výsadbách pomalu, avšak plynule narustá. Do LPO byla zapsána v roce 1983, nejvíce se pestuje v mikulovské vinarské oblasti.

· Chardonnay - plochy této odrudy se vyvíjejí nejdynamicteji, její vetší výsadby zapocaly v roce 1994, nyní tvorí 1,6 % plochy vinic CR a v roce 1998 bude pokracovat zvyšování tohoto podílu. Plochy osázené touto odrudou nyní vykazují absolutne nejnižší prumerný vek (4 roky) ze všech registrovaných odrud CR. Nejvetší plochy této odrudy jsou v mikulovské vinarské oblasti.

· Irsai Oliver - byl do LPO zapsán v roce 1975, nyní tvorí ješte približne 0,8 % plochy vinic. Prakticky veškeré výsadby byly uskutecneny v osmdesátých letech, behem devadesátých let se nesází, takže pri soucasném prumerném veku rostlin 11 let mužeme pocítat v nejbližších deseti letech s jeho stárnutím a poté se snižováním jeho zastoupení ve výsadbách. Nejvíce se pestuje ve velkopavlovické a mutenické vinarské oblasti.

· Muškát moravský - do LPO byl zapsán až v roce 1987. Dnes se stal svým podílem 2,3 % na veškeré ploše vinic CR nejrozšírenejším tuzemským krížencem. S dalším nárustem ploch lze pocítat i v roce 1998. Nyní jsou nejvetší plochy v mutenické, velkopavlovické, mikulovské a znojemské vinarské oblasti.

· Müller-Thurgau - byl v posledních desetiletích nejrozšírenejší odrudou v CR (nyní stejného významu dosahuje i Veltlínské zelené). Její plochy se zatím výrazne nesnižují, ale zacínají stárnout. Nejvetší zastoupení má v porostech presahujících dvacet let, následují porosty ve veku deset až dvacet let a nejnižší podíl této odrudy je v porostech do deseti let veku. Tento trend bude pokracovat i v príštích letech. Nejcasteji se pestuje v ceském vinarském regionu a v mutenické vinarské oblasti.

· Pálava - tato relativne mladá moravská odruda byla do LPO zapsána v roce 1977. Na celkové ploše vinic CR se podílí približne 0,5 %, ale v posledních letech se její prumerný vek zvyšuje, nyní se pohybuje kolem 15 let. Nejvíce se pestuje v mikulovské a znojemské vinarské oblasti. V posledních deseti letech se prakticky nesázela a stejný trend lze ocekávat i v nejbližších letech.

· Rulandské bílé - v podstate zustává podíl na ploše vinic i prumerný vek porostu této odrudy stabilní, ackoliv prudce narustá podíl znacne podobné odrudy Chardonnay. Své zastoupení si zrejme odruda Rulandské bílé udrží i v nejbližších letech. Nyní je nadprumerne zastoupena ve vinicích vinarských oblastí bzenecké, pražské, znojemské a mostecké.

· Rulandské šedé - je odrudou, u které se v posledním desetiletí podstatne zvyšuje podíl na výsadbách vinohradu CR. Sice tvorí pouze 1,4 % plochy, avšak prumerný vek je o více než 4 roky nižší, než ciní prumer všech vinic v CR. Se stejným trendem lze pocítat i v nejbližším období. V soucasnosti se nadprumerne podílí na porostech vinic ve vinarské oblasti melnické, mostecké, pražské, brnenské a velkopavlovické.

· Ryzlink rýnský - patrí rovnež k odrudám, zvyšujícím si své zastoupení v našich vinohradech. Nové výsadby prevažují nad klucením, což bude pravdepodobne pokracovat i v príštích letech. Nejvetší podíl ve vinohradech zaujímá v ceském vinarském regionu, dále pak ve vinarské oblasti Podluží, ve znojemské a strážnické vinarské oblasti.

· Ryzlink vlašský - již pravdepodobne prekonal zenit svého rozšírení v CR. Jeho porosty stárnou a je druhou nejstarší bílou odrudou v soucasných výsadbách. V posledních trech letech se každorocne zvyšuje prumerný vek vinic osázených touto odrudou témer o jeden rok. Vetšina porostu již presáhla vek 20 let. V posledních peti letech se sází minimálne, i když je stále tretí nejcasteji pestovanou odrudou révy vinné v CR. Nyní se nadprumerne podílí na porostech révy vinné ve vinarské oblasti mikulovské a Podluží, v ceském vinarském regionu se nepestuje.

· Sauvignon - tato odruda si v posledních ctyrech letech udržuje své postavení jak v podílu na celkové ploše vinic (2,4 %), tak i v prumerném veku porostu (13 let). V posledních dvaceti letech se sází casteji, než tomu bylo dríve. Tento trend bude v príštích letech pokracovat. Nejvíce je Sauvignon rozšíren ve znojemské vinarské oblasti.

· Sylvánské zelené - nepatrí k nejrozšírenejším odrudám (0,4 %), ale vetšina výsadeb této odrudy byla uskutecnena v posledním desetiletí, zvlášte pak v posledních trech letech. Její význam se bude pravdepodobne zvyšovat. Nyní zaujímá nadprumerný podíl ve výsadbách vinohradu ve vinarské oblasti roudnické a cáslavské.

· Veltlínské cervené rané - je odrudou s nejvyšším prumerným stárím porostu (21 let) a soucasne 72 % veškerých vinic této odrudy bylo založeno pred více než dvaceti lety a ceká na vyklucení. Posledních sedm let se nesází. Ackoliv nyní tvorí 3,6 % vinohradu CR, v príštím desetiletí poklesne zrejme pod 0,5 %. Nejvetší zastoupení vykazuje ve vinarské oblasti mikulovské a strážnické,

· Veltlínské zelené - je spolu s MT nejrozšírenejší odrudou révy vinné v CR. Její podíl se však zacal pomalu snižovat a porosty stárnou rychleji, než ciní prumer vinic CR. Nejvíce se tato odruda vysazovala v období mezi rokem 1978 až 1987. Snižování ploch bude pokracovat i v nejbližších letech. Nyní je nadprumerne zastoupena ve vinicích vinarských oblastí znojemské, velkopavlovické a Podluží, v ceském vinarském regionu se nepestuje.

· André - u této nové moravské odrudy dochází k mírnému snižování jejího podílu na celkové ploše vinic, který nyní ciní 1,3 %, predevším z duvodu stárnutí porostu. Je to dáno tím, že odruda byla zapsána do LPO v roce 1980 a v posledních šesti letech se nevysazuje. V soucasnosti vykazuje nadprumerné zastoupení ve vinicích vinarské oblasti brnenské, Podluží, mutenické a bzenecké. V ceském vinarském regionu se nepestuje.

· Rulandské modré - je odrudou, která zvlášte v posledních dvou letech prožívá své znovuobjevení. Její prumerný vek se snižuje. I když nyní patrí v rámci CR k nepodstatným modrým odrudám co do plochy vinic, lze predpokládat zvyšování jejího zastoupení ve výsadbách vinohradu. Nadprumerný podíl této odrudy je ve vinicích vinarské oblasti mostecké, roudnické, znojemské a mutenické.

· Frankovka - byla sázena predevším v období 1978 - 1987. Z té doby pochází pres 60 % porostu této odrudy. Behem posledních deseti let její výsadba odpovídala prumeru výsadby všech odrud. V posledních dvou letech se její podíl navýšil a obdobný trend lze ocekávat i v nejbližších letech. Nízký prumerný vek porostu (12 let) je však dán predevším absencí vinic, založených pred rokem 1978. V soucasnosti se nejvíce pestuje ve vinarské oblasti bzenecké, strážnické, brnenské, velkopavlovické a Podluží. V ceském vinarském regionu není zastoupena.

· Modrý Portugal - patrí spolu se Svatovavrineckým k odrudám, jejichž porosty jsou mezi modrými odrudami nejstarší (prumer ciní 20 let). Behem posledních deseti let znacne ztrácí na svém významu, což bude pokracovat i v roce 1998. Nejvetší zastoupení ve vinicích vykazuje ve vinarské oblasti melnické, roudnické, cáslavské, brnenské a Podluží.

· Svatovavrinecké - je sice stále nejrozšírenejší modrou odrudou révy vinné v CR, ale soucasne s Modrým Portugalem je i odrudou, jejíž porosty jsou nejstarší. V posledních šesti letech se prakticky nevysazuje, probíhá pouze její klucení. Obdobný trend se ocekává i v nejbližších letech. Nyní se nejvíce podílí na porostech vinohradu ve vinarské oblasti roudnické, mostecké, brnenské a bzenecké.

· Zweigeltrebe - tato odruda byla zapsána do LPO v roce 1980 a v dusledku toho je také 3/4 veškerých výsadeb zaznamenána v období 1978 až 1987. Obdobne jako v prípade Svatovavrineckého se v posledních letech nevysazuje, i když prumerný vek se stále ješte pohybuje kolem celostátního prumeru všech vinic. Nejvetší zastoupení ve vinicích vykazuje ve vinarské oblasti mostecké, brnenské, mutenické a strážnické.

ŠKOLKARSTVÍ

Šlechtení révy vinné

Udržovací šlechtení je hlavním predpokladem dalšího rozvoje vinohradnictví. Závislost ci nezávislost príslušné zeme na zemi jiné je ve vinohradnictví urcována nemalou merou neexistencí ci existencí vlastního šlechtení, a to jak udržovacího, tak i novošlechtení. Prvotním predpokladem nezávislosti ve vinohradnictví na jiných zemích je existence proverených a udržovaných vlastních klonu a vytvárení vlastních nových odrud v souladu s vývojem nových poznatku a trendu.

Šlechtení révy vinné u nás má témer dvousetletou tradici. Behem této doby byla vyšlechtena rada nových moštových, stolních i podnožových odrud. Pred deseti lety probíhalo u nás udržovací šlechtení i novošlechtení v 5 vinohradnických šlechtitelských stanicích za výrazné financní podpory státu. Po privatizaci techto stanic v dusledku velké zadluženosti došlo k výraznému omezení šlechtitelské cinnosti v CR.

Množení révy vinné

Pred deseti lety byla prakticky veškerá potreba sazenic révy vinné zajištována z tuzemských zdroju a cást produkce sazenic ješte smerovala na Slovensko. Nyní naše produkce již nestací pro potrebu tuzemských pestitelu révy vinné a kvalita sazenic je znacne ruznorodá. V soucasnosti ciní rocní potreba sazenic révy vinné v CR približne 1,2 mil. ks, z toho z tuzemské produkce pochází v prumeru 65 %. V prípade optimálního rozsahu obnovování vinic v CR by bylo rocne zapotrebí 4 mil. ks sazenic. Testování množitelského materiálu na virové choroby se v rozporu s predpisy ES (smernice 68/193/EHS a 74/649/EHS) v CR zatím neprovádí.

Vývoj v odrudové skladbe vinic v CR smeruje od velmi úrodných odrud ke kvalitativním odrudám. Podíl modrých odrud na veškeré ploše vinohradu ciní približne 20 %, v nových výsadbách se zvyšuje.

Množitelský a výsadbový materiál révy vinné v roce 1997 v CR

Prehled o výrobe uznaných sazenic révy vinné v CR

Rok 1975 1980 1990 1993 1994 1995 1996 1997

Pocet ks 2 663 300 2 707 109 1 726 927 426 345 443 990 828 200 962 950 405 920

Pramen: ÚKZÚZ Praha, odbor osiv a sadby, ing. Hánl, CSc.

a) Výsledky uznávání množitelského materiálu

Porosty U z n á n o

ha ks

Podnožové rízky - ocka 38,3 1 851 045

Selektovaná ocka 155,5 6 620 600

Pramen: ÚKZÚZ Praha, odbor osiv a sadby, ing. Hánl, CSc.

b) Prihlášené a uznané sazenice révy vinné v roce 1997 podle odrud

Odruda Prihlášeno Podíl zastoupení odrud

(štepováno) Uznáno uznaných sazenic

ks ks v %

Moštové bílé

Aurélius 51 500 2 700 0,67

Chardonnay 171 050 17 220 4,24

Irsai Oliver 20 600 80 0,02

Muškát moravský 169 970 14 852 3,66

Muškát Ottonel 10 000 100 0,02

Műller Thurgau 230 340 41 732 10,28

Neuburské 84 197 5 720 1,41

Pálava 12 000 1 150 0,28

Rulandské bílé 121 500 13 900 3,42

Rulandské šedé 71 250 12 258 3,02

Ryzlink rýnský 236 560 36 700 9,04

Ryzlink vlašský 52 900 13 120 3,23

Sauvignon 275 440 50 740 12,50

Sylvánské zelené 34 400 2 735 0,67

Tramín cervený 91 730 10 156 2,50

Veltlínské zelené 179 620 36 845 9,08

Moštové modré

André 60 600 13 850 3,41

Cabernet Sauvign. 108 900 15 850 3,90

Frankovka 164 600 18 222 4,49

Modrý Portugal 90 680 21 783 5,37

Neronet 6 900 779 0,19

Rulandské modré 142 700 11 150 2,75

Svatovavrinecké 149 550 12 696 3,13

Zweigeltrebe 79 820 10 210 2,52

Stolní

Chrupka bílá 26 000 3 500 0,86

Chrupka cervená 500 240 0,06

Julski biser 6 100 130 0,03

Olšava 5 500 - -

Panonia Kincze 21 200 70 0,02

Vitra 950 150 0,04

Ostatní 189 670 37 282 9,19

Celkem 2 866 727 405 920 100,00

Pramen: ÚKZÚZ Praha, odbor osiv a sadby, ing. Hánl, CSc.

SPOTREBA VINNÝCH HROZNU A RÉVOVÉHO VÍNA V CR

Spotreba stolních hroznu v CR mela do roku 1994 rostoucí tendenci, ale v posledních letech se tempo spotreby témer zastavilo. Spotreba révového vína v CR se mírne zvyšuje a v posledních letech se pohybuje v rozmezí mezi 1,3 - 1,6 mil. hl rocne.

V roce 1997/98 bylo z domácí suroviny vyrobeno víno v množství asi 250 tis. hl (tj. približne 2,5 l/os./rok). Spotreba vína celkem ciní kolem 15,9 l/os./rok. Vzhledem k velmi nízké sklizni hroznu bylo pro hospodárský rok 1997/98 vyrobeno pouze cca 250 tis. hl vína z domácí produkce. Prihlédneme-li k zásobám vína v CR, bude nezbytné dovézt v roce 1997/98 približne 900 tis. hl vína.

Rocní spotreba alkoholických nápoju v CR se zvyšuje a v roce 1996 dosáhla 181,1 litru/os./rok. Spotreba vína se na celkové spotrebe alkoholických nápoju podílí 8,5 až 8,7 %.

Vývoj rocní spotreby stolních hroznu v kg/osobu a vín celkem v litrech/osobu

v CR v letech 1936 - 1997

Produkt 1936 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985

Stolní hrozny - - - - 2,0 2,0 1,8 1,7 1,0

Vína celkem* 6,8 5,8 6,9 14,2 14,4 12,6 14,4 14,1 15,3

Produkt 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 **1997

Stolní hrozny 0,8 0,9 - 1,3 1,3 1,8 1,9 2,0 2,1

Vína celkem* 13,5 14,8 14,8 15,0 15,3 15,4 15,4 15,8 15,9

Poznámka: * vcetne ovocných vín a medoviny, jsou zahrnuti i samozásobitelé

** kvalifikovaný odhad MZe

Pramen: CSÚ

CENOVÝ VÝVOJ

Pro hospodárský rok 1997/98 se prumerné ceny zemedelských výrobcu (CZV) moštových hroznu sklizených v CR zvýšily na 14,90 Kc/kg, tj. mezirocní nárust o 10,95 %. Porovnáme-li prumernou prodejní cenu moštových hroznu v roce 1997 s rokem 1989, je to nárust o 93,5 %, což je podstatne méne, než cinila inflace v uvedeném období. Náklady na 1 kg hroznu jsou samozrejme znacne ovlivneny inflací, avšak nejduležitejším ovlivnujícím faktorem je výnos hroznu z hektaru.

Spotrebitelské ceny stolních hroznu a révových vín mají stále narustající trend. Prumerná spotrebitelská cena stolních hroznu v roce 1997 vzrostla o 24,5 % ve srovnání s prumernou cenou roku 1996. V breznu 1998 cenový nárust ve srovnání se stejným obdobím roku 1997 cinil 11,8 %. Prumerná dovozní cena stolních hroznu v mesíci breznu 1998 se pritom zvýšila ve srovnání se stejným obdobím roku 1997 o 7,2 % (z 48,51 Kc/kg na 52,02 Kc/kg).

V roce 1997 vzrostla podle údaju CSÚ spotrebitelská cena bílého vína oproti roku 1996 o 4,20 Kc/l, cerveného vína o 5,70 Kc/l a cena šumivého polosuchého vína vzrostla o 4 Kc/l. V breznu 1998 byl ve srovnání s cenou stejného období roku 1997 zaznamenán mezirocní nárust ceny u bílého vína o 5,2 %, u cerveného o 5,3 % a u šumivého polosuchého vína o 3,2 %.

Z dlouhodobého hlediska a v porovnání se situací v sousedních evropských zemích se cena vína (zvlášte jakostního) v roce 1998 zvýší. Soucasne se zrejme bude zvyšovat podíl vína s prívlastkem v nabídce vína na našem trhu.

Prumerné ceny placené zemedelským výrobcum v Kc/t v CR

Druh 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997

Vinné hrozny moštové 7 638 5 423 6 838 8 523 9 744 13 429 14 900

Vinné hrozny stolní 11 250 12 301 11 445 9 854

Poznámka: CSÚ nesleduje

Pramen: CSÚ

Prumerné spotrebitelské ceny stolních hroznu v Kc/kg podle jednotlivých mesícu

Mesíc 1995 1996 1997 1998

Leden 69,55 64,46 57,61 128,64

Únor 86,40 70,84 81,71 113,63

Brezen 87,98 81,64 88,85 99,29

Duben 78,94 77,17 90,73

Kveten 78,52 77,02 91,40

Cerven 83,93 83,65 102,92

Cervenec 77,91 80,56 87,15

Srpen 54,34 46,82 60,23

Zárí 41,28 38,18 45,31

Ríjen 37,97 37,24 49,27

Listopad 43,22 37,41 62,85

Prosinec 48,57 37,08 93,07

Prumerná cena 65,72 61,01 75,93

Pramen: CSÚ

Prumerné spotrebitelské ceny vína v Kc/l podle jednotlivých mesícu v roce 1997

Mesíc MJ I. II. III. IV. V. VI.

Stolní víno révové bílé l 50,64 51,48 52,13 52,75 53,22 53,33

Stolní víno révové cervené l 55,39 56,05 56,89 57,24 57,56 58,11

Šumivé víno polosladké 0,75 l 94,86 95,14 95,45 96,63 97,36 97,89

Vermut italský orig. l 182,5 184,2 187,1 188,9 189,9 189,8

Mesíc MJ VII. VIII. IX. X. XI. XII.

Stolní víno révové bílé l 53,65 54,01 54,30 54,57 54,75 54,32

Stolní víno révové cervené l 58,38 58,69 59,06 59,40 59,33 59,18

Šumivé víno polosuché 0,75 l 97,71 98,30 98,61 98,55 99,26 97,79

Vermut italský orig. l 191,8 192,5 194,0 194,0 194,4 194,4

Pramen: CSÚ

Prumerné spotrebitelské ceny vína v Kc/l podle jednotlivých mesícu v roce 1998

Mesíc MJ I. II. III.

Stolní víno révové bílé l 54,60 54,68 54,82

Stolní víno révové cervené l 59,37 59,33 59,89

Šumivé víno polosladké 0,75 l 98,48 98,71 98,18

Vermut italský orig. l 195,4 196,0 197,2

Pramen: CSÚ

Prumerné rocní spotrebitelské ceny vína v Kc/l v letech 1991 - 1997 v CR

Druh vína MJ 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997

Bílé 1 l 36,06 35,66 41,53 42,50 45,93 49,11 53,26

Cervené 1 l 37,70 36,21 41,83 43,21 47,64 52,27 57,94

Šumivé - polosuché 0,7 l 63,26 62,41 72,75 76,88 83,49 93,26 97,30

Pramen: CSÚ

Na základe šetrení spotrebitelských cen provádeném VÚZE v rámci Nezávislého tržního informacního systému (NTIS) od 10 zpracovatelských podniku CR dosáhly spotrebitelské ceny stolního bílého vína v lahvích v mesíci lednu 1998 výše 54 Kc/l. Prumerná spotrebitelská cena stolního cerveného vína cinila 55,90 Kc/l a šumivého vína Bohemia Demi sec 98,10 Kc/0,75 l. U jakostního vína bílého znacky Muller-Thurgau se prumerná spotrebitelská cena pohybovala podle velikosti objemu lahve od 59,80 do 83,30 Kc/l. Spotrebitelské ceny u jakostního cerveného vína znacky Frankovka se pohybovaly (podle objemu lahve) od 65,90 do 87,40 Kc/l a u Svatovavrineckého od 64,90 do 85,0 Kc/l.

Cenový vývoj u prumyslových výrobcu vína v CR

Po uvedení lahvového vína vyrobeného podle nového vinarského zákona na trh provádela Ceskomoravská vinohradnická a vinarská unie od brezna 1996 do kvetna 1997 každé dva mesíce u deseti vybraných clenských podniku (akciové spolecnosti, zemedelská družstva a spolecnosti s rucením omezeným) ceského i moravského regionu šetrení o prodaném množství a cenách lahvového vína podle jednotlivých jakostních tríd. Tyto podniky dodávají na trh približne 25 % vína u nás rocne spotrebovaného. Od listopadu 1997 provádí toto šetrení VÚZE, v rámci NTIS.

Ceny prumyslových výrobcu stolního a jakostního vína a množství prodaného vína v šetrených podnicích

Mesíc Ceny v Kc/l Množství prodaného vína v hl

stolní víno jakostní víno stolní víno jakostní víno

bílé cervené bílé cervené bílé cervené bílé cervené

III/96 28,45 31,64 31,40 34,11 1 231 956 8 427 4 587

V/96 28,85 29,50 31,12 35,52 1 400 1 192 11 754 4 603

VII/96 26,54 28,31 31,60 34,04 2 124 1 582 11 417 4 465

IX/96 28,34 29,64 31,95 37,59 1 290 541 10 474 3 337

XI/96 27,58 28,32 32,61 34,48 1 914 7 965 12 633 777

I/97 28,60 30,40 32,60 35,20 1 616 1 349 10 301 6 226

III/97 27,60 30,50 34,90 39,40 1 226 1 023 849 458

V/97 28,20 30,30 36,70 39,00 2 167 1 691 7 373 3 456

XI/97 28,10 28,90 35,70 42,20 * * * *

I/98 29,40 31,90 34,50 38,30 * * * *

Poznámka: * = údaje nebyly uvedeny z duvodu malého poctu respondentu

Prumerná cena prumyslových výrobcu u bílého vína s prívlastkem - kabinet cinila v lednu 1998 74,20 Kc/l a u pozdního sberu 71,10 Kc/l, u šumivého vína 68,90 Kc/0,75 l.

(Všechny ceny se týkají lahvového vína bez spotrební dane a DPH u výrobce, v prípade láhví o objemu 0,7 a 0,75 l byl proveden prepocet na objem jednoho litru.)

Pramen: CMVVU, NTIS

ZAHRANICNÍ OBCHOD CR

DOVOZ RÉVOVÉHO VÍNA

Ve vinarském hospodárském roce 1996/97 byly do CR dovezeny produkty vinohradnictví a vinarství v celkové hodnote 1,67 mld. Kc. Nejvetší cástku tvoril dovoz sudového vína (588 mil. Kc), následoval dovoz stolních hroznu (482 mil. Kc) a lahvového vína bylo dovezeno za 251 mil. Kc. Dále se dovezlo za 167 mil. Kc hroznové štávy, šumivého vína za 55 mil. Kc a perlivého vína za 20 mil. Kc. Nejvetšími dodavateli vína co do objemu byly v roce 1996/97 Itálie (238,7 tis. hl), Slovensko (114,3 tis. hl) a Španelsko (96,9 tis. hl).

Sudového vína bylo v hospodárském roce 1996/97 dovezeno celkem 517,9 tis. hl (z vetší cásti bílého), což bylo o 219 tis. hl více v porovnání s predchozím hospodárským rokem. Nejvetšími dovozci sudového vína do CR byla Itálie a Slovensko, jejichž podíl na tomto dovozu dosáhl 57 %. Dovoz ze zemí EU se podílí na celkovém dovozu sudového vína 72 %.

Lahvového vína se v hospodárském roce 1996/97 dovezlo celkem 128,9 tis. hl, což bylo o témer 62 tis. hl více než v uplynulém roce. V tomto dovozu lahvového vína prevažovalo víno cervené. Podíl kvalitního vína je jak u sudového, tak i u lahvového vína nízký, prevažuje víno stolní. Nejvetšími dodavateli lahvového vína bylo Španelsko (50,7 %) a Slovensko (35 %).

Dovoz perlivého vína do CR poklesl o témer 2 tis. hl na objem 5,2 tis. hl. V naprosté vetšine šlo o dovoz ze Slovenska (81 %).

Za osm mesícu vinarského hospodárského roku 1997/98 (období od 1. 9. 1997 do 31. 3. 1998) byly do CR dovezeny produkty vinohradnictví a vinarství v celkové hodnote 1,14 mld. Kc. Dovoz révového vína dosáhl objemu 338,2 tis. hl v hodnote 446,0 mil. Kc a dovoz hroznové štávy 24,1 tis. t v hodnote 261,1mil. Kc. Stolních hroznu bylo dovezeno 14,8 tis. t v hodnote 300,4 mil. Kc, moštových hroznu 3,5 tis. t v hodnote 19,8 mil. Kc a dovoz sušených hroznu cinil 2,8 tis. t v hodnote 112,3 mil. Kc.

Šumivé víno, kterého bylo v uvedeném hospodárském roce 1997/98 dovezeno 3,9 tis. hl, pocházelo z témer 74 % ze Slovenska, stejne tak i perlivé víno pocházelo ze 73 % ze Slovenska. Sudového vína bylo do CR dovezeno v uvedeném období 221,9 tis. hl, a to nejvíce z Itálie (z 54,7 %) a Madarska (z 21,7 %). Dovoz lahvového vína cinil 110,9 tis. hl a jeho nejvetšími dodavateli bylo Španelsko (z 70,1 %) a Slovensko (z 20,3 %).

Za kalendární rok 1997 bylo do CR dovezeno celkem 697 tis. hl vína, což je nárust oproti roku 1996 o 197,8 tis. hl (tj. 39,6 %). Dovoz vína ze zemí EU predstavoval 70,6 % z celkového dovozu vína a dovoz ze Slovenska se podílel na celkovém dovozu vína 14 %.

Prehled o dovozu vína do CR podle kalendárních roku

D o v o z

Kalendární Název celkem z EU z SR

rok hl tis. Kc hl tis. Kc hl tis. Kc

1995 Šumivé víno 8 033 40 304 1 823 15 877 5 999 23 791

Perlivé 12 326 43 922 2 575 6 890 4 492 13 873

Víno do 2 l 73 871 181 412 8 850 38 211 49 940 124 534

Víno nad 2 l 242 273 253 950 145 439 155 113 14 940 21 061

Vinný mošt 1 16 1 16 0 0

CELKEM 336 505 519 604 159 687 216 106 75 372 183 259

Vermuty 14 307 64 242 1 406 63 415 32 165

1996 Šumivé víno 10 710 57 257 2 985 22 638 7 304 32 786

Perlivé 5 655 20 889 1 644 3 796 3 316 14 483

Víno do 2 l 88 227 217 706 35 716 74 221 43 850 123 607

Víno nad 2 l 394 602 458 342 246 770 276 232 24 451 42 528

Vinný mošt 28 104 0 0 0 0

CELKEM 499 221 754 298 287 116 376 890 78 921 213 405

Vermuty 16 032 79 649 15 927 79 330 0 0

1997 Šumivé víno 8 242 53 240 2 251 23 930 5 745 28 086

Perlivé 3 400 14 321 634 1 856 2 726 12 187

Víno do 2 l 157 319 268 773 108 304 121 858 39 632 123 893

Víno nad 2 l 528 051 610 349 381 462 409 180 49 367 95 239

Vinný mošt 0 0 0 0 0 0

CELKEM 697 012 946 697 492 652 556 824 97 469 259 406

Vermuty 17 052 86 665 16 990 86 379 0 0

1998* Šumivé víno 971 7 398 297 3 825 672 3 556

Perlivé 246 1 363 9 39 231 1 256

Víno do 2 l 44 935 70 729 33 376 34 942 9 599 28 153

Víno nad 2 l 103 952 103 079 45 551 49 576 3 878 6 923

Vinný mošt 0 0 0 0 0 0

CELKEM 150 104 182 569 79 233 88 382 14 380 39 888

Vermuty 2 047 11 330 2 045 11 326 1 2

Poznámka: * = dovoz od 1. 1. 1998 do 31. 3. 1998

Pramen: GRC

VÝVOZ RÉVOVÉHO VÍNA

Vývoz vína z Ceské republiky ve vinarském hospodárském roce 1996/97 poklesl na pouhých 8,2 tis. hl v hodnote 34,7 mil. Kc, z toho vývoz lahvového vína cinil 3,7 tis. hl v hodnote 18,5 mil. Kc a 2,7 tis. hl sudového vína (bílého stolního) v hodnote 4,7 mil. Kc. Více než polovina (54,9 %) našeho vývozu vína smerovala do zemí EU, z toho predevším do Finska (2,7 tis. hl, a to sudového vína). Témer polovina vývozu lahvového vína mírila na Slovensko a 20 % do Anglie. Približne 1/3 vývozu bylo víno cervené a podíl kvalitního vína cinil 23 %.

Z hodnocení dovozu a vývozu produktu vinohradnictví a vinarství vyplývá, že naším nejvetším partnerem v obou smerech jsou clenské státy EU.

Za osm mesícu vinarského hospodárského roku 1997/98 (tj. od 1. 9. 1997 do 31. 3. 1998) cinil celkový vývoz révového vína z CR 5,5 tis. hl v hodnote 26,8 mil. Kc. Nejvetší objem vývozu v tomto hospodárském roce predstavuje vývoz šumivého vína (2,4 tis. hl), z toho více než polovina byla vyvezena na Slovensko (62,9 %). Na druhém míste s objemem 2,1 tis. hl je vývoz lahvového vína, které smerovalo predevším na Slovensko (z 36 %), do Cíny (z 26,7 %) a Kanady (z 6,3 %). Sudového vína bylo vyvezeno pouze 820 hl, a to zejména do Finska (803 hl).

Prehled o vývozu vína z CR podle kalendárních roku

V ý v o z

Kalendární Název celkem do EU do SR

rok hl tis. Kc hl tis. Kc hl tis. Kc

1995 Šumivé víno 874 3 321 386 2 685 272 1 865

Perlivé 392 1 747 62 338 284 1 174

Víno do 2 l 6 466 19 488 5 227 14 261 409 1 709

Víno nad 2 l 3 383 8 652 3 203 7 711 22 68

Vinný mošt 0 0 0 0 0 0

CELKEM 11 115 36 207 8 878 24 995 987 4 816

Vermuty 1 500 4 360 10 100 851 2 256

1996 Šumivé víno 1 164 8 928 709 5 383 152 922

Perlivé 545 2 439 99 487 444 1 939

Víno do 2 l 4 193 19 398 2 000 9 665 1 361 5 666

Víno nad 2 l 2 729 4 233 2 700 4 078 26 113

Vinný mošt 1 18 0 0 1 18

CELKEM 8 639 35 016 5 508 19 612 1 990 8 659

Vermuty 632 3 038 2 28 460 2 056

1997 Šumivé víno 2 535 15 304 509 3 240 1 296 6 170

Perlivé 464 1 043 0 0 461 1 040

Víno do 2 l 3 988 21 693 879 5 254 1 573 7 474

Víno nad 2 l 2 988 5 475 2 961 5 305 12 49

Vinný mošt 0 0 0 0 0 0

CELKEM 9 976 43 515 4 349 13 799 3 342 14 732

Vermuty 462 1 933 1 6 414 1 681

1998* Šumivé víno 485 2 988 65 449 299 1 548

Perlivé 246 1 363 0 0 0 0

Víno do 2 l 604 3 178 37 243 272 1 319

Víno nad 2 l 17 53 1 14 6 27

Vinný mošt 0 0 0 0 0 0

CELKEM 1 106 6 219 103 706 576 2 894

Vermuty 46 248 9 40 25 124

Poznámka: * = vývoz od 1. 1. 1998 do 31. 3. 1998

Pramen: GRC

DOVOZ A VÝVOZ HROZNOVÉ ŠTÁVY

Dovoz hroznové štávy v hospodárském roce 1996/97 (od 1. 9. 1996 do 31. 8. 1997) dosáhl výše 14 976 t (tj. cca 138 tis. hl) v hodnote 167 mil. Kc, což je nárust o 65 % oproti predchozímu hospodárskému roku. Nejvetší objem hroznové štávy se dovezl z Madarska (12 002 t, tj. 80,1 %). Dovoz z EU zaznamenal výrazný pokles oproti minulému roku z 63 % na 18,3 % z celkového dovozu.

Vývoz hroznové štávy ve stejném období je nevýznamný a dosáhl 4 t v hodnote 84 tis. Kc.

Za osm mesícu hospodárského roku 1997/98 (tj. do 31. 3. 1998) bylo dovezeno do CR 24,1 tis. t hroznové štávy (cca 222 tis. hl), což je témer o 61 % více, než cinil dovoz za celý predchozí rok. 90 % hroznové štávy se dováží z Madarska.

Dovoz hroznové štávy do CR v kalendárním roce 1997 dosáhl 25,4 tis. t v celkové hodnote 274,7 mil. Kc. Prevažoval dovoz z Madarska, který predstavoval 86 % veškerého dovozu hroznové štávy do CR.

Prehled o dovozu hroznové štávy do CR podle kalendárních roku

D o v o z

Kalendární Název celkem z EU z SR

rok tuny tis. Kc tuny tis. Kc tuny tis. Kc

1994 Hroznová štáva 7 964 84 719 3 393 40 561 562 6 498

1995 7 773 90 060 4 427 54 928 207 3 439

1996 15 534 177 315 3 256 44 057 154 1 951

1997 25 408 274 697 3 426 35 942 112 1 351

1998* 144 3 238 107 2 757 0 0

Poznámka: * = dovoz od 1. 1. 1998 do 31. 3. 1998

Pramen: GRC

Prehled o vývozu hroznové štávy z CR podle kalendárních roku

V ý v o z

Kalendárský Název celkem do EU do SR

rok tuny tis. Kc tuny tis. Kc tuny tis. Kc

1994 Hroznová štáva 7 196 5 113 2 581

1995 2 33 1 28 0 0

1996 6 397 6 397 0 0

1997 4 84 0 0 0 0

1998* 0 0 0 0 0 0

Poznámka: * = vývoz od 1. 1. 1998 do 31. 3. 1998

Pramen: GRC

DOVOZ A VÝVOZ VINNÝCH HROZNU

Ve vinarském hospodárském roce 1996/97 (tj. od 1. 9. do 31. 8. následujícího roku) cinil dovoz stolních hroznu do CR 29,8 tis. tun, což je nárust oproti minulému roku o 9,8 tis. tun. Dovoz ze zemí EU cinil 27,0 tis. tun, pricemž nejvíce stolních hroznu se dovezlo z Itálie (21,9 tis. tun, tj. 73,6 %) a Recka (3,4 tis. tun, tj. 11,4 %).

Dovoz moštových hroznu v hospodárském roce 1996/97 mírne vzrostl ve srovnání s minulým rokem na objem 726 tun. Nejvetší dovoz byl uskutecnen ze Slovenska (581 t, tj. 80,0 %).

Sušených vinných hroznu (rozinek) se v hospodárském roce 1996/97 dovezlo do CR 4,0 tis. tun v hodnote 121,4 mil. Kc. Nejvetším dodavatelem byl Írán (2,6 tis. tun), dále pak USA (0,6 tis. tun).

Vývoz stolních a moštových hroznu z CR byl v hospodárském roce 1996/97 témer zanedbatelný (106 tun) a smeroval predevším na Slovensko.

Za osm mesícu hospodárského roku 1997/98 (tj. od 1. 9. 1997 do 31. 3. 1998) bylo do CR dovezeno 14,8 tis. t stolních hroznu v hodnote 300,4 mil. Kc, pricemž dovoz ze zemí EU se podílí 85 %. Dovoz moštových hroznu dosáhl za uvedené období 3,5 tis. t, což je nejvetší objem za poslední roky. Nejvetší množství bylo dovezeno z Madarska (66 %) a ze Slovenska (34 %).

Vývoz stolních a moštových hroznu v tomto hospodárském roce v objemu 43 t smeroval na Slovensko.

Dovoz sušených vinných hroznu dosáhl za uvedené období 2,8 tis. t v hodnote 112,3 mil. Kc. Nejvetší množství bylo do CR dovezeno z Turecka (1,4 tis. t), Íránu (732 t) a USA (286 t). Vývoz sušených vinných hroznu cinil 143 t v hodnote 5,8 mil. Kc a smeroval predevším na Slovensko (81 t).

V kalendárním roce 1997 poklesl dovoz stolních hroznu do CR ve srovnáním s rokem 1996. Dovoz cinil 19,6 tis. tun stolních hroznu, z toho 16,1 tis. tun ze zemí EU, tj. 82 %. Nejvetším dodavatelem stolních hroznu byla v tomto roce Itálie, ze které se do CR dovezlo 11,3 tis. t stolních hroznu, tj. 57,6 %. Dovoz moštových hroznu byl v tomto roce realizován z 65 % z Madarska a z 34 % ze Slovenska.

Prehled o dovozu vinných hroznu do CR podle kalendárních roku

D o v o z

Kalendární Název celkem z EU z SR

rok tuny tis. Kc tuny tis. Kc tuny tis. Kc

1995 Stolní hrozny 18 592 306 205 16 289 240 850 562 4 124

Moštové hrozny 603 6 089 53 1 202 550 4 887

1996 Stolní hrozny 30 321 477 068 27 002 375 768 666 6 855

Moštové hrozny 696 6 845 57 962 586 5 644

1997 Stolní hrozny 19 648 412 023 16 118 302 272 577 7 324

Moštové hrozny 3 581 19 935 43 1 131 1 200 14 418

1998* Stolní hrozny 897 48 206 160 8 443 0 0

Moštové hrozny 14 1 101 13 1 047 0 0

Poznámka: * = dovoz od 1. 1. 1998 do 31. 3. 1998

Pramen: GRC

PREHLED O UŽITÍ RÉVOVÉHO VÍNA V CR

Bilance produkce a užití révového vína

Ukazatel 1996/97 1997/98

Pocátecní zásoba vína k 30. 11. v tis. hl 600 684

Produkce vína v tis. hl 470 250

Dovoz suroviny a vína v tis. hl 823 950*

Spotreba vína celkem v tis. hl 1 200 1 200

Vývoz suroviny a vína v tis. hl 9 10**

Konecná zásoba vína k 30. 11. v tis. hl 684 674

Poznámka: Bilance je sestavena jako kvalifikovaný odhad, nebot údaje pocátecní a konecná zásoba nebyly celoplošne zjištovány.

* = potrebný dovoz suroviny, ** = predpokládaný vývoz suroviny

Pramen: CMVVU, MZe, GRC

PRÍLOHY

Príloha c. 1 Svetový trh

Prehled o vinohradnictví v ostatních zemích Evropy

1995 1996 1997*

Zeme plocha produk. výnos plocha produk. výnos plocha produk. výnos

tis. ha tis. t t/ha tis. ha tis. t t/ha tis. ha tis. t t/ha

Albánie 4,7 55,0 11,73 4,7 64,0 13,65 4,7 60,0 12,79

Bosna a Hercegovina 3,5 8,5 2,43 3,3 16,8 5,09 3,3 16,8 5,09

Bulharsko 111,9 699,3 6,25 111,0 660,0 5,95 111,0 660,0 5,95

Chorvatsko 52,2 339,1 6,50 54,4 373,1 6,87 54,4 432,0 7,95

Kypr 20,2 119,4 5,91 20,1 116,0 5,76 19,0 97,0 5,11

Jugoslávie 86,7 433,2 5,00 82,3 515,0 6,26 82,3 515,0 6,26

Malta 1,7 15,0 8,82 0,8 9,0 12,00 0,8 9,0 12,00

Makedonie 28,9 190,7 6,59 27,3 214,5 7,87 27,3 214,5 7,87

Moldavská republika 177,0 875,5 4,95 185,6 789,3 4,25 185,6 789,3 4,25

Rusko 89,5 300,6 3,36 90,0 350,0 3,89 90,0 350,0 3,89

Švýcarsko 14,9 154,7 10,41 14,9 160,0 10,74 14,9 160,0 10,74

Turecko 565,0 3 550,0 6,28 560,0 3 700,0 6,61 567,0 3 650,0 6,44

Ukrajina 138,0 457,0 3,31 134,0 498,0 3,72 134,0 498,0 3,72

Poznámka: * = odhad

Pramen: FAOSTAT Database Results

Spotreba vína celkem v EU v hospodárských letech 1990/91 - 1995/96 (tis. hl)

Zeme 1990/91 1991/92 1992/93 1993/94 1994/95 1995/96

Belgie 1 853 2 108 2 078 1 986 1 998 2 093

Dánsko 1 166 12 137 1 146 1 199 1 170 1 246

Finsko 255 274 280 280 256

Francie 53 392 44 398 56 108 49 710 49 869 45 293

Irsko 158 138 184 205 188

Itálie 42 904 51 929 53 573 51 591 40 347 38 934

Lucembursko 226 227 228 254 231 220

Nemecko 21 018 18 317 18 681 18 952 18 216 18 910

Nizozemí 2 123 2 137 1 965 2 035 2 016 1 813

Portugalsko 8 051 6 972 7 664 6 610 6 190 6 115

Rakousko 2 726 2 726 2 710

Recko 2 878 2 885 3 376 3 902 2 710 3 368

Španelsko 36 438 26 096 29 045 21 479 17 705 16 468

Švédsko 1 160 1 060 1 080 1 110 1 080

Velká Británie 6 250 6 001 6 795 6 771 7 187 7 099

Pramen : Eurostat ZMP, Landwirtschaft 1997

Príloha c. 2 - Zahranicní obchod Ceské republiky celkem

Dovoz vína do CR v hospodárském roce 1996/97

Císlo 1.9.96 - 31.12.96 1.1.97 - 31.8.97 Celkem za hosp. rok

položky Název hl tis. Kc hl tis. Kc hl tis. Kc

2204 10 Šumivé víno 4 646 23 931 5 269 31 063 9 915 54 994

2204 21 10Perlivé 2 954 10 649 2 207 8 905 5 161 19 553

2204 21 Víno do 2 l 37 569 80 905 91 357 170 294 128 926 251 199

2204 29 Víno nad 2 l 107 814 113 824 410 081 474 030 517 895 587 854

2204 30 Vinný mošt 0 0 0 0 0 0

2204 CELKEM 661 897 913 600

2205 Vermuty 6 225 31 469 10 075 49 460 16 300 80 929

Pramen: GRC

Dovoz vína do CR v hospodárském roce 1997/98*

Císlo 1.9.97 - 31.12.97 1.1.98 - 31.8.98 Celkem za hosp. rok

položky Název hl tis. Kc hl tis. Kc hl tis. Kc

2204 10 Šumivé víno 2 973 22 177 971 7 398 3 944 29 575

2204 21 10 Perlivé 1 193 5 416 246 1 363 1 439 6 779

2204 21 Víno do 2 l 65 979 99 540 44 935 70 729 110 914 170 269

2204 29 Víno nad 2 l 117 970 136 319 103 952 103 079 221 922 239 398

2204 30 Vinný mošt 0 0 0 0 0 0

2204 CELKEM 188 115 263 467 150 104 182 569 338 219 446 036

2205 Vermuty 6 977 37 205 2 047 11 330 9 024 48 535

Poznámka: * = do 31.3.1998

Pramen: GRC

Vývoz vína z CR v hospodárském roce 1996/97

Císlo 1.9.96 - 31.12.96 1.1.97 - 31.8.97 Celkem za hosp. rok

položky Název hl tis. Kc hl tis. Kc hl tis. Kc

2204 10 Šumivé víno 504 3 762 669 4 993 1 173 8 755

2204 21 10 Perlivé 371 1 744 241 1 006 612 2 750

2204 21 Víno do 2 l 1 161 5 860 2 530 12 688 3 691 18 547

2204 29 Víno nad 2 l 1 093 1 686 1 645 2 975 2 738 4 661

2204 30 Vinný mošt 0 0 0 0 0 0

2204 CELKEM 8 214 34 714

2205 Vermuty 304 1 565 341 1 311 645 2 876

Pramen: GRC

Vývoz vína z CR v hospodárském roce 1997/98*

Císlo 1.9.97 - 31.12.97 1.1.98 - 31.8.98 Celkem za hosp. rok

položky Název hl tis. Kc hl tis. Kc hl tis. Kc

2204 10 Šumivé víno 1 865 10 278 485 2 988 2 350 13 266

2204 21 10 Perlivé 224 26 246 1 363 470 1 389

2204 21 Víno do 2 l 1 470 8 796 604 3 178 2 074 11 974

2204 29 Víno nad 2 l 803 1 491 17 53 820 1 544

2204 30 Vinný mošt 0 0 0 0 0 0

2204 CELKEM 4 362 20 593 1 106 6 219 5 468 26 812

2205 Vermuty 120 608 46 248 166 856

Poznámka: * = do 31.3.1998

Pramen: GRC

Dovoz hroznové štávy do CR

Hospodár. Položka Zárí - prosinec Leden - srpen Celkem za hosp. rok

rok tuny tis. Kc tuny tis. Kc tuny tis. Kc

1996/97 2009 60 13 508 150 161 1 468 16 878 14 976 167 039

1997/98* 23 940 257 820 144 3 238 24 084 261 058

Poznámka: * = do 31.3.1998

Pramen: GRC

Vývoz hroznové štávy z CR

Hospodár Zárí - prosinec Leden - srpen Celkem za hosp. rok

rok Položka tuny tis. Kc tuny tis. Kc tuny tis. Kc

1996/97 2009 60 0 0 4 84 4 84

1997/98* 0 0 0 0 0 0

Poznámka: * = do 31.3.1998

Pramen: GRC

Dovoz vinných hroznu do CR

Hospodár. Zárí - prosinec Leden - srpen Celkem za hosp. rok

rok Název tuny tis. Kc tuny tis. Kc tuny tis. Kc

1996/97 Stolní hrozny 24 099 321 757 5 722 159 831 29 821 481 588

Moštové hrozny 679 6 707 47 1 248 726 7 955

1997/98* Stolní hrozny 13 926 252 192 897 48 206 14 823 300 398

Moštové hrozny 3 534 18 687 14 1 101 3 548 19 788

Poznámka: * = do 31.3.1998

Pramen: GRC

Vývoz vinných hroznu z CR

Hospodár. Zárí - prosinec Leden - srpen Celkem za hosp. rok

rok Název tuny tis. Kc tuny tis. Kc tuny tis. Kc

1996/97 Stolní hrozny 50 1 087 47 2 415 97 3 502

Moštové hrozny 1 2 8 430 9 432

1997/98* Stolní hrozny 39 1 321 3 191 42 1 512

Moštové hrozny 0 0 1 236 1 236

Poznámka: * = do 31.3.1998

Pramen: GRC

Zahranicní obchod Ceské republiky s Evropskou unií

Dovoz vína z EU do CR v hospodárském roce 1996/97

Císlo 1.9.96 - 31.12.96 1.1.97 - 31.8.97 Celkem za hosp. rok

položky Název hl tis. Kc hl tis. Kc hl tis. Kc

2204 10 Šumivé víno 1 043 7 915 1 563 13 539 2 606 21 454

2204 21 10Perlivé 1 034 2 321 268 745 1 302 3 066

2204 21 Víno do 2 l 16 927 23 213 57 567 70 735 74 494 93 948

2204 29 Víno nad 2 l 87 655 84 547 284 933 301 295 372 588 385 842

2204 30 Vinný mošt 0 0 0 0 0 0

2204 CELKEM 450 990 504 310

2205 Vermuty 6 203 31 419 10 020 49 312 16 223 80 731

Pramen: GRC

Dovoz vína z EU do CR v hospodárském roce 1997/98*

Císlo 1.9.97 - 31.12.97 1.1.98 - 31.8.98 Celkem za hosp. rok

položky Název hl tis. Kc hl tis. Kc hl tis. Kc

2204 10 Šumivé víno 688 10 392 297 3 825 985 14 217

2204 21 10Perlivé 37 1 111 9 39 46 1 150

2204 21 Víno do 2 l 50 755 52 184 33 376 34 942 84 131 87 126

2204 29 Víno nad 2 l 96 530 107 885 45 551 49 576 142 081 157 461

2204 30 Vinný mošt 0 0 0 0 0 0

2204 CELKEM 148 339 171 572 79 233 88 382 227 572 259 954

2205 Vermuty 6 970 37 067 2 045 11 326 9 015 48 393

Poznámka: * = do 31.3.1998

Pramen: GRC

Vývoz vína z CR do EU v hospodárském roce 1996/97

Císlo 1.9.96 - 31.12.96 1.1.97 - 31.8.97 Celkem za hosp. rok

položky Název hl tis. Kc hl tis. Kc hl tis. Kc

2204 10 Šumivé víno 230 1 756 278 1 946 508 3 702

2204 21 10Perlivé 99 487 0 0 99 487

2204 21 Víno do 2 l 431 2 422 772 4 497 1 203 6 919

2204 29 Víno nad 2 l 1 081 1 629 1 618 2 804 2 699 4 433

2204 30 Vinný mošt 0 0 0 0 0 0

2204 CELKEM 4 509 15 541

2205 Vermuty 1 21 1 8 2 29

Pramen: GRC

Vývoz vína z CR do EU v hospodárském roce 1997/98*

Císlo 1.9.97 - 31.12.97 1.1.98 - 31.8.98 Celkem za hosp. rok

položky Název hl tis. Kc hl tis. Kc hl tis. Kc

2204 10 Šumivé víno 231 1 285 65 449 296 1 734

2204 21 10Perlivé 0 0 0 0 0 0

2204 21 Víno do 2 l 108 743 37 243 145 986

2204 29 Víno nad 2 l 803 1 492 1 14 804 1 506

2204 30 Vinný mošt 0 0 0 0 0 0

2204 CELKEM 1 142 3 520 103 706 1 245 4 226

2205 Vermuty 0 0 9 40 9 40

Poznámka: * = do 31.3.1998

Pramen: GRC

Príloha c. 3 - Nejvýznamnejší zeme zahranicního obchodu CR

Zeme s nejvetším objemem dovozu do CR v hospodárském roce 1997/98

(od 1. 9. 1997 do 31. 3. 1998)

Druh vína Zeme Množství v hl Hodnota v tis. Kc

Skupina 2204 celkem 338 219 446 036

Z toho:

Šumivé víno Slovensko 2 913 15 092

Itálie 429 3 226

Francie 215 5 746

Perlivé víno Slovensko 1 048 5 461

Itálie 373 1 129

Víno do 2 l Španelsko 77 765 41 680

Slovensko 22 474 69 512

Francie 2 732 21 647

Víno nad 2 l Itálie 121 482 132 350

Madarsko 48 112 45 245

Jugoslávie 13 464 7 792

Slovensko 9 037 17 772

Skupina 2205 celkem 9 024 48 535

z toho: Itálie 8 578 46 677

Španelsko 227 550

Francie 193 942

Pramen: GRC

Druh Zeme Množství v t Hodnota v tis. Kc

Hroznová štáva Madarsko 21 773 235 896

Itálie 1 104 9 968

Stolní hrozny Itálie 9 880 207 627

Recko 2 133 17 300

Jižní Afrika 643 34 560

Moštové hrozny Madarsko 2 337 4 305

Slovensko 1 197 14 382

Sušené hrozny Turecko 1 371 50 774

Írán 732 27 647

USA 286 16 603

Recko 208 9 360

Pramen: GRC

Zeme s nejvetším objemem vývozu z CR v hospodárském roce 1997/98

(od 1. 9. 1997 do 31. 3. 1998)

Druh vína Zeme Množství v hl Hodnota v tis. Kc

Skupina 2204 celkem 5 468 26 812

Z toho:

Šumivé víno Slovensko 1 479 7 123

Rakousko 141 330

Polsko 119 752

Nemecko 107 790

Perlivé víno Slovensko 224 26

Víno do 2 l Slovensko 752 3 858

Cína 554 2 974

Kanada 131 746

Rusko 104 682

Víno nad 2 l Finsko 803 1 492

Skupina 2205 celkem 2 047 11 330

z toho: Slovensko 134 577

Pramen: GRC

Druh Zeme Množství v t Hodnota v tis. Kc

Sušené hrozny Slovensko 81 3 192

Rakousko 31 1 364

Stolní hrozny Slovensko 42 1 478

Pramen: GRC

Príloha c. 4

Plochy vinic v CR podle jednotlivých vinarských obcí

v roce 1998

Vinarské oblasti ceského regionu

Vinarská oblast Pocet Osázená plocha Pocet registracních

vinarských obcí v ha císel

Pražská 6 22,00 6

Melnická 15 166,26 18

Roudnická 7 64,15 9

Žernosecká 5 72,64 16

Mostecká 6 61,75 3

Cáslavská 5 21,63 3

Pramen: ÚKZÚZ Brno, oddelení vinohradnictví

Vinarské oblasti moravského regionu

Vinarská oblast Pocet Osázená plocha Pocet registracních

vinarských obcí v ha císel

Brnenská 65 613,39 513

Bzenecká 13 333,24 816

Mikulovská 35 2 580,91 2 763

Mutenická 14 849,12 2 741

Velkopavlovická 36 2 334,37 5 855

Znojemská 92 1 838,31 568

Strážnická 24 603,88 975

Kyjovská 36 442,41 1 061

Uherskohradištská 37 194,59 154

Podluží 21 543,39 1 860

Pramen: ÚKZÚZ Brno, oddelení vinohradnictví