OBILOVINY prosinec 1998 - zpráva MZe ČR 1. část (zkráceno)

Situacní a výhledová zpráva

OBILOVINY

prosinec 1998

(1. cást)

Vydalo Ministerstvo zemedelství Ceské republiky

Odbor marketingu a komodit MZe CR

_____________________________________________________________________

Odpovední odborní redaktori:

Ing. Eduard Šiman MZe CR

Ing. Jan Svoboda MZe CR

Reditel odboru: Ing. Jan Pellar MZe CR

Zdroje informací, zpracovatelé podkladu:

Agrární komora CR

Ceský hydrometeorologický ústav

Ceský statistický úrad

FAO

Ministerstvo financí Ceské republiky

Ministerstvo zemedelství Ceské republiky

OECD

Official Journal of the European Communities

Plodinová burza Brno

Podniky prvovýroby a zpracovatelského prumyslu

Reuters News Service

Státní fond tržní regulace v zemedelství

Státní rostlinolékarská správa

Ústrední kontrolní a zkušební ústav zemedelský v Brne

USDA Economic Research Service

Výzkumný ústav pivovarský a sladarský, a. s.

Výzkumný ústav zemedelské ekonomiky

Zemedelský výzkumný ústav Kromeríž, s. r. o.

Autori touto cestou dekují za spolupráci všem uvedeným organizacím a jejich odborným pracovníkum.

Termín marketingový rok, který je ve zpráve používán, zacíná pro komoditu obiloviny 1. 7. a koncí 30. 6. následujícího roku. Pocátecní zásoby predstavují veškeré nespotrebované obilí na pocátku marketingového roku (tedy k 1. 7.) a konecné zásoby veškeré nespotrebované obilí na konci marketingového roku (tedy k 30. 6. príštího roku).

Situacní a výhledové zprávy jsou pro všechny zájemce k dispozici na územních odborech MZe CR, na okresních pracovištích Agrární komory a v budove Ministerstva zemedelství CR. Dále vycházejí jako prílohy periodik Agrospoj, Zemedelské listy, Agrární Noviny a v informacní síti Agronet. Souhrn a základní bilancní tabulka je dostupná na internetové adrese: http://www.mze.cz/ v oddíle "Datové informace".

OBSAH

Úvod

Seznam zkratek

Souhrn

Zásahy státu u obilovin

Zásahy SFTR

Opatrení vlády ke komodite obiloviny

Celní opatrení podle platného celního sazebníku

Licencní politika

Danová politika

Legislativa k agrárnímu trhu vztahující se k obilovinám

Zmeny technických norem vztahujících se k obilovinám

Podpurný a garancní rolnický a lesnický fond

Podpurné programy státu

Nepotravinárské využití obilovin.

Svetový trh obilovin

ÚVOD

Situacní a výhledová zpráva Obiloviny z prosince 1998 navazuje na zprávu vydanou v srpnu 1998. Vychází z údaju dostupných do 20. 11. 1998. V prvním oddílu je strucne popsána ceská státní politika týkající se obilnárství, ve druhém aktuální stav zahranicního trhu s obilovinami s durazem na sousední zeme a ve tretím situace v Ceské republice. Soucástí Situacní a výhledové zprávy Obiloviny jsou prílohy, obsahující podrobné údaje pro další analytickou práci a základní dokumenty SFTR týkající se obilovin. Do príloh byly zarazeny tentokrát také údaje o obsahu živin v surovinách na výrobu krmných smesí zjištené dlouhodobým sledováním ÚKZÚZ Brno.

Situacní a výhledová zpráva Obiloviny využívá více zdroju informací. To zarucuje vyšší objektivnost vyhodnocení a zároven zabezpecuje ochranu individuálních dat všech zúcastnených subjektu.

SEZNAM ZKRATEK

CIF (c.i.f.) Cost, Insurance, Freight = výlohy, pojistné, dopravné placeny. Prodávající platí prepravu zboží do místa urcení vcetne pojištení. Kupující nese výlohy od vyložení zboží v míste urcení.

FAO Food and Agriculture Organisation of the United Nations, Organizace OSN pro výživu a zemedelství.

FOB (f.o.b.) Free on Board = volne na palubu lodi. Prodávající hradí náklady až po naložení do dopravního prostredku na uvedeném míste.

HUF Forint, madarská menová jednotka.

IGC International Grain Council, Mezinárodní obilní rada.

OECD Organisation for Economic Co-operation and Development, Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj.

PLN Zlotý, polská menová jednotka

PGRLF Podpurný a garancní rolnický a lesnický fond, a.s.

SFTR Státní fond tržní regulace v zemedelství.

Sk Koruna, slovenská menová jednotka

SNS Spolecenství nezávislých státu.

SSHR Správa státních hmotných rezerv.

USDA U. S. Department of Agriculture, Ministerstvo zemedelství USA.

WTO World Trade Organization, Svetová obchodní organizace.

SOUHRN

V roce 1998 ocekává MZe CR celkovou sklizen obilovin ve výši približne 6,76 mil. t. Tato produkce by krome zrnové kukurice mela pokrýt domácí poptávku v základních obilních surovinách jak v objemu, tak v kvalite. Sklizen jen mírne prevyšuje ocekávanou domácí spotrebu.

Osevní plocha obilnin pro sklizen roku 1998 proti predchozímu roku nepatrne poklesla na 1680,8 tis. ha. Obilniny byly v roce 1998 pestovány na 54,4 % orné pudy. V zastoupení jednotlivých druhu došlo k výraznému posunu ve prospech ozimé pšenice a ozimého jecmene zejména na úkor jarního jecmene. Nižší byly i osevní plochy žita, ovsa a kukurice. Nejpestovanejší obilninou byla ozimá pšenice se zastoupením 50,5 % z celkové plochy obilnin. S velkým odstupem následoval jarní jecmen s 23,4 %.

Jinak velmi príznivý vývoj porostu obilnin byl narušen suchem v jarním období, které poškodilo zejména jarní obilniny. Sucho na druhé strane ale omezilo rozšírení významných chorob. Následovalo deštivé období v cervnu a cervenci. Pocasí v letních mesících bylo teplé a suché a príznive tak ovlivnilo prubeh a kvalitu sklizne. Deštivý podzim ztížil a místy i znemožnil výsev ozimé pšenice pro sklizen v roce 1999.

Zatímco predchozí marketingové roky se vyznacovaly spíše nedostatkem obilí ve svete a tomu odpovídající vyšší cenovou úrovní, soucasné svetové ceny jsou na velmi nízké úrovni.

Rozdíly v zemedelské politice vedly v marketingovém roce 1998/99 k rozdílnému vývoji cen v Ceské republice a v Madarsku. Rozdíl cen dosáhl takového stupne, že Ceská republika musela vzhledem k velkým prebytkum v Madarsku prijmout prechodné ochranné opatrení, aby se neznehodnotil vliv intervencního nákupu potravinárské pšenice. Také nižší cenová úroven a prebytky na Slovensku vytvárejí tlak na zvýšení dovozu obilovin do Ceské republiky.

Situace na svetovém trhu, zvýraznená nadbytkem obilovin v sousedních státech vytvárí nepríznivé podmínky pro vývoz obilovin z Ceské republiky. Ze strany státu není vývoz obilovin krome jecmene omezován. Omezován není ani vývoz výrobku z obilovin. U jecmene je vývoz prozatím omezen na 50 tis. t, aby se zajistil dostatek kvalitní suroviny pro domácí sladovny.

Rovnováha na domácím trhu byla narušena vysokými pocátecními zásobami marketingového roku 1998/99, které byly dusledkem nižší spotreby krmiv a nižšího než ocekávaného vývozu obilovin a výrobku z obilovin v marketingovém roce 1997/98. Proto se v marketingovém roce 1998/99 ocekává cenový pokles u všech druhu obilovin proti predchozímu roku. Jen u potravinárské pšenice je zajišteno udržení spodní hladiny cenové úrovne vyhlášením minimální garantované ceny pro intervencní nákup.

Pro zajištení stability domácího trhu byl uskutecnen SFTR termínovaný (zálohový) nákup potravinárské pšenice v rozsahu 261 tis. t a intervencní nákup za minimální garantovanou cenu 4000 Kc/t v rozsahu 527 tis. t.

V prvním pololetí roku 1999 se ocekává cena u potravinárské pšenice v rozmezí 4000 - 4200 Kc/t, u žita v rozmezí 3300 - 3700 Kc/t. U krmného obilí se ocekává nízká cenová úroven krome kukurice, kde by se cena ke konci marketingového roku 1998/99 mohla opet priblížit hodnote 4000 Kc/t. U krmné pšenice se ocekává výrazný rozdíl mezi cenou pšenice s nižším obsahem lepku, jejíž cena by mohla dosáhnout až 3400 Kc/t a cenou pšenice z odrud vhodných pro potravinárské užití (s vysokým obsahem lepku). Potravinárské pšenice, která nesplnila nekteré parametry a je tedy urcena ke krmení je prebytek, a tudíž její cena pravdepodobne neprevýší 3000 Kc/t. Také u krmného jecmene se ocekává rozdílný vývoj ceny u ozimého a jarního jecmene, kde cena ozimého jecmene, o který je v krmivárském prumyslu menší zájem, muže poklesnout pod 2400 Kc/t, zatímco cena kvalitního jarního jecmene se bude pravdepodobne pohybovat v rozmezí 3000 - 3300 Kc/t.

ZÁSAHY STÁTU U OBILOVIN

1. Zásahy SFTR

Intervencní nákup v marketingovém roce 1997/98

V marketingovém roce 1997/98 SFTR neuskutecnil intervencní nákup, protože cena potravinárské pšenice neklesla pod stanovenou minimální garantovanou cenu.

Regulace trhu SFTR po sklizni roku 1998

Dne 16. února 1998 schválila rada SFTR zarazení pšenice potravinárské ze sklizne roku 1998 do regulace trhu a to formou termínovaného (zálohového) nákupu a formou intervencního nákupu.

Termínovaný (zálohový) nákup byl pripraven v rozsahu 300 tis. t za cenu 4000 Kc/t v parite A (bez DPH) a prípadný doplatek, vypoctený jako rozdíl mezi prumernou cenou dosaženou pri prodeji a souctem prumerných nákladu spojených s nákupem, skladováním a prodejem této pšenice. Podrobné zásady pro termínovaný (zálohový) nákup potravinárské pšenice ze sklizne roku 1998 jsou uvedeny v príloze. Kvalita potravinárské pšenice je zde již urcena podle nové normy a je požadován minimální obsah N-látek v sušine (Nx5,7) 12 %, sedimentacní hodnota (SDS test) minimálne 55 ml, objemová hmotnost 780 g/l a císlo poklesu 220 s.

Zájem uzavrít smlouvy o termínovaném nákupu potravinárské pšenice dosáhl 1268,6 tis. t. Pro rozdelení limitu bylo použito koeficientu 0,2318.

Na termínovaný (zálohový ) nákup bylo nakoupeno 261,2 tis. t potravinárské pšenice.

Podle Zásad Intervencního nákupu pšenice potravinárské ze sklizne roku 1998 se nákup zahajuje, klesne-li prumerná cena potravinárské pšenice na volném trhu na úroven nebo pod úroven minimální garantované ceny stanovené na 4000 Kc/t (bez DPH) a ukoncuje se bezprostredne poté, kdy prumerná cena na volném trhu prekrocí 4000 Kc/t. Požadavky na kvalitu pšenice pro intervencní nákup jsou nižší než u termínovaného nákupu, konkrétne je stanoven minimální obsah N-látek v sušine (Nx5,7) 11 %, sedimentacní hodnota (SDS test) minimálne 47 ml, objemová hmotnost 770 g/l a císlo poklesu 190 s. Minimální garantovaná cena 4000 Kc/t je stanovena v parite B, tj. dopravu zajištuje a hradí pestitel.

Na svém zasedání 27. ríjna 1998 schválila Rada SFTR Dodatek c. 2 k Zásadám intervencního nákupu pšenice potravinárské ze sklizne roku 1998, který opravnuje Radu SFTR rozhodnout o ukoncení intervencního nákupu.

Plné znení Zásad intervencního nákupu pšenice potravinárské ze sklizne roku 1998 vcetne Dodatku c. 1 a Dodatku c. 2 je uvedeno v príloze.

Intervencní nákup byl v roce 1998 v souladu se stanovenými pravidly zahájen 27. 7. a ukoncen 18. 10. 1998. Intervencní nákup trval 12 týdnu a v jeho rámci bylo nakoupeno 527,0 tis. t potravinárské pšenice.

Na vývoz pšenice nakoupené v intervencním nákupu byla v mesících cervenec až ríjen vypsána 4 výberová rízení z nichž byli vybráni zájemci o vývoz približne 230 tis. t obilovin, popr. obilního ekvivalentu pšenicné mouky a testovin. Od 10. listopadu prešel SFTR na trvalé výberové rízení, které se bude do odvolání konat každé úterý. Se zahájením vlastní realizace vývozu se pocítá v druhé polovine listopadu.

Podrobná pravidla pro Zásady výberového rízení právnických a fyzických osob pro intervencní nákupy, vývoz nebo prodej výrobku zarazených do regulace trhu a pravidla pro trvalé výberové rízení na vývoz potravinárské pšenice nakoupené SFTR v roce 1998 v rámci intervencního nákupu jsou uvedena v príloze.

2. Opatrení vlády ke komodite obiloviny

· Jako preventivní opatrení ke stabilizaci trhu obilím v Ceské republice nakoupil stát ze sklizne 1998 prostrednictvím SFTR 261,2 tis. t potravinárské pšenice v termínovaném (zálohovém) a 527,0 tis. t v intervencním nákupu. Celkové vykoupené množství 788,3 tis. t predstavuje 11,6 % z celkové ocekávané sklizne obilovin a výrazne zlepšilo financní situaci výrobcu.

· V licencní politice prestalo být v marketingovém roce 1998/99 omezováno vydávání neautomatických vývozních licencí u obilovin a výrobku z obilovin. Výjimkou je jecmen, kde by velký vývoz sladovnické suroviny mohl poškodit domácí sladovny.

· Rozdílný cenový vývoj v Ceské republice a v Madarsku, zpusobený rozdílnou výší minimální garantované ceny pro potravinárskou pšenici, a rychle narustající dovoz madarské potravinárské pšenice do Ceské republiky jako dusledek tohoto vývoje si pocátkem ríjna vynutily zahájení konzultací mezi obema stranami o zpusobu rešení tohoto problému.

· Narízením vlády c. 235 ze dne 7. ríjna 1998 byla stanovena výše cla 2290 Kc/t pro dovoz pšenice obecné i pšenice durum z Madarska jako prozatímní ochranné opatrení.

· V ríjnu a listopadu probehla mezi obema zememi další technická jednání. Cílem techto jednání je dospet k takovému rešení, které by neznehodnotilo státní zásah na trhu potravinárské pšenice v Ceské republice.

3. Celní opatrení podle platného celního sazebníku

V celním sazebníku pro rok 1999 nejsou smluvní, tj. pro všechny zeme WTO platící zvýhodnené kvóty na dovoz obilovin ani mouky z obilovin.

Smluvní cla na dovoz obilovin v roce 1999 opet poklesnou v souladu se závazky WTO. Základní celní ochrana, kterou smluvní clo predstavuje, se sníží u obecné pšenice, ovsa, žita a jecmene z 22,5 na 21,8 %, u nesetové kukurice z 18,0 na 17,5 %. Význam smluvních cel je malý, protože dovoz vetšinou probíhá za zvýhodnených podmínek. Cla na dovoz obecné pšenice, žita a ovsa z Madarska, Polska, Rumunska a Litvy jsou snížena na 15 %, u jecmene na 18 %. U kukurice z Madarska je clo sníženo na 15 %. Další zvýhodnení budou upresnena v souvislosti se vstupem Bulharska do CEFTA.

Krome techto pravidelných cel existují zvýhodnená (preferencní) cla v rámci kvót. U obilovin se jedná pouze o kvótu na dovoz 74,3 tis. t kukurice z EU, kde bude celní sazba v roce 1999 4,4 %. V minulých letech byla využívána nepatrne.

Dne 1. 9. 1998 vstoupila v platnost Dohoda o volném obchodu mezi Ceskou republikou a Tureckou republikou. V rámci této dohody si zeme poskytly na urcitá množství zemedelských výrobku celní zvýhodnení (koncese). Obilovin a výrobku z obilovin se týká jen vzájemná kvóta na bezcelní dovoz piva v objemu 1500 hl.

Následující tabulka podává prehled o platných dohodách, které mají charakter dohod, zvýhodnujících vzájemný obchod.

Prehled o preferencních dohodách Ceské republiky

Název dohody Používá se v obchodu Provádí se Publikace ve

se zememi: od: Sbírce zákonu

Evropská dohoda Belgie, Dánsko, Francie, 1. 3. 1992 c. 7/1995

zakládající pridružení Itálie, Irsko, Lucembursko,

mezi Ceskou republikou Nemecko, Nizozemí,

na jedné strane a Portugalsko, Recko, Španelsko,

Evropskými spolecenstvími Velká Británie

a jejich clenskými státy na

strane druhé Finsko, Rakousko, Švédsko 1. 1. 1995

Dohoda mezi Ceskou republikou a Norsko, Švýcarsko 1. 7. 1992

zememi Evropského sdružení Island 1. 1. 1993

volného obchodu Lichtenštejnsko 1. 1. 1997

Smlouva o vytvorení celní unie

mezi CR a SR Slovenská republika 1. 1. 1993 c. 237/1993

Dohoda mezi vládou Ceské republiky c. 172/1994

a vládou Slovenské republiky

o pravidlech puvodu zboží a

metodách administrativní spolupráce

Stredoevropská dohoda o volném

obchodu (CEFTA) Madarsko, Polsko 1. 3. 1993 c. 54/1995

Slovinsko 1. 1. 1996

Rumunsko 1. 7. 1997

Bulharsko 1. 1. 1999

Dohoda o oblasti volného obchodu

mezi CR a Estonskou republikou Estonská republika 1. 7. 1996 c. 53/1998

Dohoda o oblasti volného obchodu

mezi CR a Lotyšskou republikou Lotyšská republika 1. 7. 1996 c.192/1997

Dohoda o oblasti volného obchodu

mezi CR a Izraelem Stát Izrael 1. 1. 1997 c. 86/1998

Dohoda o oblasti volného obchodu

mezi CR a Litevskou republikou Litevská republika 1. 7. 1997 c. 189/1997

Dohoda o volném obchodu mezi

Ceskou republikou a Tureckou

republikou Turecká republika 1. 9. 1998 c.206/1998

Pramen: Generální reditelství cel

4. Licencní politika podle vyhlášky Federálního ministerstva zahranicního obchodu c. 560/1991 Sb., ve znení pozdejších predpisu

Vyhláška c. 560/1991 Sb. ve znení pozdejších predpisu byla naposledy novelizována vyhláškou MPO c. 56/1998 Sb. s úcinností od 1. 4. 1998. Zahrnuje do režimu neautomatických vývozních licencí s množstevním omezením následující položky (skupiny položek) celního sazebníku, vztahující se ke komodite obiloviny. Vyhláška uvádí také orientacní limity vývozu:

1001 pšenice a sourež 150 000 t

1002 00 00 žito 10 000 t

1003 00 jecmen 150 000 t

1004 00 00 oves 20 000 t

1005 90 00 kukurice ostatní 10 000 t

1101 00 pšenicná mouka

nebo mouka ze soureže 30 000 t

1104 zpracovaná obilná zrna 5 000 t

1107 slad též pražený 180 000 t

2302 otruby a vedlejší

mlýnské produkty 10 000 t

Výše techto limitu však muže být zmenena podle situace na trhu a objemu produkce po dohode s Ministerstvem zemedelství ve smyslu ustanovení § 1 odst. 3 vyhlášky Ministerstva prumyslu a obchodu c. 560/1991 Sb., ve znení pozdejších predpisu.

V druhém pololetí 1998 jsou vydávány licence s platností do 31. 12. 1998. Limity pro udelování licencí, uvedené v následující tabulce, zahrnují u položky pšenice od 8. 9. 1998 také vývoz pšenice na smlouvy SFTR.

Prehled o úpravách rocních limitu, udelených licencích a skutecném vývozu v kalendárním roce 1998 (t)

Císlo položky Položka Stav Stav Stav Stav Licence Vývoz

limitu limitu limitu limitu vydané mimo

od 5.8. od 8.9. od 9.10. od 11.11. k 10. 11. Celní unii

do 7.9. do 8.10. do 10.11. od 1.1. do

31.10.98

1001 Pšenice 267 857 500 000 Neomezeno Neomezeno 130 464 76 251

1002 Žito 10 000 10 000 10 000 10 000 3 726 139

1003 Jecmen 66 476 66 476 66 476 66 476 71 282 18 007

1004 Oves 21 904 21 904 21 904 21 904 9 437 2 102

1005 90 Kukurice ostatní 42 360 42 360 42 360 42 360 39 180 33 026

1101 Pšenicná mouka 80 000 80 000 80 000 80 000 41 002 5 653

1104 Obilná zrna 5 000 5 000 5 000 5 000 341 255

1107 Slad 180 000 180 000 180 000 180 000 170 673 148 315

2302 Otruby 20 000 30 000 30 000 30 000 21 000 13 362

Pramen: Zápisy z jednání licencní komise, celní statistika

Pro jednotlivé komodity platí následující upresnující podmínky pro vydávání vývozních licencí:

Pšenice: Udelovat licence mimo limit na vývoz bioproduktu a to na základe predložení príslušného certifikátu vystaveného odborem MZe a dále na vývoz osiv s tím, že puvod osiva prokáže vývozce rozhodnutím ÚKZÚZ o uznání osiva.

Jecmen: Licence na vývoz osiva budou udelovány mimo limit s tím, že vývozce prokáže puvod osiva rozhodnutím ÚKZÚZ o uznání osiva.

Slad: Licence bude udelena výrobcum sladu na základe prohlášení, že vykrývají smlouvy uzavrené s tuzemskými pivovary a dále vývozním organizacím, které soucasne se žádostí o licenci predloží potvrzení o tom, že od výrobce nakoupily slad urcený pro vývoz.

5. Danová politika

V danové politice Ceské republiky od posledního zpracování Situacní a výhledové zprávy Obiloviny nedošlo k žádným zmenám.

6. Legislativa k agrárnímu trhu vztahující se k obilovinám

Následující prehled právních predpisu navazuje na prehled z predchozí Situacní a výhledové zprávy Obiloviny ze srpna 1998 a zahrnuje nové právní predpisy týkající se obilních komodit, které vyšly do 5. 11. 1998:

Zákon Parlamentu Ceské republiky c. 156/1998 Sb.

o hnojivech, pomocných pudních látkách, pomocných rostlinných prípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemedelských pud ( zákon o hnojivech).

Úcinnost od 1. 9. 1998.

Uverejneno v c. 54/1998 Sbírky zákonu na strane 6709.

Sdelení Ministerstva zahranicních vecí c. 200/1998 Sb.

o sjednání Protokolu týkajícího se sanitárních a fytosanitárních opatrení a opatrení na ochranu zvírat ve vztahu k obchodu k Evropské dohode zakládající pridružení mezi Ceskou republikou na jedné strane a Evropskými spolecenstvími na strane druhé.

Úcinnost od 20. 8. 1998.

Uverejneno v c. 67/1998 Sbírky zákonu na strane 7058.

Sdelení Ministerstva zahranicních vecí c. 206/1998 Sb.

o sjednání Dohody o volném obchodu mezi Ceskou republikou a Tureckou republikou.

Úcinnost od 1. 9. 1998.

Uverejneno v c. 70/1998 Sbírky zákonu na strane 7218.

Vyhláška Ministerstva zemedelství c. 220/1998 Sb.

o zpusobu a rozsahu posuzování shody potravin, zpusobu prípravy a odberu kontrolních vzorku potravin a tabákových výrobku výrobcem, o druzích potravin, pro které bude výrobcem nebo dovozcem vydáváno písemné prohlášení o shode, a o rozsahu a obsahu tohoto prohlášení (posuzování shody).

Úcinnost od 1. 10. 1998.

Uverejneno v c. 76/1998 Sbírky zákonu na strane 7467.

Narízení vlády Ceské republiky c. 235/ 1998 Sb.,

kterým se stanový prozatímní ochranné opatrení na dovoz pšenice pocházející z Madarské republiky.

Úcinnost od 9. 10. 1998.

Uverejneno v c. 80/1998 Sbírky zákonu na strane 7579.

7. Zmeny technických norem vztahujících se k obilovinám

Pocínaje sklizní 1998 platí pro hodnocení potravinárské pšenice upravená CSN 46 1100 - 2. Zavádí hodnocení pšenic podle obsahu N-látek v sušine (Nx5,7) a kvality bílkovinného komplexu, vyjádrené ukazatelem sedimentacní hodnota (SDS test). Zmena normy byla zverejnena ve Vestníku Úradu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Popis zmeny je k dostání v prodejnách norem. S touto zmenou souvisí i nové vydání CSN 46 1021 Zkoušení obilovin - Stanovení sedimentacní hodnoty (SDS test). Hodnocení pšenic podle obsahu mokrého lepku bude nadále jen nezávazným ukazatelem.

Ke zmene došlo také u normy CSN 46 1010 Spolecná ustanovení pro obiloviny, lušteniny a olejniny, která má nadále platnost pouze pro olejniny. Pro obiloviny jako zemedelské výrobky byly vydány nové normy s platností od 1. zárí:

CSN 46 1100 - 1 Obilí potravinárské - Cást 1: Spolecná ustanovení

CSN 46 1200 - 1 Obiloviny - Cást 1: Spolecná ustanovení.

Tyto normy jsou nezávazné a obsahují názvosloví a všeobecné informace, týkající se technických požadavku, metod zkoušení, dodávání, balení, dopravy a skladování.

Pokud jsou obiloviny surovinou pro výrobu krmiv, jsou posuzovány podle zákona o krmivech, pokud jsou v neupraveném stavu urceny pro prímou lidskou spotrebu, pak podle zákona o potravinách.

8. Podpurný a garancní rolnický a lesnický fond

V souvislosti s vycerpáním pridelených financních limitu byl k 29. zárí 1998 ukoncen príjem žádostí o podporu v rámci programu "Zemedelec" a "Export". Tyto programy bude možné znovu využívat od pocátku roku 1999.

9. Podpurné programy státu

Podpurné programy k podpore mimoprodukcních funkcí zemedelství, k podpore aktivit podílejících se na udržování krajiny a programy pomoci k podpore méne príznivých oblastí byly stanoveny na základe zákona c. 252/1997 Sb. o zemedelství.

Tyto programy jsou rozdeleny na dve skupiny, lišící se výší podpor, a to na podpurné programy k podpore aktivit podílejících se na udržování krajiny, které jsou urceny pro oblasti s prumernou cenou pudy v katastru obce vyšší než 4 Kc/m2 a programy pomoci méne príznivým oblastem s prumernou cenou pudy v katastru obce nižší nebo rovnou 4 Kc/m2. Pro obe skupiny je stanovena podpora na údržbu zemedelských pozemku, na ekologické zemedelství a na zalesnování. Pro mene príznivé oblasti je navíc stanovena podpora na chov skotu masných plemen a pro nejhorší podmínky s prumernou cenou pudy v katastru obce pod 3,1 Kc/m2 také podpora na chov ovcí.

Ministerstvo Zemedelství na základe podpurných programu podle § 2 odst. 1 zákona c. 252/1997 Sb. o zemedelství, schválených Poslaneckou snemovnou Ceské republiky usnesením 17. schuze 3. prosince 1997 a v souladu s § 5 zákona c. 576/1990 Sb. o pravidlech hospodarení s rozpoctovými prostredky vydalo zásady pro poskytování podpor pro rok 1998.

Oblasti obilovin se dotýká podpurný program 2. B.) "Udržování genetického potenciálu osiv a sadby", který má podporit a zabezpecit dostupnost kvalitních odrud. Významný je zejména príspevek ve výši 100 % zaplacených licencních poplatku u osiva kukurice a 90 % zaplacených licencních poplatku u osiva ostatních obilovin.

Predmetem podpory podpurného programu 3. a.) je biologická ochrana jako náhrada chemické ochrany rostlin. Výše podpory je stanovena na 60 % z prokázaných plných vlastních nákladu príslušného roku.

Podpurný program 9. A. b. nazvaný "Speciální poradenství pro rostlinnou výrobu" reší financní podporu pro zverejnování výsledku odrudových zkoušek.

Podpurný program 9. C. b) si klade za cíl vytvorení praktické aktuální databáze duležitých technických, technologických, ekonomických a právních norem, normativu a praktických doporucení pro zemedelce a poradce jak v tiskové, tak v elektronické podobe.

10. Nepotravinárské využití obilovin

Otázkou využití bioetanolu z obilovin a cukrové repy v pohonných smesích se 17. cervna 1998 zabývala vláda CR. Ve svém usnesením c. 420 k možnostem využití bioetanolu pri výrobe lihobenzinových smesí schválila nepotravinárské využití cásti kvasného lihu, vyrobeného ze zemedelských surovin vypestovaných na území Ceské republiky k tomuto úcelu.

Vláda uložila ministru zemedelství vytvorit prostrednictvím zrízené meziresortní odborné skupiny podmínky pro výše uvedené využití kvasného lihu. Úkolem meziresortní odborné skupiny je zpracování návrhu nezbytných právních norem a zajištení organizacních predpokladu smerujících k použití bioetanolu v pohonných smesích.

Subvence nutné pro využití lihu v pohonných smesích mohou být pri využití moderních technologií a zhodnocení vedlejších produktu výroby nižší než subvence nutné k udržení nevyužívané pudy v kulturním stavu.

První provozní zkouška výroby palivové prímesi na bázi lihu je v Ceské rafinérské a. s. v Kralupech nad Vltavou pripravována na leden 1999.

SVETOVÝ TRH OBILOVIN

Podle posledních odhadu bude ve svete sklizeno približne o více než 20 mil. t mene pšenice než v predešlém roce. Sklizen pšenice bude nižší než svetová spotreba a dojde tedy k cerpání zásob, i když jen v malém rozsahu, neohrožujícím potravinovou bezpecnost. Také sklizen krmného obilí bude nižší, ale stále ješte nad úrovní svetové spotreby, takže by zásoby krmného obilí mely naopak nepatrne vrust. Jde tedy o vývoj z hlediska zásobování i cenové stability z celosvetového pohledu príznivý, v jednotlivých oblastech se však situace muže výrazne lišit. Vyšší sklizen u hlavních dovozních zemí povede k mírnému poklesu svetového obchodu pšenicí, naopak u obchodu s krmným obilím se ocekává mírný nárust. Z hlediska obchodu vyvolávají obavy pretrvávající ekonomické potíže v jihovýchodní Asii, která je duležitým dovozcem obilovin.

Pro srovnání uvádíme základní údaje trí nejvýznamnejších svetových analytických center pro obiloviny.

FAO, listopadový odhad (mil. t, % z nezaokrouhlených údaju):

Údaje svet celkem Pšenice Obiloviny krome pšenice a rýže

1997/98 1998/99 Zmena % 1997/98 1998/99 Zmena %

Produkce 615 594 -3,5 909 903 -0,7

Dovoz 95 91 -3,6 88 89 1,8

Spotreba 592 596 0,7 898 896 -0,3

Konecné zásoby 134 136 1,5 134 139 3,7

Pramen: FAO - Food outlook listopad 1998

IGC, mezinárodní rada pro obiloviny, odhad sklizne z 28. ríjna 1998 (mil. t, % ze zaokrouhlených údaju):

Údaje svet celkem Pšenice Obiloviny krome pšenice a rýže

1997/98 1998/99 Zmena % 1997/98 1998/99 Zmena %

Odhad produkce 610 586 - 3,9 904 897 - 0,8

Odhad svetového obchodu 95 95 0,0 88 89 +1,1

Odhad spotreby mark. roku 587 591 + 0,7 891 895 + 0,4

Odhad konecných zásob 133 128 - 3,8 136 137 + 0,7

Pramen:IGC

Zpráva Ministerstva zemedelství USA, odhad z 10. listopadu 1998 (mil. t, % ze zaokrouhlených údaju)

1996/97 1997/98 1998/99 Zmena

98/99 proti

97/98 (%)

Pšenice

Sklizen - svet 582,95 610,98 588,29 -3,7

z toho USA 62,19 68,76 69,60 1,2

EU 15 98,51 94,45 103,36 9,4

Východoevropské zeme bez SNS a

baltických státu 26,13 34,41 33,87 -1,6

SNS bez baltických státu 63,30 80,51 57,90 -28,1

Dovoz - svet 119,74 117,80 114,06 -3,2

z toho USA 2,51 2,58 2,45 -5,0

EU 15 22,90 21,25 20,81 -2,1

Východoevropské zeme bez SNS

a baltických státu 5,14 1,71 1,36 -20,5

SNS bez baltických státu 6,64 6,01 6,58 9,5

Spotreba - svet 577,64 585,28 601,38 2,8

z toho USA 35,61 35,44 37,91 7,0

EU 15 79,51 81,36 86,31 6,1

Východoevropské zeme bez SNS a

baltických státu 31,29 31,87 33,77 6,0

SNS bez baltických státu 71,13 72,58 70,89 -2,3

Zásoby na konci marketingového roku - svet 111,14 136,85 123,76 -9,6

z toho USA 12,07 19,66 22,51 14,5

EU 15 14,76 15,83 18,58 17,4

Východoevropské zeme bez SNS a

baltických státu 5,55 7,05 5,96 -15,5

SNS bez baltických státu 6,32 16,45 6,29 -61,8

Obiloviny krome pšenice a rýže

Sklizen - svet 907,87 885,56 883,86 -0,2

z toho USA 267,56 265,42 273,67 3,1

EU 15 103,75 109,44 104,13 -4,9

Východoevropské zeme bez SNS a

baltických státu 49,52 58,54 49,68 -15,1

SNS bez baltických státu 52,15 67,87 40,81 -39,9

Dovoz - svet 103,60 99,96 100,64 0,7

z toho USA 2,93 2,94 2,56 -12,9

EU 15 16,90 17,40 18,30 5,2

Východoevropské zeme bez SNS a

baltických státu 1,85 1,07 0,74 -30,8

SNS bez baltických státu 1,71 1,49 2,13 43,0

Spotreba - svet 879,60 877,22 879,60 0,3

z toho USA 206,40 211,94 215,94 1,9

EU 15 95,52 96,12 96,18 0,1

Východoevropské zeme bez SNS a

baltických státu 49,62 53,55 51,03 -4,7

SNS bez baltických státu 53,91 58,18 49,02 -15,7

Zásoby na konci marketingového roku- svet 126,63 134,97 139,23 3,2

z toho USA 27,01 38,17 50,18 31,5

EU 15 12,17 22,82 23,95 5,0

Východoevropské zeme bez SNS a

baltických státu 4,21 7,19 4,32 -39,9

SNS bez baltických státu 3,32 11,38 3,98 -65,0

Pramen : USDA

Evropská unie

Sklizen obilovin v EU v roce 1998 je podle cervencových odhadu mírne vyšší než v roce 1997. Srovnání s predchozím rokem je uvedené v tabulce.

Ríjnové odhady sklizne obilovin v EU pro rok 1998 ve srovnání se skutecností roku 1997

Obilovina Pšenice ob. Žito Jecmen Kukurice Oves Tritikale Celkem

Rok sklizne 1997 1998 1997 1998 1997 1998 1997 1998 1997 1998 1997 1998 1997 1998

Plocha (mil. ha) 13,9 13,8 1,4 1,5 11,9 11,4 4,3 4,0 2,1 2,1 0,9 0,9 37,5 36,7

Výnos (t/ha) 6,28 6,89 4,50 4,43 4,45 4,64 8,94 8,25 3,47 3,33 5,14 5,47 5,43 5,66

Výroba (mil. t) 87,3 94,8 6,1 6,4 53,1 52,7 38,3 32,8 7,5 7,0 4,4 4,9 203,8 207,3

Pramen: COCERAL, organizace obchodníku obilí v EU

Z celkové sklizne jecmene pripadá na jarní jecmen 24,1 mil. t. Výnos jarního jecmene dosáhl 4,07 t/ha.

EU vstoupila do hospodárského roku 1998/99 s intervencními zásobami ve výši 13,7 mil. t. Z toho bylo 7,8 mil. t jecmene, 2,7 mil. t žita a 2,5 mil. t pšenice obecné. Kukurice bylo v intervencních zásobách jen 0,7 mil. t. K 28. 10. 1998 poklesly tyto zásoby na 11,8 mil. t, snížila se zejména zásoba jecmene, a to na 6,7 mil. t, ale poklesla i zásoba pšenice na 2,0 a žita na 2,4 mil.t.

Vývoz obilovin z Evropské unie je výrazne subvencován.

Maximální priznané podpory pro tendry z volného trhu a z intervencních zásob, oznámené v období od 30. 10. do 5. 11. 1998, jsou uvedené v tabulce.

Výsledky úspešných tendru na subvence v období od 30. 10. do 5. 11. 1998.

Komodita Množství (tuny) Max. výše Max. výše

podpory (ECU/t) podpory (Kc/t)

Vývoz z volného trhu

Pšenice obecná 165 000 28,59 982

Jecmen 165 000 61,47 2 112

Žito 20 000 69,74 2 396

Vývoz z intervencních zásob

Pšenice obecná 36 065 86,67 2 978

Jecmen 132 823 53,26 - 57,52 1 830 - 1 976

Žito stará sklizen 38 460 48,06 1 651

Žito nová sklizen 969 47,76 1 641

Pramen: Official Journal of the European Communities

Poznámka: prepocet na ceskou menu v kurzu 1 ECU = 34,36 Kc platném k 2. 11. 1998

Vedle exportních podpor vyhlašovaných v rámci tendru existují v EU také predem stanovované vývozní podpory, které mohou obchodníci prubežne využívat. Jsou vyhlašovány pro vývoz obilovin do Švýcarska a Lichtenštejnska a pro nekteré duležité výrobky z obilovin. Hodnoty techto podpor k 6. listopadu udává následující tabulka:

Výše vývozních podpor poskytovaných v EU k 6. 11. 1998

Komodita Výše podpory ECU/t Výše podpory Kc/t

Pšenice obecná ostatní (jen do Švýcarska,

Lichtenštejnska) 18,50 636

Žito (jen do Švýcarska, Lichtenštejnska) 50,00 1 718

Jecmen nesetový (jen do Švýcarska,

Lichtenštejnska) 51,00 1 752

Kukurice nesetová (jen do Švýcarska,

Lichtenštejnska) 35,00 1 203

Mouka z pšenice obecné podle druhu 38,00 - 28,50 1 306 - 979

Žitná mouka 82,00 2 818

Nepražený jecný slad 77,27 2 655

Pramen: Official Journal of the European Communities

Poznámka: pro prepocet použit kurz 1 ECU = 34,36 Kc z 2. 11. 1998

Subvencován je také vývoz obilovin zapracovaných do výrobku. V prepoctu na cistou obilovinu jsou tyto subvence nejvyšší u jecmene 59,44 ECU/t (2042 Kc/t). Dále predstavují 50,90 ECU/t (1749 Kc/t) u kukurice, 49,06 ECU/t (1686 Kc/t) u žita, 36,61 ECU/t (1258 Kc/t) u ovsa a 23,50 ECU/t (807 Kc/t) u pšenice, pricemž z techto hodnot existují výjimky. Pro prepocet na ceskou menu byl použit kurz ze 2. 11. 1998.

Pro dokreslení je uveden seznam dotovaných výrobku s aktuální výší subvence.

Subvence EU pro výrobky z obilovin

Kód EU Popis výrobku Subvence Subvence

ECU/t Kc/t

1102 20 10 9200 Kukuricná mouka s nižším obsahem tuku 71,26 2448

1102 20 10 9400 Kukuricná mouka s nižším obsahem tuku 61,08 2099

1102 20 90 9200 Kukuricná mouka s vyšším obsahem tuku 61,08 2099

1102 90 10 9100 Jecná mouka 68,15 2342

1102 90 10 9900 Jecná mouka 46,34 1592

1102 90 30 9100 Ovesná mouka 65,90 2264

1103 12 00 9100 Krupice z ovsa 65,90 2264

1103 13 10 9100 Krupice z kukurice s nižším obsahem tuku 91,62 3148

1103 13 10 9300 Krupice z kukurice s nižším obsahem tuku 71,26 2448

1103 13 10 9500 Krupice z kukurice s nižším obsahem tuku 61,08 2099

1103 13 90 9100 Krupice z kukurice s vyšším obsahem tuku 61,08 2099

1103 19 10 9000 Krupice ze žita 49,06 1686

1103 19 30 9100 Krupice z jecmene 70,42 2420

1103 21 00 9000 Aglomerované výrobky z pšenice 23,97 824

1103 29 20 9000 Aglomerované výrobky z jecmene 46,34 1592

1104 11 90 9100 Jecné vlocky 68,15 2342

1104 12 90 9100 Ovesné vlocky 73,22 2516

1104 12 90 9300 Ovesné vlocky 58,58 2013

1104 19 10 9000 Pšenicné vlocky 23,97 824

1104 19 50 9110 Kukuricné vlocky 81,44 2798

1104 19 50 9130 Kukuricné vlocky 66,17 2274

1104 21 10 9100 Loupaný jecmen 68,15 2342

1104 21 30 9100 Loupaný a šrotovaný jecmen 68,15 2342

1104 21 50 9100 Perlovitý jecmen 90,86 3122

1104 21 50 9300 Perlovitý jecmen 72,69 2498

1104 22 20 9100 Loupaný oves 58,58 2013

1104 22 30 9100 Loupaný a šrotovaný oves 62,24 2139

1104 23 10 9100 Loupaná, popr. i šrotovaná kukurice 76,35 2623

1104 23 10 9300 Loupaná, popr. i šrotovaná kukurice 58,54 2011

1104 29 11 9000 Loupaná, popr. i šrotovaná pšenice 23,97 824

1104 29 51 9000 Šrotovaná pšenice 23,50 807

1104 29 55 9000 Šrotované žito 23,50 807

1104 30 10 9000 Pšenicné klícky 5,88 202

1104 30 90 9000 Klícky z ostatního obilí 12,73 437

1107 10 11 9000 Pšenicný slad nepražený ve forme mouky 41,83 1437

1107 10 91 9000 Jiný slad nepražený ve forme mouky 80,87 2779

1108 11 00 9200 Pšenicný škrob 47,00 1615

1108 11 00 9300 Pšenicný škrob 47,00 1615

1108 12 00 9200 Kukuricný škrob 81,44 2798

1108 12 00 9300 Kukuricný škrob 81,44 2798

1108 13 00 9200 Bramborový škrob 81,44 2798

1108 13 00 9300 Bramborový škrob 81,44 2798

1108 19 10 9200 Rýžový škrob 47,12 1619

1108 19 10 9300 Rýžový škrob 47,12 1619

1109 00 00 9100 Pšenicný lepek 0 0

1702 30 51 9000 Glukóza 92,06 3163

1702 30 59 9000 Glukóza 70,48 2422

1702 30 91 9000 Glukóza 92,06 3163

1702 30 99 9000 Glukóza 70,48 2422

1702 40 90 9000 Smes glukózy s fruktózou 70,48 2422

1702 90 50 9100 Maltodextrin a maltodextrinový sirup 92,06 3163

1702 90 50 9900 Maltodextrin a maltodextrinový sirup 70,48 2422

1702 90 75 9000 Karamel suchý obsahující méne než 50 %

sacharózy 96,47 3315

1702 90 79 9000 Karamel obsahující méne než 50 % sacharózy 66,96 2301

2106 90 55 9000 Sirup z glukózy a maltodextrinu 70,48 2422

Pramen: Official Journal

Poznámka: pro prepocet použit kurz 1 ECU = 34,36 Kc z 2. 11. 1998

Evropská unie stanovuje dovozní cla na obiloviny jako rozdíl mezi 1,55násobkem intervencní ceny a cenou, za kterou se prodává americké obilí v evropských prístavech. Cla pro období pocínaje 1. listopadem 1998 jsou následující:

pšenice nesetová vysoké kvality 50,84 ECU/t

pšenice nesetová strední kvality 76,45 ECU/t

pšenice nesetová nízké kvality 91,99 ECU/t

žito 100,22 ECU/t

nesetový jecmen 100,22 ECU/t

nesetová kukurice 103,26 ECU/t

Po dlouhotrvajících jednáních byl schválen Protokol o úpravách obchodních aspektu Evropské dohody mezi Ceskou republikou na strane jedné a Evropskými spolecenstvími a jejich clenskými státy na strane druhé s ohledem na vstup Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království do Evropské unie a na výsledky jednání o zemedelství v rámci Uruguayského kola vcetne zlepšení stávajícího preferencního režimu. Vstoupí v platnost od 1. 12. 1998. Soucástí tohoto protokolu jsou kvóty pro dovoz sladovnického jecmene, pšenicné mouky a sladu z CR do EU s celní sazbou, predstavující 20 % sazby bez preference.

Kvóty se sníženou celní sazbou (20 % cla) pro dovoz z CR do EU (t)

Kód celního sazebníku Komodita 1.7.97- 1.1.98- 1.7.98- 1.7.99- 1.7.2000-

31.12.97 30.6.98 30.6.99 30.6.2000 30.6.2001

ex 1003 00 90 Sladovnický jecmen 13 700 16 440 31 510 32 880 34 250

1101 00 Pšenicná mouka 6 750 8 100 15 525 16 200 16 875

1107 10 99 Slad z jecmene 18 020 21 800 41 630 43 440 45 250

Pramen: Official Journal of the European Communities

Zvýhodnen je také dovoz rady zpracovaných zemedelských výrobku do EU.

Vybrané ostatní státy Evropy

Prehledná tabulka o výši sklizne obilovin celkem a pšenice v nekterých zemích (ríjnové odhady)

Zeme Pocet obyvatel

mil. obyv. Obiloviny bez rýže celkem Pšenice

mil. t mil. t

1997 1998 Pramen 1997 1998 Pramen

Belorusko 10,1 5,8 5,1 Ministerstvo 0,75 0,80 Ministerstvo

Bulharsko 8,4 6,2 5,5 FAO 3,38 3,30 Ministerstvo

Ceská republika 10,3 6,98 6,76 Nár. stat. úrad 3,64 3,90 Nár. stat. úrad

Chorvatsko 4,5 3,18 3,26 Nár. stat. úrad 0,83 1,02 Nár. stat. úrad

Evropská unie-15 372,0 203,76 207,28 Coceral 1) 102,59 93,53 Coceral 1)

Jugoslávie 10,5 10,35 8,84 Nár. stat. úrad 2,92 2,94 Nár. stat. úrad

Madarsko 10,2 14,2 13,0 FAO 5,26 4,97 Nár. stat. úrad

Polsko 38,6 24,9 26,6 Nár. stat. úrad 8,2 9,5 Nár. stat. úrad

Rumunsko 22,7 22,1 14,0 Ministerstvo 6,67 5,26 Ministerstvo

Rusko 148,1 85,1 49,1 USDA 44,2 28,0 USDA

Slovensko 5,4 3,74 3,55 Nár. stat. úrad 1,89 1,84 Nár. stat. úrad

Ukrajina 51,6 34,46 26,76 UkrAgroConsult 18,4 15,8 UkrAgroConsult

Poznámka: 1) COCERAL je organizace obchodníku obilí v EU

Rusko

Rusko bylo v roce 1998 postiženo silným letním suchem, které znicilo úrodu na 25 % skliznových ploch a výrazne snížilo výnosy. Podle státního statistického výboru dosáhla sklizen 51,5 mil. t, ale toto císlo se vztahuje k neprecištenému obilí.

Velkoobchodní cena potravinárské pšenice k 11. listopadu prepocítaná podle kurzu k 12. 11. (1 USD = 15,58 Rublu, 1 USD = 29,753 Kc) byla 1815 Kc/t (61 USD/t), tedy hluboko pod svetovou cenou. Nízká cena zpusobila, že pres nedostatek pšenice na ruském trhu bylo v období cervenec až zárí 1998 vyvezeno 300 tis. t pšenice mimo Spolecenství nezávislých státu.

Ruská obilní bilance - vývoj od roku 1990 (mil. t)

Marketingový 1990/91 1991/92 1992/93 1993/94 1994/95 1995/96 1996/97 1997/98

rok

Pocátecní zásoby 20,5 22,4 18,6 23,7 22,7 13,9 4,7 2,7

Sklizen 110,0 85,1 106,9 99,1 81,3 63,4 69,3 88,5

Dovoz 17,0 25,2 21,7 8,7 2,7 5,9 2,6 2,6

Celková nabídka 147,5 132,7 147,2 131,5 106,7 83,2 76,6 93,8

Domácí spotreba 123,1 112,9 122,2 107,8 90,6 77,8 72,7 79,3

Vývoz 2,0 1,2 1,3 1,0 2,2 0,7 1,2 3,1

Konecné zásoby 22,4 18,6 23,7 22,7 13,9 4,7 2,7 11,4

Pramen: Ruská obilnárská unie

Prestože má Rusko rozsáhlé zásoby obilí z bohaté sklizne roku 1997, bude nutné podle údaju ruského ministerstva zemedelství dovézt k pokrytí potreb nejméne 8,3 mil. t.

Bulharsko

Státem garantovaná cena pro výkup pšenice ze sklizne 1998 byla stanovena na stejné úrovni jako v predchozím roce, tj. na 134 USD/t (4154 Kc/t pri kursu 1 USD = 31 Kc).

Podobne jako v Ceské republice zpusobilo deštivé pocasí v podzimních mesících roku 1998 v Bulharsku zpoždení polních prací, které snižuje vyhlídky na dobrou sklizen v roce 1999.

Od 1. 1. 1999 se Bulharsko stává clenem CEFTA. Ocekává se podstatný nárust obchodu Bulharska se zememi CEFTA.

Jugoslávie

Proti roku 1997 je sklizen obilovin v Jugoslávii v roce 1998 témer o 13 % nižší. Nejvíce byla postižena kukurice, které se sklidilo v dusledku letního sucha a deštivého pocasí pri sklizni o 1,5 mil. t méne, sklizen pšenice naopak zustala na stejné úrovni. Jugoslávie má k dispozici významné prebytky kukurice ze sklizne 1997 (2,3 mil. t), zásobování domácího trhu kukuricí tedy není ohroženo.

Jugoslávie ocekává v roce 1999 nižší úrodu obilovin, vzhledem k velkému zpoždení v podzimních pracích vlivem deštivého pocasí.

Rumunsko

Ministerstvo zemedelství výrazne navýšilo podpurnou cenu pro pšenici ze sklizne 1998. Po konzultacích s výrobci a obchodníky byla stanovena na 1,3 mil. lei/t, což pri kursu 8705 lei =1 USD a 31 Kc =1 USD predstavuje približne 4630 Kc/t.

Vzhledem k vysoké podpurné cene pro pšenici se rumunská vláda rozhodla zvýšit clo na dovoz pšenice a pšenicné mouky pro období do 30. 6. 1999, aby zabránila dovozu levnejší subvencované pšenice zejména z Madarska.

Osev ozimé pšenice v Rumunsku neprobíhá vlivem sucha príznive, jsou obavy z nižší sklizne v roce 1999.

Madarsko

Sklizen obilí v Madarsku bude v roce 1998 nižší než v roce 1997, k exportu je pripraveno 2,5 mil. t pšenice a 1,5 - 1,6 mil. t kukurice.

Sklizen obilovin krome kukurice v Madarsku v roce 1997 a 1998 podle jednotlivých druhu a celkem

1997 1998*)

Osev tis. ha Sklizen tis. t Osev tis. ha Sklizen tis. t

Pšenice 1 247 5 258 1 200 4 974

Žito 67 153 63 131

Ozimý jecmen 167 716 175 703

Jarní jecmen 203 614 200 633

Oves 53 138 52 133

Tritikale 124 383 130 370

Ostatní 1 1 1 3

Celkem bez

kukurice 1 862 7 263 1 821 6 947

Pramen: madarský ústrední statistický úrad

Poznámka :*) predbežne

Spotreba obilovin pro krmné úcely se v Madarsku pohybuje mezi 6,4 - 6,8 mil. t rocne, z toho 3,9 - 4,2 mil. t predstavuje kukurice. Spotreba potravinárské pšenice a žita kolísá mezi 1,5 - 1,8 mil. t. Prumyslove zpracovávaný jecmen a pšenice predstavují celkem 650 -700 tis. t.

V Madarsku je regulován trh potravinárské pšenice a kukurice. Pokud jejich cena poklesne pod stanovenou hodnotu, je stát povinen od žadatelu vykoupit 2,4 t pšenice popr. 3,2 t kukurice z každého hektaru oseté plochy uvedené ve statistickém hlášení.

Intervencní nákup pšenice ze sklizne 1998 byl zahájen v Madarsku 13. cervence. Krome pšenice potravinárské za cenu 18 000 HUF/t (2453 Kc/t) je nakupována také potravinárská pšenice s nižšími kvalitativními ukazateli (tzv. europšenice) za cenu 16 000 HUF/t (2180 Kc/t) a v množství do 50 t od jednoho výrobce i krmná pšenice za cenu 13 000 HUF/t (1771 Kc/t).

Stát bude také podporovat skladování cástkou 15 HUF/t/týden (2 Kc/t/týden), u výrobcu do konce roku, u zpracovatelu pri minimálne šestimesícním skladování. Úroky z úveru na nákup techto zásob budou subvencovány ze 70 %. Také dopravní náklady jsou subvencovány. Vývozní subvence pro potravinárskou pšenici ze sklizne 1998 byly stanoveny na 2000 HUF/t (273 Kc/t), pro europšenici a kukurici na 1500 HUF/t (204 Kc/t). Protože klesá vývoz pšenicné mouky, které Madarsko vyvezlo v roce 1997 približne 200 000 t, je zvažováno také zavedení subvencí na vývoz pšenicné mouky ve výši 2000 HUF/t (273 Kc/t). Pro prepocet na koruny byl použit kurz k 11. 11. 100 HUF = 13,626 Kc.

Ceny obilovin na madarském trhy výrazne poklesly, jak ukazuje graf pro potravinárskou pšenici. Na velmi nízkou cenu madarské pšenice, danou predevším velmi nízkou minimální garantovanou cenou, musely okolní státy reagovat ochrannými opatreními.

Ve sporu se Slovenskem již bylo nalezeno rešení a Slovensko zrušilo své ochranné opatrení. Byla stanovena kvóta ve výši 45 000 t s platností do konce brezna 1999, v jejímž rámci muže být do Slovenska dovezena pšenice za preferencní clo 15 %. Jako protihodnotu za omezení obchodu otevre Slovensko zvýhodnenou kvótu na dovoz 15 tis. hl vína z Madarska. Pred zavedením ochranného opatrení již bylo z Madarska na Slovensko dovezeno 46 tis. t pšenice.

Vývoz pšenice z Madarska probíhá v druhém pololetí roku 1998 velmi dobre. Z celkové nabídky 2,5 mil. t již bylo do konce ríjna vyvezeno 1,5 mil. t. Do konce roku by vývoz mohl dosáhnout 2 mil. t. Madarská pšenice je dodávána zejména do severoafrických zemí.

Od cervna 1998 jsou v Madarsku požadovány vývozní licence pouze pro pšenici a kukurici. Všechny ostatní obiloviny a výrobky z obilovin je možné vyvážet volne. Vývoz pšenice ve druhém pololetí roku 1998 nebude omezován.

Ceny madarského obilí v termínových obchodech na Budapeštské komoditní burze z 11. 11. 1998 pro jednotlivé mesíce dodání jsou uvedeny v tabulce.

Ceny na burze v Budapešti k 11. 11. 1998 (HUF/t, v závorce Kc/t, kurz k 11. 11. 100 HUF=13,626 Kc)

Mesíc dodání Pšenice potravinárská Jecmen krmný Kukurice krmná

Leden 1999 18 410 (2 506)

Brezen 1999 20 500 (2 793) 11 550 (1 574) 15 390 (2 097)

Kveten 1999 22 500 (3 066) 12 800 (1 744) 16 300 (2 221)

Srpen 1999 22 900 (3 120) 18 010 (2 454)

Ríjen 1999 17 960 (2 447)

Listopad 1999 18 020 (2 455)

Prosinec 1999 18 250 (2 487)

Pramen: Reuters

Podzimní práce stežovalo v Madarsku deštivé pocasí. Ríjnové povodne ve východním Madarsku zpusobily znacné škody. Madarské ministerstvo zemedelství rozhodlo poskytnout postiženým oblastem pomoc v prumerné výši 10 000 HUF/ha (1363 Kc/ha), která by mela zcásti nahradit zpusobené škody.

Sklizen kukurice a osev ozimé pšenice se vlivem deštivého pocasí opozdily. Ke konci ríjna byla kukurice sklizená pouze na tretine ploch a odhad výše sklizne se již snížil na 6 mil. t. Ke stejnému datu byl osev ozimé pšenice približne v jedné tretine, pricemž za normálních podmínek je k tomuto datu již ukoncen.

Polsko

Sklizen obilí v Polsku v roce 1998 je o 1,7 mil. t vyšší než v predchozím roce. Zvýšila se predevším sklizen ozimé pšenice, které bylo sklizeno 9,5 mil. t, o 1,3 mil. t více než v roce 1997. Protože odhad bilance pro marketingový rok 1998/99 predpokládá nárust spotreby na krmení o 1,1 mil. t a nižší dovozy, mela by být na polském obilním trhu nabídka s poptávkou v rovnováze.

Polské obilnárství má strukturální problémy vyplývající z charakteru polského zemedelství. Polské zemedelství zamestnává 26,7 % pracovních sil a vyznacuje se vysokým procentem samozásobení. Prumerná velikost podniku je 7,9 ha s prumerem 2,6 krávy a 16 prasat na farmu.

Dovoz obilí do Polska v marketingovém roce 1998/99 odhaduje polský institut zemedelské ekonomiky na 150 tis. t pšenice, 100 tis. t jecmene a 200 tis. t kukurice. Ocekává se také dovoz 76 tis. t otrub (v obilním ekvivalentu). V marketingovém roce 1997/98 bylo do Polska dovezeno 467 tis. t kukurice, 128 tis. t jecmene, 200 tis. t pšenice a 101 tis. t otrub (v obilním ekvivalentu).

Polská organizace pro regulaci zemedelského trhu (ARR) oznámila 6. ríjna, že již nakoupila 1,3 mil. t potravinárského obilí z letošní sklizne. Celkem se pocítá s nákupem 1,5 mil. t.

Pro polské výrobce byla cena pšenice ve 3. ctvrtletí 1998 približne 450 PLN/t (3854 Kc/t), približne o 50 PLN/t (428 Kc/t) nižší než pred rokem a dokonce o 120 PLN/t (1028 Kc/t) nižší než pred dvema lety. Ceny u pšenice by se ve ctvrtém ctvrtletí mely zvýšit na 510 PLN/t (4368 Kc/t) a do poloviny roku 1999 se ocekává jejich zvýšení na 530 - 560 PLN/t (4539 - 4796 Kc/t). Pro prepocet byl použit kurz 1 PLN = 8,564 Kc z 28. 10. 1998.

V první polovine roku 1998 se príznive rozvíjel polský zemedelský vývoz. Protože témer polovina objemu vývozu smerovala do Ruska, lze ocekávat jeho silný pokles jako dusledek ruské financní krize.

Varšavská komoditní burza se chystá zahájit do konce roku 1998 obchodování s pšenicnými futures. Plné rozvinutí tohoto zpusobu obchodování se ocekává v prubehu nekolika príštích let.

Polská sklizen obilovin

Marketingový rok 1996/97 1997/98 1998/99

odhad predpoved

Osevní plocha mil. ha 8,7 8,8 8,7

Výnos t/ha 2,90 2,85 3,05

Výroba tis. t 25,3 25,4 26,6

Pramen: Polský ústrední statistický úrad, ríjnový odhad

Bilance obilí v Polsku

Marketingový rok 1996/97 1997/98 1998/99

odhad predpoved

Výroba tis. t 25,2 25,4 26,8

Pocátecní zásoby tis. t 1,9 4,2 3,6

Dovoz tis. t 3,4 1,3 0,6

Celková nabídka tis. t 30,6 30,9 31,0

Domácí spotreba tis. t 26,2 27,1 28,0

z toho - potraviny tis. t 5,8 5,8 5,8

- osiva tis. t 2,0 2,0 2,0

- prum.zprac. tis. t 0,8 0,9 0,9

- krmiva tis. t 16,1 16,9 18,0

- ztráty tis. t 1,5 1,5 1,3

Vývoz tis. t 0,2 0,1 0,1

Konecné zásoby tis. t 4,2 3,6 2,9

Pramen: Institut pro rízení zemedelství a potravinárství, zárijový odhad

K ochrane domácího trhu obilovin využívá Polsko systém zvláštních ochranných opatrení v souladu s dohodou o zemedelství svetové obchodní organizace (WTO). Pokud objem dovozu prekrocí množstevní spouštecí úroven (prahovou úroven, stanovenou jako prumerný objem dovozu v predchozích trech letech navýšený o urcité procento podle významnosti dovozu), nebo pokud cena dováženého zboží poklesne pod prumer cen srovnávacího tríletého období, jsou dovozy automaticky zatežovány dodatecným clem. Spouštecí hodnoty pro obiloviny pro rok 1998 již byly vyhlášeny. Uplatnit lze dodatecné clo bud na objem nebo na cenu, nikoli soucasne. Žádné z techto zvláštních ochranných opatrení nesmí Polsko použít, dokud objem dovozu nedosáhne výše závazku v prístupu na trh. Je-li skutecná dovozní cena dodávky nižší než spouštecí cena a rozdíl nepresahuje 10 %, není dodatecné clo domerováno, je-li tento rozdíl v rozmezí 10 - 40 % spouštecí ceny, je domerováno dodatecné clo z cástky, o kterou rozdíl prekrocil 10 %. Pravidla výpoctu pro ješte vetší cenový rozdíl dále zvyšují význam dodatecného cla, v obchode mezi CR a Polskem se však již pravdepodobne na cenové relace neuplatní.

Pri prekrocení množstevního spouštecího objemu muže být vybíráno dodatecné clo do výše 1/3 úrovne bežného cla.

Zavedení zvláštních ochranných opatrení na dovoz obilí se v roce 1998 vzhledem k vysoké cene obilovin v Polsku v predchozích letech projevilo výrazným poklesem dovozu.

Polsko zrušilo jednostranným opatrením výhodu bezcelního dovozu, kterou dosud poskytovalo v rámci CEFTA na dovoz kukurice. Od 1. 1. 1998 bylo 20% clo uvaleno na dovozy z Madarska, od 10. 2. 1998 i na dovozy z Ceské republiky a Slovenska. Toto rozhodnutí je predmetem ostré kritiky zejména ze strany Madarska, které poukazuje na to, že prumerný dovoz kukurice do Polska v posledních letech byl približne 100 tis. t a minimálne v tomto objemu by mela zustat otevrená preferencní kvóta s nulovým clem.